Člen orgánu je povinen předem informovat orgán, jehož je členem nebo kontrolní orgán korporace, a není-li kontrolního orgánu, pak nejvyšší orgán korporace, že hodlá smlouvu uzavřít a za jakých podmínek. Pouze prokurista informuje orgán, který jej jmenoval.

Informační povinnost se vztahuje také na případy, kdy smlouvu má uzavřít osoba blízká členovi orgánu nebo osoba členem orgánu ovládaná nebo ovlivněná (typicky vlastní-li dotčená fyzická osoba 40% či více hlasů na korporaci, s níž má být smlouva uzavřena nebo rozhodujícím způsobem ovlivňuje chování korporace).

Informační povinnost se dále uplatní na situace, kdy smlouvu s korporací neuzavírá člen orgánu ani osoba blízká ale věřitel této osoby a obsahem smlouvy je závazek korporace k zajištění dluhů těchto osob (například poskytnutí jakékoliv formy jistoty, spoludlužnictví, postoupení pohledávek atd.).

Zákon nespecifikuje jakou formou (ústní či písemnou) by měla být informace poskytnuta, nicméně vždy bude nejvhodnější a v případě soudního sporu také nejprůkaznější písemná forma včetně její bezpečné archivace. 

Podmínky uzavírané smlouvy by měly odpovídat podmínkám tržním. Případné rozdíly je nutné zdůvodnit.

Nejvyšší nebo kontrolní orgán může zakázat členovi takovou smlouvu uzavřít. Nesplní-li člen orgánu uvedenou informační povinnost nebo smlouvu přes zákaz uzavře, může se  obchodní korporace, nebo za ni společník (akcionář), domáhat vydání plnění či způsobené škody. Důkaz o tom, že nebyla povinnost porušena nese člen orgánu.

Je vhodné ještě doplnit, že oznamovací povinnost nedopadá na smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku, čímž se rozumí aktivity spadající pod každodenní činnost obchodní korporace.