Po stagnaci v období 2009 až 2013 nastal reálný růst. Dlouhodobě je 40 % růstu nominálních mezd erodováno vykazovanou inflací.

I tabulka dlouhodobého tempa růstu ukazuje solidní počasí.5

A jak jsme na tom v rámci Evropy? Špatně. Dochází k určité konvergenci (mezi roky 2015 a 2019), kdy Italové srazili 16 dní a Belgie 12, Rakousko 8. Naopak daňové břemeno je těžší v Lotyšsku (o 16 dní), Slovensku (9) i Polsku (8) i ČR (o jeden den).

Počet dní práce pro stát (dny v roce): jsme 20 % pod úrovní Francie, ale 12 % nad Slovenskem a Polskem a dokonce 17 % nad Lotyši. Dle této metodiky zlepšení na úrovni těchto zemí v prostém průměru za 4 roky jen kosmetické – o jeden den.

Hypotéky měly dno těsně pod dvěma procenty. Podniky si již půjčují dráž, než je 15letý průměr, a skoro o půl procentního bodu dráž než domácnosti.

Vliv má samozřejmě výše mezibankovních sazeb 8, ale spokojme se s tímto odkazem, prosím.
Reálné úrokové sazby (tedy po zohlednění inflace) jsou tedy nízké.

Shrnutí:

• Mzdy rostou. Možná bychom mohli méně utrácet?
• Daně. Možná by mohl stát méně utrácet?
• Úroky. Klesaly a už rostou. Lze pořád dobře investovat? 9

Toto byla zrcátka. 10 Věřím však na dvě letitá rčení matadorů z Wall Street: „The trend is your friend“ a taktéž: „Don‘t try to catch a falling knife“. Aneb trendy (viz níže) nejspíše chvíli přetrvají a jsou dlouhodobě pozitivní. Denní a týdenní pohyby jsou velmi často jen šumem, bouří ve sklenici vody, užitečným soustem pro novináře a poté zbytečným adrenalinem. 11

Letní i zimní bouřky přijdou. Vezměte si deštníky, zkontrolujte stěrače a zpomalte, někdy zastavte. Pak pro vás déšť nemusí moc znamenat. Šťastnou cestu dle vašich preferencí a sledujte krajinu, nikoliv jen nehody a poruchy.

Níže uvedené myšlenky jsou pouze osobním názorem autora.
1 Pardon za dvě klišé v úvodních větách.
2 Filozofická otázka zní, v jakém poměru v konkrétní situaci tyto dvě ingredience namíchat.
3 Jde o nadsázku, pardon. Neraduje se zas tolik. Behaviorální ekonomie říká, že nejde o to,
jak se mám já, nýbrž jak se mám vůči tomu, jak se má soused a kamarád.
4 Nominálně šlo o 13 219 Kč.
5 Compound Annual Growth Rate – složená roční míra růstu.
6 Hlavní zdroj zde: www.dendanovesvobody.cz
7 Společnosti Deloitte vyšlo pro změnu 23. června, což je také „au“. Spokojme se tady s grafem
a výpočty Liberárního institutu. Zásadní rozdíl je tedy v tom, že „zatímco tento výpočet LI bere
v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních
pracovníků), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.“
bit.ly/2XIyvBF. Tisková zpráva od Deloitte. Pardon za normativní nadpis. Obecně může být
jakákoliv služba, i služba státu, drahá. Ale měla by být kvalitní.
8 Velmi hezky PRIBOR vysvětlen zde. www.czech-ba.cz/cs/fakta-o-priboru. Naopak web ČNB hovoří,
bohužel už delší dobu, o historických datech: „Chyba 404 – stránka nenalezena“. Naopak
má aplikaci do mobilů s názvem České peníze. Za mě hezká, i když trochu velká (64 MB) a úzce
zaměřená.
9 Za mě ano.
10 Prognostikem nejsem. To bych dostal byt s mluvčím na Praze 1. Pro jednoduchost jen 3 zrcátka.
11 Krásně popisuje kniha Faktomluva od Hanse Roslinga. Aneb krátkodobý pokles o 5 % jest
skvělým novinovým titulkem. Dlouhodobý růst (tedy pozitivní zpráva) o 3 % ročně trvající 7 let,
tedy v součtu složeného úročení 23 %, obvykle nestojí za řeč.

Ing. Jiří Zajíček
Studoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně a University of Vaasa, Finsko. V letech 2015–2017 absolvoval program CFA (Chartered Financial Analyst). Po krátkém angažmá ve společnosti PPG Industries na pozici Data Analyst působil sedm let v rámci korporátního bankovnictví Raiffeisenbank, naposledy jako Strategy and Segment Manager Senior. Účastnil se a řídil projekty v oblasti produktů (např. nová nabídka účtů pro SME firmy), cenotvorby, segmentace klientů i Data Intelligence. Od února pracuje v ČSOB Penzijní Společnost v pozici Controller Senior. Volný čas věnuje rodině, florbalu, běhání, investování a čajům.