Úvodem je vhodné uvést, co se rozumí zásadou „ne dvakrát v téže věci“ (latinsky: ne bis in idem). Tato zásada, zakotvena jak v mezinárodním, tak v národním právu, dopadající nejen na trestné činy, ale též na správní delikty (mezi které patří i sankce daňové – úrok z prodlení, penále apod.), zakazuje, aby osoba, jež byla jednou za určitý skutek potrestána (pravomocně odsouzena za trestný čin zkrácení daně), byla za tentýž skutek potrestána znovu (např. uložením daňového penále).

Evropský soud pro lidská práva, na jehož rozhodnutí navázal Nejvyšší správní soud, se při posouzení penále, jako daňové sankce dopadající na daňové subjekty (jež ve svém daňovém přiznání nesprávně uvedli nižší daň) přiklonil k jednoznačnému závěru, že tato sankce má povahu trestu.

Tím svitla daňovým subjektům naděje, že v případě uložení daňového penále, jež má povahu trestního obvinění, již s ohledem na zásadu ne bis in idem nebudou moci být potrestání v rámci trestního řízení a naopak.

Výše uvedený postoj k zákazu dvojího trestání zaujímaly veřejné soudy, stejně tak jako orgány veřejné moci, a to až do zveřejnění relativně čerstvého rozsudku Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci A a B proti Norsku ze dne 15. listopadu 2016. V  rozhodované věci soud připustil, že je možné, za splnění předem stanovených podmínek, vést proti daňovým subjektům podezřelým z krácení daně jak řízení daňové, tak trestní. Bude mu tedy možné uložit jak trest v rámci trestního řízení, tak i penále v rámci řízení daňového. Asi nejpodstatnější podmínkou pro takový postup státu je povinnost příslušných orgánů při ukládání druhé sankce zohlednit uloženou sankci z řízení předchozího.

Bez ohledu na výše uvedené dodávám, že uplatnění zásady ne bis in idem v situaci, kdy správce daně vyměří penále právnické osobě, ale trestní stíhání bude vedeno proti členům jejího statutárního orgánu (fyzickým osobám), je přinejmenším sporné. Obecně jsem k této věci spíše skeptický a přikláním se k názoru, že za takové situace nebude možné zásadu zákazu dvojího trestání před orgány veřejné moci úspěšně namítat.

Vít Křivánek, právník, daňový poradce, Moore Stephens

___________________________________________________

Vít 2 roky působil odboru Daňová legislativa při Ministerstvu financí, kde se zabýval přípravou a tvorbou legislativních návrhů daňových zákonů v oblasti nepřímých daní a daňového procesu. Od roku 2015 pracuje jako asistent daňového poradce v naší kanceláři v Brně. Jeho specializací je oblast daně z přidané hodnoty a veškeré otázky týkající se správy daní, kde naplno využívá kombinaci právního a ekonomického vzdělání a získaných zkušeností. Podílí se na sepisování správních žalob a kasačních stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

Je absolventem magisterského studia Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a magisterského studia na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor podnikové hospodářství.