článek

Hodinové sazby otestují Vaši důvěryhodnost

Jak nás vidí výrobní ředitelé? A jsme jim vůbec užiteční?

Finanční ředitel jako nekomunikativní podivín, člověk zklamaný v očekáváních, která si kdysi odnesl ze školy, osoba odkázaná na pomoc druhých a také někdo, kdo je schopen na obyčejný dotaz odpovědět dvouřádkovým odkazem na těžko přístupný soubor, vzdorující všem pokusům o otevření – taková hodnocení CFO zazněla na letošním setkání výrobních ředitelů, které pořádal Controller Institut 15. – 16. října 2015.

Jedním z programových bodů druhého dne byl také výrobní controlling – protentokrát s podtitulkem „Tři věci, které byste měli chtít od svého CFO“. Závěr? Praktici z výroby nás ještě stále jako partnery příliš neberou, a to navzdory rostoucí potřebě vidět věci ve finančních souvislostech (viz také úvodní článek tohoto čísla CAFINews).

Což takhle si trochu sáhnout do svědomí? Jsme opravdu hodni důvěry kolegů – neekonomů? Opravdu rozumíme věcem, které se každý den odehrávají před jejich očima? Nepodléháme všichni, ve snaze stihnout co nejvíc, až příliš iluzi jediné jednoduché pravdy? A neztrácíme část důvěryhodnosti – také proto, že odmítáme naslouchat námitkám?

Následující příklad na téma kalkulace hodinové sazby – možná překvapivě – může posloužit jako jednoduchý testovací prostředek.

Počítejte se mnou:

Měsíční provozní náklady střediska Laserové řezání                                               171 150 [CZK]

Počet směn za měsíc                                                                                                 42

Zakázky celkem za měsíc (průměrný počet normohodin)                                              228,2 [hod]

Sazba provozních nákladů na jednu normohodinu řezání                                     750 [CZK/hod]

 Je všechno v pořádku? Na první pohled určitě ano: hodinová sazba 750 vychází  jako podíl 171 150 / 228,2 a zřejmě stanovuje provozní náklady na jednu hodinu  výkonu, které musí být pokryty v ceně zakázky, máme-li na konci měsíce  skončit beze ztráty. Obyčejná podílová kalkulace, chtělo by se říci.

 Teď trochu jiný příběh. Je pozdě večer, déšť neustává, silnice se ztrácí v mlze a  vy jste se právě rozhodli zastavit a přenocovat v hotelu uprostřed bezejmenné,  liduprázdné obce. Ptáte se v recepci, jaká je cena za nocleh – jelikož Vaše auto  stojí na parkovišti zcela osamoceno, opravdu jen těžko byste mohli předpokládat, že budou všechny pokoje obsazeny. Vlastně naopak – v hotelu jste jediným hostem. A jak se ukáže, když Vám recepční cenu oznámí, právě v tom je problém: „Devět tisíc čtyři sta za pokoj, pane“. Divíte se? Recepční vám to – černé na bílém - kalkuluje na rubu papírového prostírání:

Denní provozní náklady hotelu Opuštěná                                                                        9.400 [CZK]

Počet pokojů celkem                                                                                                        12

Počet obsazených pokojů                                                                                                   1

Cena za pokoj („a to si pane, neúčtujeme navíc ani korunu“):                                          9.400 [CZK]

Už chápete? Postup, který byste pravděpodobně bez rozpaků prezentovali Vašemu výrobnímu řediteli, Vám jako hotelovému hostu přijde úplně absurdní. Proč zrovna Vy máte platit tolik jenom proto, že si ti břídilové nedokáží zajistit více nocležníků? A co si vůbec myslí? Cožpak se za těchto okolností vůbec nějaký zájemce o nocleh najde? Tady, v Horní Dolní?

Manažeři výroby nejsou z naší podpory nijak zvlášť nadšeni – záběr z letošního setkání

v Chodové Plané.

Ruku na srdce: když si výroba stěžuje na nízké vytížení (se 42 směnami za měsíc by přece mohli zvládnout skoro o třetinu více), nebude to proto, že také vaši zákazníci odmítají komukoli platit za neschopnost najít dostatek zájemců o laserové řezání? V optimálním případě, vsaďte se, že alespoň někdo z vaší konkurence od něj nebude daleko, to přece může vypadat taky takhle (možnost zavést více než dvě směny denně přitom úplně pomíjíme):

Měsíční provozní náklady střediska Laserové řezání                                        171 150 [CZK]

Počet směn za měsíc                                                                                          42

Zakázky celkem za měsíc (průměrný počet normohodin)                                       290 [hod]

Sazba provozních nákladů na jednu normohodinu řezání                              590,17 [CZK/hod]

Chtít po výrobě plné vytížení, při cenách bezmála o třetinu převyšujících úroveň v okolí? Jak jinak nás potom mají lidé ve výrobě brát, než jako fantasty a teoretiky, kteří si nejspíš vůbec neuvědomují, co je reálný byznys? Můžeme si ale dovolit něco jiného? Připustíme-li nižší, než z celkové spotřeby a skutečně prodané kapacity určenou cenu 750 CZK/hod., zjevně nepokryjeme všechny své náklady, a to je přece jasná chyba kalkulace.

Bludný kruh nebo také spirálu smrti (při neodůvodněně vysokých cenách bude zákazníků dále ubývat, což povede jenom k vyšším kalkulovaným hodinovým nákladům a ještě vyšším cenám), musí někdo rozetnout, nejlépe zdravým rozumem. Platit dodavateli čehokoli, ať už jde o nocleh nebo zakázkové řezání, za jeho špatné rozhodnutí (čím jiným je zbytečně velká kapacita, neodpovídající místním poměrům?) je přece nesmysl. Chyba se musí odčinit ztrátou, v lepším případě nižším ziskem, a s tím ani kouzelná tužka ekonoma nic nesvede:

Měsíční provozní náklady střediska Laserové řezání                                              171 150 [CZK]

Počet směn za měsíc                                                                                        42, = ca. 290 hod.

Sazba provozních nákladů na jednu normohodinu řezání                                     590,17 [CZK/hod]

Provozní náklady pokryté z prodaných výkonů (228,2 x 590,17)                             134 677 [CZK]

Nepokryto v měsíčních provozních nákladech (ztráta nebo nižší zisk)            -36 473 [CZK]

Daň za předešlá chybná rozhodnutí ponesete tak dlouho, dokud se nepodaří vyhledat více zákazníků nebo přiměřeně redukovat kapacitu, včetně s ní souvisejících provozních nákladů. Na rozdíl od smrtící spirály (kterou představuje snaha kapacitu doobsadit při předražených cenách), ani jedna z těchto variant neodporuje Vašim skutečným možnostem. Naopak, přiznání chyby umožní nechtěnou položkou měřit a také s ní cíleně pracovat, především formou plánu na postupné odstranění nežádoucí ztráty.

Ocenění časových jednotek představuje dobrou volbu z hlediska vystižení reality – v jádru jde o přístup zaměřený na náklady činností, tedy „activity based“. Hodinové sazby 1 ale zároveň poukazují na možné chyby, kterých se jako ekonomové můžeme dopustit, přestaneme-li „hlasům reality“ naslouchat (nápočet na skutečně prodané zakázky používá podle mého hrubého odhadu více jak sedm z deseti podniků, uplatňujících tuto metodu). V neposlední řadě pak mohou naznačovat, jak dalece je nutno opustit zažité stereotypy, abychom si navzájem začali v podniku rozumět, nebo chcete-li „ekonomicky myslet“.

 

* Poznámka autora:

Ve skutečnosti bychom pro každé pracoviště měli v kalkulačním vzorci uplatňovat sazeb několik, přičemž pro každou bude platit jiný údaj o celkovém spotřebovaném čase (a také o celkové časové kapacitě):
(a)první sazba se odvodí z fixních nákladů (sem budou patřit např. poměrná část nákladů výrobní haly včetně světla, tepla, klimatizace, úklidu, ostrahy, pojištění atd., neúkolová část mezd a pravděpodobně i odpisy) a počítá se na výrobní čas zahrnující celou dobu, kdy je stroj blokován – tj. nemůže být jinak využit – pro příslušnou zakázku,
(b)druhá sazba se odvodí z variáblů (energie pro stroje, pokud není jednicová, náklady na opravy, pomocný materiál, část mzdy podle vykonané práce… atd.) a počítá se pouze na čas chodu stroje. Pro úplnost: i takových časů (a sazeb) může být někdy více: čas, kdy se točí motor – pro energii a servis, čas, kdy je vyžadována obsluha – pro variabilní mzdy apod..

Další poznámky k použití časových sazeb a také prostor pro případnou diskuzi k tématu najdete ve starších příspěvcích blogu financnimanazer.cz (www.financnimanazer.cz), například:

úterý, 1. července 2014: Jaký čas použít pro hodinovou sazbu stroje?

úterý 5. února 2013: Bludný kruh a cesta k úspěchu

sobota 16. června 2012: Daňový poradce, majitel kombajnu a…

 

Pokud hledáte odpovědi na otázky: Jak rozvrhnout provozní náklady střediska? Jak neprodělat a obstát na trhu?, využijte semináře Minutové sazby v kalkulacích a Model procesních nákladů a ABB (nejen) pro finanční instituce, kterými 9. a 10. března Controller Institut zahajuje vzdělávací sezónu. Nenechte si je ujít, jsou totiž za speciální cenu.

Další zprávy z této kategorie