S běžnými a dostupnými prostředky je finanční manažer schopen vypočítat přesný průběh finanč- ních toků jen po horizont splatnosti salda (obvykle dva měsíce). Nad tento časový rámec již nemá možnost vypočítat budoucí cash-flow a cítí se neustále ohrožen neznalostí budoucích výdajů i pří- jmů. Za časový horizont saldokonta je schopen cash-flow pouze odhadovat s velkým stupněm ne- jistoty.

Výsledkem tedy je, že i když má po dobu zmíněných dvou měsíců volné prostředky, tak přesto si je ponechá jako rezervu, tedy bez kapitálového zhodnocení. Z jeho pohledu jsou dva měsíce příliš krátká doba na alternativní investování a neví, zda tyto volné peníze nebude po těchto dvou měsí- cích opět potřebovat. Nebude tedy „zbytečně riskovat“ a raději volné finance ponechá na běžném účtu.

Pokud do jednání finančního manažera vneseme systém a řád, bude schopen vypočítávat cash-

-flow poměrně přesně na 6 až 9 měsíců nad horizont salda. Během této doby finančního mana- žera nemůže nic překvapit. Všechny významné výdaje jsou předem známé a při znalosti platební schopnosti klíčových odběratelů se příjmy dají rovněž naplánovat s velkou pravděpodobností. Kromě toho může mít k dispozici modelovací prostředky, kterými je schopen eliminovat případné neočekávaně opožděné příjmy. To umožňuje na přesně definovanou dobu vypočítat volné finanční zdroje pro alternativní investování, spekulativní nákupy nebo jinou výnosnou činnost. V praxi to znamená, že finanční manažer tímto aktivním „obchodováním“ s volnými financemi může středně velké firmě přinést nemalé úspory a má možnost s tímto systémem aktivně řídit rezervu či rizika vyplývající z plánu cash-flow.

Pojďme společně nahlédnout pod pokličku jednoho možného a praxí ověřeného způsobu řízení toku peněz. Pro úspěšné zvládnutí celé problematiky efektivního řízení cash flow existuje mnoho předpokladů. Je nezbytné, abychom dokázali soustředit velké množství strukturovaných informací do jednoho systému. V současnosti nevidím problém v oblasti IT, pokročilé dolovaní dat z různých informačních systémů a využívání struktur business inteligence je na slušné úrovni. Ambice článku není popis technologie, kterou použít pro modelování cash flow. Zaměřím se na sestavení množi- ny oblastí, které podstatně vstupují do modelu, a to v kombinaci s pro mne známým prostředím středně velké společnosti.

Nejdůležitější oblasti, které je nutné sledovat, rozdělme do následujících oblastí: dynamické vstu- py, statické vstupy, předpoklady vycházející z dosud nezasmluvněných obchodních případů a konečně prognózy aktuálních – živých zakázek, provozů a režijních středisek.

Všechny výše uvedené oblasti odpovídají koncepci výkazu cash flow, která je založena na příjmech a výdajích, resp. na skutečných hotovostních tocích. Dovolím si citovat z knihy Manažerské finance od Evy Kislingerové a kolektivu: „Vychází z časového nesouladu hospodářských operací a jejich fi- nančního zachycení, tj. z rozdílů mezi náklady a výnosy na jedné straně a výdaji a příjmy na straně druhé“.

Pojďme se podívat na první dvě oblasti bližší optikou. Dynamickými vstupy jsou aktuální stavy bankovních účtů, pohledávky z aktuálního salda a nepochybně z téhož zdroje závazky. Z technické- ho hlediska, zjištění stavu bankovních účtů a pokladen pro potřeby celkového modelu cash flow není zásadní problém. Informační systém nebo běžný účetní software dokáže každodenně vyge- nerovat potřebná data. Je nutné zajistit strukturované informace o stavu k danému datu. Součás- tí systému je také rozlišení měn, vzhledem případné účasti na zahraničních aktivitách.  Dochází-li k platbám v dalších měnách, je také nutné znát kurzovní lístek k aktuálnímu datu, abychom doká- zali zkonsolidovat celé cash flow do jedné, a to domácí měny.

Saldokonto obsahuje kompletní informace ze zaúčtovaných operací. Z pohledu syntetických účtů, je možné v globálu hovořit o pohledávkách (účty 31x odběratelé a poskytnuté zálohy) a závazcích (účty 32x dodavatelé a přijaté zálohy). Stav salda je relativně snadná oblast dat, evidujeme zde mnoho atributů, položky si s sebou přináší mj. informace o odběrateli/dodavateli, částce, párova- cím znaku, datu splatnosti, a také obvykle o čísle zakázky nebo středisku. Tyto informace jsou pro chod mechanismu modelu cash flow velmi důležité. Model je z podstatné části založen na před- povědi vývoje stavu finančních prostředků jednotlivých zakázek. Pozor ovšem na míru detailu, při představě, že bychom měli analyzovat všechny položky salda, se většině z nás protočí panenky. Je proto vhodné si určit hranici sledovatelnosti, nejlépe pomocí analýzy Paretovo pravidlem. Pokud předejdu výsledku analýzy, pak výsledkem rozboru zjistíme, že je důležité sledovat dodavatelsko-

-odběratelské vztahy podle velikosti společnosti. Podle velikosti společnosti, se u středně velkých podniků jedná o součtové obraty v řádech jednotek milionů Kč. Tímto bychom mohli dynamické vstupy uzavřít. Název množiny je z mého pohledu případný; pokaždé, když chceme vstoupit do mo- delu, musíme tyto data aktualizovat.

Statické vstupy postačí oprašovat pouze v okamžiku výrazné změny. Mimo jiné mezi ně patří: daňový kalendář, osobní náklady, investice, splátkové kalendáře. Neodhalím celou škálu, přijďte si praktickou část modelování cash flow vyzkoušet na jednom z podzimních seminářů, kterým bych Vás rád provedl.

Pojďme však k věci: Daňový kalendář aneb plánování plateb daní lze rozdělit do dvou zásadních položek. Daň z přidané hodnoty je termínovaná podle povahy četnosti daňového přiznání DPH. Jedná se o pravidelný plánovatelný odvod k například 22. dni v měsíci, který může mít výjimku v lednu, kdy lze očekávat vratku od správce daně. Může to být způsobeno nerovnovážným posu- nem v souvztažnosti vydaných a přijatých faktur. Na konci roku dochází k zaúčtování dohadných položek pasivních a tím i spojených výdajů s DPH. V tomto období dojde k narovnání aktuální zá- sady účetnictví, která říká, že účtování nákladů a výnosů patří do období, se kterým věcně a časově souvisí, aniž by bylo bráno v úvahu, kdy došlo k reálnému pohybu peněz. Snadno můžeme nastavit platební kalendář této statické položky, a to podle plánovaných výnosů a sazby DPH. Další daňová položka je daň z příjmů, kterou dokážeme plánovat s dostatečným předstihem. Jedná se o jed- norázový výdaj, který lze odvodit v řádech statisíců minimálně rok před předpokládanou  platbou

– výdajem. Podobně bychom mohli nastavit vstupy z dalších druhů daní – spotřební, silniční a to podle významnosti.

Výdaje z titulu osobních nákladů lze plánovat podle velikosti společnosti, Jestliže řídíte menší pod- nik, je úvaha postavit model adresně podle plánu nákladů mezd na jednotlivé zakázky či střediska. U větších společností je na zváženou, zda je vynaložené úsilí na udržování plánů mzdových výdajů po zakázkách efektivní. Podle mého názoru a zkušeností je rozumnějším rozhodnutím vynechat z globálního modelu cash flow mzdové výdaje napočtené z jednotlivých zakázek a středisek. Výda- je za mzdy se plánují většinou v 2. týdnu následujícího měsíce a do systému je můžeme napočíst

„pouze“ jednorázovou částkou. Jsou rozděleny do dvou položek, a to základní mzda a odvody. Je to z důvodu zpětné kontroly na skutečnou platbu, kterou si lze ověřit zpětně podle salda a je mož- né kontrolovat správnost plánů. Částka je zpravidla měsíc co měsíc podobná v řádech statisíců, s výjimkou plánovaných odměn, které bývají vypláceny celopodnikově v daných termínech. Ale pozor: pokud chceme někoho hodnotit a motivovat podle výsledků plánů cash flow podle zakázek nebo středisek, musí zůstat součástí jednotlivých plánů cash flow mini-celků. Byla by tím porušena určitá pravidla a následná kontrola úplnosti plánovaných výdajů.

Investiční politika společnosti vychází z její podstaty. Uvažujme, že existuje investiční plán, který je každoročně předkládán investičním oddělením na základě schválených požadavků a dejme tomu, že je řízen koncepčně z dlouhodobého hlediska. Zásadní investice, které by vstupovaly do cash flow, jsou již dlouho připravovány. Řeší se také operativa, běžná údržba a obnova majetku ve spo- lečnosti, což může činit několik jednotek milionů korun ročně. V dnešní době bývá doprava a me- chanizace pořizována na finanční či operativní leasing, software bývá postupně rozvíjen a velké nákupy informačních systémů má většina společností za sebou. Sledování vynaložených prostřed- ků může být z hlediska plánu cash flow velmi jednoduchý. Je potřeba si uvědomit, že v saldu tyto položky nenajdeme a je nutné je evidovat jiným způsobem. Bývá součástí ročních plánů a jeho plnění podléhá kontrole investičního oddělení. Mimořádně lze také očekávat příjem, a to v případě prodeje majetku.

Do této oblasti splátkových kalendářů navrhuji zařadit výdaje z titulu operativního i finančního lea- sing, pravidelné velké platby společnostem typu CCS, různé poplatky a zálohy za energie a plyn v provozovnách. Pokud si provedete analýzu, je naprosto perfektně vysledovatelné, jaké platby jsou vynakládány podle plánu objemu výroby v rámci velkých provozoven a samozřejmě v závis- losti na ročním období. Dá se vlastně pohledem z okna odhadnout, kolik že tento měsíc protopíme v elektřině či plynu. Nesmíme zapomenout na výdaje související s případnými pronájmy.

Existují další skupiny výdajů, které bychom mohli do oblasti statických vstupů zařadit. Záleží na po- vaze podnikání Vaší společnosti. Dynamické a statické vstupy Vám umožní pohled na vývoj stavu peněžních prostředků spíše z krátkodobějšího pohledu.

Pojďme se ovšem zaměřit dále na další elementy modelu cash flow: Prognóza z obchodních vý- hledů má dopad nejen z hlediska dlouhodobého, ale některé zakázky mohou být už za dveřmi a mohou nám s plánem řízení toku peněz výrazně zatočit. V tomto okamžiku vstupujeme na pole obchodníků, kteří bývají často skoupí na informace, pokud je vůbec mají. Evidence stavu a vývoje obchodních případů bývá dosti živá, pokud vůbec existuje. Bonita získávaných zakázek může být různá a je velmi důležité tyto informace zabudovat do dlouhodobé předpovědi cash flow. Konečný vliv na finanční výsledek podniku mají podmínky smluv o dílo, které bývají nevyvážené v nepro- spěch dodavatelů. Zásadní vliv na tok peněz má zakotvená doba splatnosti námi vydaných faktur. Částečné přenesení podmínek na naše subdodavatele eliminuje nepříznivou situaci. Cílem je neu- stálým aktivním obchodováním jak s investory, tak i s dodavateli, vyjednat co nejlepší financování každé klíčové zakázky. Pokud investor svým dominantním postavením vnutí dodavateli nevýhodné podmínky, je potřebné mít tuto důležitou informaci co nejdříve a mít tedy možnost v předstihu připravit opatření, která by negativní vliv této zakázky minimalizovala.

Ovšem vlastní mzdy, režie a nejnutnější výdaje na pořízení materiálu či služeb odsávají peníze dří- ve, než se objeví prostředky od objednatele. Vliv obchodních prognóz na budoucí cash flow je v zá- sadě věcí citu zkušeného manažera. Je přiměřeně nutné procentuálním vyjádřením ošetřit úspěš- nost v získávání nových staveb a sestavit dílčí plán CF podle předaných informací od obchodního manažera. Frekvence aktualizací předpovědi jednou měsíčně je dostačující.

Oblast předpovědí vývoje cash flow živých staveb, provozů a režií je výrazně ovlivněna existencí plánů, kalkulací a zvládnutí celkového procesu nákladového controllingu a reportingu napříč ce- lou společností. Jestliže existuje ve společnosti dlouhodobě plánování nákladů a vyhodnocování, máme napůl vyhráno. Druhá polovina úspěchu spočívá ve sledování nákladového a výnosového vývoje staveb, plánování ročních nákladů správních režií od ředitelství společnosti až po plány fix- ních nákladů stálých provozů. Obecně lze tuto oblast rozdělit do dvou rovin: kontinuální a roční chod plánů.

Ve smyslu kontinuálního chodu uvažujme takové zakázky samostatné povahy, u nichž je jejich prů- běh napříč obdobími. Za předpokladu, že existuje reálná kalkulace, lze ji použít pro plánování cash flow celého průběhu života zakázky. Plány se mohou pomocí datových přenosů poskládat do před- povědi za středisko, divizi nebo celý podnik.

Příjmy rozplánujeme podle harmonogramu, a posuneme je do týdenního kalendáře podle data splatnosti ze smlouvy o dílo. Pokud existují, pozastávky, tolik oblíbený bič investora, odložíme po- dle povahy a výše procenta, na termín ukončení obchodního případu (krátkodobé) nebo  posune-