článek

Svět po koronaviru by měl lokalizovat výrobu

V posledních desetiletích jsme roztočili mezinárodní obchod na plné obrátky a plnými doušky si užívali výhod globalizace. Po světě v nebývalé míře proudil kapitál a migrovali lidé. To vše bylo doprovázeno sdílením znalostí a nevídaným nárůstem produktivity. Sice se občas našli kritici, kteří poukazovali i na odvrácenou stranu globalizace, nicméně jejich hlasy byly úspěšně ignorovány.

Globalizace nám přinesla prosperitu. Rovněž však vedla k nárůstu nezaměstnanosti v rozvinutých zemích, odkud mizely pracovní příležitosti do států s levnější pracovní silou. Díky tomu jsme sice byli schopni vyrábět s nižšími náklady, rovněž jsme však získali velkou závislost na mezinárodní dělbě práce. Dodavatelsko-odběratelské vztahy začaly být komplikované a výroba v různých částech světa na sobě začala být silně závislá.

V klidných dobách, kdy vše fungovalo podle plánu, jsme si neuvědomovali, jak je náš ekonomický systém zranitelný. Koronavirus vše změnil. Nejprve v Číně a později i v dalších zemích po celém světě začínají platit restriktivní opatření. Ta mají za cíl snížit rychlost, kterým se nákaza Covid-19 šíří. Zaváděná opatření však mají i vedlejší efekt. Brání výrobě a distribuci produktů.

Moderní společnosti pracují v systému „just in time“. Firmy nemají příliš velké sklady, které by jim umožňovaly vyrábět několik měsíců bez nových dodávek. Počítá se s tím, že se sklady budou postupně doplňovat tak, aby společnosti nemusely investovat do příliš velkých zásob. Kvůli jejich nízkým stavům jsou však mnohé firmy zranitelné, když včas neobdrží objednané dodávky.

V souvislosti se šířením koronaviru došlo k narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců. Firmám chybí zásoby k tomu, aby mohly pokračovat ve výrobě. Tento problém prostupuje ekonomikou jako dominový efekt. Protože nevyrábí firma A, nemůže vyrábět ani firma B. Kvůli zastavení dodávek z firmy B se narušuje výroba i ve firmě C. Nakonec se problémy zvětšují do neřešitelných rozměrů, kdy ekonomika přestává být efektivní a celá řada firem musí omezovat výrobu.

Boj s koronavirem může trvat mnoho měsíců, za tu dobu může omezení výroby napáchat ohromné hospodářské škody. Zvláště kapitálově slabší společnosti mohou kvůli snižujícím se příjmům vyhlásit bankrot. Jejich místo na trhu sice dříve či později někdo obsadí, mezitím však výrazně poklesne produkce. Mnoha zemím proto hrozí, že letos skončí v recesi.

Do budoucna bychom se měli zamyslet, zda je skutečně nutné převážet výrobky tisíce kilometrů mezi různými kontinenty. Místo toho bychom některé procesy mohli lokalizovat. Nové technologické postupy šetří lidskou práci. Díky tomu již nebudeme muset přesouvat výrobu za levnější pracovní silou. Lokalizace zvýší spolehlivost dodávek, a navíc bude šetrnější k našemu životnímu prostředí.

Ing. Štěpán Křeček, MBA

Štěpán Křeček pracuje na pozici hlavního ekonoma ve společnosti BH Securities a.s., kde zodpovídá za tvorbu makroekonomických a tržních analýz. Je autorem podcastů "Offline Štěpána Křečka" a "BHS expres", které přináší inspiraci ve světě investování. Rovněž se věnuje komunikaci s veřejností a médii. V současné době patří mezi nejcitovanější české ekonomy. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde dále působí a vyučuje několik předmětů.

Další zprávy z této kategorie