Utrousit občas jízlivou poznámku se zdá být docela in. A kdyby nic jiného, každý v sobě zadržujeme tolik věcí z předlouhého období politické korektnosti… Nebýt to v hlavě, ale o sedmdesát centimetrů níže, pomohlo by účinné laxativum. Moje rada zní: ven s tím i bez pomoci. Určitě se vám uleví. A jistě mne omluvíte, když půjdu příkladem; dnešní okénko bude zasaženo výstřikem nekorektnosti jako první.

Třeba ti účetní – minule jsem vzal na milost účetnictví, ale o účetních nepadlo ani slovo. Mezi námi: uvědomili jste si někdy, kam až sahá moc účetních uvnitř podniku? Míst, kde sledované trendy ve spotřebě skladovaných položek nejsou zatemňovány neustále se měnícími průměrnými cenami, kde roční opotřebení strojů není stanoveno jednou pro vždy fixním odpisem nebo kde zcela zjevné položky budoucích nákladů mohou být bez okolků promítány do souvisejících současných aktivit, je opravdu jako šafránu. A kdo za tím nejspíš stojí? Já vím, řeknete si: nic nového. Co jsme v období politické korektnosti vytýkali neadresně účetnictví, bude v době nekorektní přidáno k tíži těm, kteří jej vedou. Dnes však zamířím dále: je tu jedna věc, kterou jsem nikdy nevyslovil v obavě, že reakce účetních by mne mohla navždy vyvrhnout z jejich světa. Jde totiž o svátost nejsvětější: účetní závěrky.

___________________________________________________________________

"Nebylo by lépe závaznou, zákonem vymezenou účetní závěrku provádět tak jako u kótovaných společností – tedy jednou za čtvrt roku?"

___________________________________________________________________

Z praktického hlediska mi celý ten humbuk okolo roční účetní závěrky připadá přehnaný: vždyť na konci celého úsilí nestojí nic jiného, než pohled na to, jak si firma počínala v souhrnu za období, které pravděpodobně začalo před třinácti a více měsíci a před několika měsíci také skončilo. S tím máte vystačit pro celý další rok, tedy do doby, než budou k dispozici aktuálnější údaje z výkazů závěrky následující. Lze však v takovém případě vůbec hovořit o aktuálnosti? Měřeno rychlostí, dnes v prostředí globální konkurence obvyklou: dává nám kladné posouzení takových výkazů, třeba v pozici věřitele firmy, vůbec nějakou záruku, že je firma nyní v pořádku?

A připustíme-li, že právě tato úloha výkazů má pro důvěru v podnikání zcela zásadní význam, nebylo by lépe závaznou, zákonem vymezenou účetní závěrku provádět tak jako u kótovaných společností – tedy jednou za čtvrt roku (na rozdíl od stávajících měsíčních jako-by závěrek, ve kterých se dají nepříznivé jevy docela úspěšně zatajit)? A je to venku! Slyším námitky účetních, jak mnoho práce by jim přibylo. Sotva skončí s jednou závěrkou, bude tu další. To všechno chápu: nejspíš by bylo nutno takové závěrky obsahově zjednodušit, ale copak právě takto by neměl účetní establishment reagovat na zcela nepopiratelnou společenskou potřebu? Řečeno po pravdě: zájmy malých a středních podniků jsou pramálo uspokojovány neustálým cizelováním účetních standardů. Jako bychom doplňovali o detaily starou podobenku ve snaze vidět svoji stávající tvář namísto toho znovu se vyfotit. 

___________________________________________________________________

"Může se controller vůbec někdy zařadit mezi zástupy těch, kteří obdivují císařovy nové šaty, zatímco panovník je úplně nahý?"

_________________________________________________________________

S účetními jsem se vypořádal. A teď manažeři. Chcete-li být skutečně nekorektní, tedy ne, chcete-li být zařazeni pouze mezi excentricky vyšinuté podivíny, musíte mířit do více stran. Také vás rozčiluje, jak manažeři stále fňukají, že nemají lidi? Lidí by bylo dost, zní parádně nekorektní odpověď, ale museli byste vytvářet dost hodnoty na to, abyste je mohli zaplatit. Až doposud si mohla firma dovolit tolik vašich přehmatů a tolik nedůslednosti v naplňování svých cílů právě proto, že byla k dispozici levná pracovní síla. Ta doba je pryč a nevím, proč se mi chce říct, zaplaťpánbůh.

A co controlleři? Není to tak trochu vaše vina? Nejste snad právě vy těmi, pro které politická korektnost neplatí nikdy? Může se controller vůbec někdy zařadit mezi zástupy těch, kteří obdivují císařovy nové šaty, zatímco panovník je úplně nahý? Že jste to doposud ani jednou neudělali? Ale prosím vás, jsem také controller…

S úctou a bez zášti vás zdraví autor nekorektního okénka.