Z aktuální praxe známe mnoho případů, kdy postup k odstranění pochybností trvá déle než by, z důvodu chybějící zákonné lhůty pro jeho ukončení, bylo "zdrávo". Od 1. 1. 2015 v případech, kdy postup k odstranění pochybností bude trvat déle než 5 měsíců, vznikne firmám i fyzickým osobám vůči státu nárok na úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (k datu sepsání tohoto příspěvku ve výši 0,05 % p.a.), zvýšené o 1 %. Úrok z prodlení stát uhradí firmám / fyzickým osobám společně s vrácením nadměrného odpočtu. Tato novinka je reakcí na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (č. 7 Aps 3/2013-36 ze dne 5. 11. 2014), ve kterém byl soudem přiznán firmě úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 14 %, a to za období po uplynutí 3 měsíců od posledního dne příslušného zdaňovacího období. Je zřejmé, že zavedená nová zákonná úprava je vůči státnímu rozpočtu výrazně tolerantnější než povinnost stanovená rozhodnutím Nejvyššího správního soudu.

Pro účely vzniku nároku na úrok z prodlení u postupů zahájených před 1. 1. 2015 se 5 měsíční lhůta počítá právě od 1. 1. 2015. V této souvislosti předpokládáme, že finanční správa bude ve vyšší míře využívat možnosti "transformovat" postup k odstranění pochybností na daňovou kontrolu, v jejímž rámci nárok na úrok z prodlení nevzniká. Na druhou stranu při daňové kontrole jsou výrazně lépe upravena práva a povinnosti jak firem, tak i finanční správy.

S novou právní úpravou se po 4 letech firmám i fyzickým osobám vrací možnost podat žádost o prominutí penále a úroku z prodlení. Základním předpokladem podání této žádosti je úhrada daně, v jejímž důsledku penále či úrok z prodlení vznikl. Finanční správa dále při svém rozhodování zohlední (i) četnost porušování povinností při správě daní ze strany žadatele (ii) skutečnost, zda žadatel či její statutární orgán v posledních 3 letech závažným způsobem neporušil daňové nebo účetní právní předpisy a (iii) v neposlední řadě skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku. Žádat o prominutí penále a úroku z prodlení lze pouze v případě těchto sankcí vzniklých od 1. 1. 2015. Do konce roku 2014 je možno finanční úřad požádat toliko o upuštění od předepsání úroku z posečkání, a to pokud by ekonomické nebo sociální poměry firmy či fyzické osoby zakládaly tvrdost uplatněného úroku.

Na druhou stranu, jak jsem již naznačil v úvodu, dochází k 1. 1. 2015 rovněž ke zpřísnění některých stávajících sankcí, resp. k zavedení sankcí nových.

Dochází k výraznému navýšení pořádkové pokuty z 50 tis. Kč na 500 tis. Kč. Tuto pokutu může finanční úřad uložit firmám / fyzickým osobám, které bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která jim byla stanovena zákonem nebo správcem daně. Navíc tuto pokutu lze ukládat i opakovaně, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá.

Firmě, resp. fyzické osobě, která nesplní zákonem stanovenou registrační, ohlašovací, oznamovací či záznamní povinnost, hrozí nově pokuta až do výše 500 tis. Kč. Tuto pokutu lze uložit za nesplnění výše uvedených povinností, které vznikly právě po 1. 1. 2015.

V souvislosti se zavedením povinné elektronické komunikace s finančním úřadem vzniká firmám, případně fyzickým osobám povinnost uhradit pokutu ve výši 2 tis. Kč, pokud bylo podání učiněno jinak než elektronicky, tzn. i např. na růžovém formuláři. Tato pokuta může být ze strany finanční správy navýšena až na 50 tis. Kč, pokud nesplnění povinnosti podávat elektronická podání závažně ztěžuje práci finančního úřadu.

Pouze pro úplnost si dovolím připomenout, že firmy / fyzické osoby mají povinnost podávat přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení elektronicky, mají-li zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Elektronické podání lze učinit pouze datovou zprávou (i) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, (ii) odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo (iii) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Daňové předpisy stanovují firmám / fyzickým osobám velké množství více či méně známých povinností. Doporučuji Vám proto těmto povinnostem věnovat náležitou pozornost a předcházet tak vzniku situacím, které riziko vzniku těchto sankcí zakládají. Pokud jste již v situaci, kdy z Vaší datové schránky vyzvedáváte platební výměr na penále, úrok z prodlení, apod., prodiskutujte možnosti Vaší obrany resp. dalšího postupu s Vaším daňovým poradce či námi.

Michal Daňsa, partner Moore Stephens