Rekonciliace

Základním cílem rekonciliace je potvrdit u vnitroskupinových transakcí stejný pohled dodavatele a odběratele a upozornit na případné rozdíly a přimět odpovědné osoby ke sjednocení pohledu.

Příčin vedoucích k odlišnému pohledu na vzájemné transakce existuje celá řada. Nejčastěji jedna strana vystaví transakci a druhá ji nestihne z nejrůznějších příčin rozeznat (doklad ještě nedorazil nebo je v procesu schvalování). Dalším velice častým důvodem může být u cizoměnových transakcí fakt, že transakce byla sice u příjemce rozeznána, ale byla zaúčtována odlišným měnovým kurzem. V tom případě se liší pouze porovnání hodnot v konsolidační měně, nikoliv v měně transakce.

Odsouhlasení probíhá většinou po přesně definovaných skupinách účtů nebo řádků reportů, které tyto definice obsahují (skupiny aktiv proti pasivům, skupiny nákladových účtů proti výnosovým), zpravidla s možností detailní analýzy až do úrovně jednotlivých transakcí.

Výsledkem rekonciliace je odsouhlasení, v případě materiálních rozdílů upozornění odpovědných osob na nutnost dosažení dohody a v ostatních případech vytvoření návrhu rekonciliačních úprav, směřujících k bezproblémové eliminaci vzájemných transakcí v procesu konsolidace.

___________________________________________________________________

„Příčin vedoucích k odlišnému pohledu na vzájemné transakce existuje celá řada“

___________________________________________________________________

Proces rekonciliace v dnešní době zjednodušují robustní aplikace. Jednoduše identifikují vzniklé rozdíly, rozdělí je na blokující a méně významné, odhalí jejich příčinu a podporují odpovědné osoby v přijímání příslušných opatření.

Pro úspěšné nastavení a provoz systému je důležité v průběhu analýzy jednoznačně definovat rekonciliační skupiny aktiv/pasiv a nákladů/výnosů včetně jejich správy a pravidel pro obsluhu transakcí na úrovni lokálních společností.

Konsolidace

Konsolidace je proces směřující k takové prezentaci vývoje v oblasti výsledku hospodaření, majetku a zdrojů skupiny firem, jako by se jednalo o jediný subjekt.

Pokud by se tedy konsolidovaly dvě společnosti, které mezi sebou nemají žádné hospodářské vztahy a majetková propojení, jednalo by se o prostý součet, a to jak na úrovni nákladů výsledku hospodaření, tedy výnosů a nákladů, rozvahy, tedy majetku a zdrojů, cash flow, tedy vývoje v oblasti peněžních prostředků i výkazu změn vlastního kapitálu.

Rekonciliace je založená na deklaraci obratů příslušné skupiny účtů prodávajícího a kupujícího, včetně prezentace odchylek.

___________________________________________________________________

„Nejčastěji jedna strana vystaví transakci a druhá ji nestihne z nejrůznějších příčin rozeznat.“

___________________________________________________________________

Protože jsou v praxi v naprosté většině společnosti ve skupině vzájemně provázány řadou vztahů od vlastnických, přes financování, až po běžné obchodní transakce, existuje pro každou skupinu konsolidačních úprav propracovaná metodika a doporučený postup. Zde uvádíme ty nejběžnější typy úprav:

1. přeložení transakcí zahraničních entit je základní konsolidační úpravou, která sjednotí pohled a prezentaci všech společností ve skupině z lokálních měn do konsolidační měny. Prezentace některých položek (například finančních investic) může být vyžadována v historických kurzech, vzniklý rozdíl je pak evidován na tzv. fondu z přepočtu cizí měny (CTA),
   
   
2. eliminace vzájemných transakcí je nejrozsáhlejší konsolidační úpravou, která vyloučí v rozvaze vzájemné pohledávky a závazky a ve výsledovce výnosy a náklady,
   
   
3. eliminace skupinových dividend vylučuje z výsledovky mateřské společnosti výnos spojený se zaúčtováním dividendy a vrací do původní výše nerozdělené zisky dceřiné společnosti,
   
   
4. eliminace kapitálu a investic vylučuje z konsolidované prezentace položku finanční investice na straně mateřské společnosti oproti kapitálu, představujícího tuto investici u dceřiného podniku,
   
   
5. eliminace HV z přeprodeje fixních aktiv upravuje prodejní cenu příslušného fixního aktiva na úroveň původní pořizovací ceny a následně koriguje nové odpisové plány do úrovně původního schématu,
   
   
6. eliminace marže z přeprodeje zásob je alternativou předchozí úpravy aplikovanou na zásoby. Vylučuje HV vzniklý na straně prodávajícího a nastavuje původní ocenění na úrovni rozvahy,
   
   
7. rozeznání goodwillu probíhá v okamžiku akvizice podniku nebo jeho části. Tvoří ho rozdíl mezi individuálním oceněním jednotlivých složek pořizovaného majetku snížených o závazky a příslušnou kupní cenou,
   
   
8. menšinové podíly jsou podíly akcionářů stojících mimo skupinu na čistých aktivech dceřiných jednotek,
   
   
9. konsolidace equity metodou je prezentace finanční investice jako podílu investora na vlastním jmění přidruženého podniku.

Stupeň automatizace konsolidačních úprav je vždy předmětem analýzy. Je odvozován od připravenosti datových zdrojů, úrovně obsluhy a vyhodnocení poměru mezi vynaloženým úsilím a očekávaným efektem. V praxi je většinou vhodné automatizovat konsolidační úpravy uvedené v seznamu 1 – 4.

___________________________________________________________________

„Datový model pro skupinový reporting musí kromě lokální prezentace umožňovat i pohled na celou skupinu a jednotlivé části.“ 

___________________________________________________________________

Datový model pro skupinový reporting musí kromě lokální prezentace umožňovat i pohled na celou skupinu a jednotlivé části. Dimenze partner (reprezentující tradičně pohled přes dodavatele a odběratele) odděluje pohled přes třetí strany a skupiny, označené jako Intercompany (obsahující společnosti ve skupině), případně Related parties (umožňující zahrnout nebo eliminovat spřízněné osoby). Zakliknutím lze jednoduše zohlednit / vyloučit vzájemné transakce.

Navíc obsahuje i nezávislou dimenzi Společnost, která vždy jednoduše omezí prezentaci na aktuálně požadované společnosti. Systém pro podporu procesu konsolidace musí umožňovat transparentně zadávat manuální konsolidační a manažerské úpravy dle odsouhlasených přístupových práv na úrovni lokální i konsolidované. Veškeré úpravy musí být systémem zaznamenávány a musí být zpětně dohledatelné. Manuální vstupy navíc většinou úspěšně slouží i k zadávání s většinou velkého množství nefinančních ukazatelů na úrovni plánu i skutečnosti.