Jako účinná prevence se jeví sledování nových zákonů už v době, kdy se teprve rozhoduje o jejich podobě. Třeba vaším firemním právníkem nebo spolupracující kanceláří, která pro vás bude fungovat jako „advokátní antivirus“. Proč každý podnikatel potřebuje vědět, co bude platit? Znalost chystaných změn mu totiž může vydělat nebo uspořit peníze a ušetřit spoustu času. A hlavně eliminuje riziko zbytečných postihů ze strany státu.

Asi nejplastičtějším příkladem z poslední doby je tolik diskutovaná novela pandemického zákona.  Původní zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 měl posloužit k nahrazení nouzového stavu a poskytnout vládě a ministerstvu zdravotnictví rozšířené pravomoci k řešení koronavirové epidemie. Právě kvůli značnému posílení pravomocí úřadů byl poměrně moudře schválen s účinností omezenou na jediný rok. Zákonodárci tedy měli celých 12 měsíců na to si rozmyslet, jak se k této problematice postaví a co by podle nich mělo platit k 1. březnu 2022.

Za pět minut dvanáct

Jaká byla realita? Návrh novelizovaného znění spatřil světlo světa teprve 20. ledna. O pět dnů později jej Výbor pro zdravotnictví doručil poslancům a ti jej 2. února projednali. Ačkoliv obsahoval značně kontroverzní ustanovení, jimž se budeme věnovat později, ještě téhož dne návrh schválili. Text tedy putoval do Senátu, který jej 10. února projednal a vzhledem ke zjevným nedostatkům takříkajíc shodil ze stolu. V takové situaci se návrh se senátními pozměňovacími návrhy vrací do Poslanecké sněmovny, jež ho má znovu posoudit a prodiskutovat. Projednávání začalo 16. února a zprvu vůbec nebylo jisté, jakým směrem se podoba zákona bude ubírat.

Popsaná situace uvrhla podnikatele do nezáviděníhodné situace. Původní zákon měl za pouhé dva týdny přestat platit a oni netušili, jestli a jak jim vláda po 1. březnu omezí chod provozovny. Zatímco první verze pandemického zákona svými opatřeními směřovala zejména na zákazníky, novela se výrazně týkala právě podnikatelů. Restauratéři, hoteliéři, obchodníci, ale třeba i bankéři – nikdo nevěděl, zda ustanovení zasáhnou přímo jeho obor. A pokud ano, kdo vůči němu bude moci nové povinnosti uplatňovat.

Nejistota pro podnikatele

Čas se krátil a stále nebylo jasno. Média plnily kritické články a přiznávám, že po přečtení původního návrhu vydala i naše kancelář tiskovou zprávu, jež upozorňovala na nebezpečné zvýšení pravomocí ministerstva zdravotnictví a zmíněných hygienických stanic. Nakonec sněmovna zákon i s pozměňovacími návrhy senátorů schválila 18. února, za tři dny jej podepsal prezident a koncem února novela nabyla účinnosti. Oproti původnímu návrhu se finální textace výrazně změnila – a to přesto, že na sběr pozměňovacích návrhů bylo vlastně jen pár dnů. Zákon, který může ovlivnit život každého podnikatele i občana, se ve zběsilém tempu od A do Z projednal a schválil během pouhých tří týdnů.

Ano, příklad pandemického zákona je vzhledem k okolnostem poněkud extrémní. Nicméně výmluvně ukazuje, že bez průběžného sledování několikrát měněných ustanovení neměl český podnikatel šanci se zodpovědně připravit na chystané změny – byť jej mohly brzo a tvrdě postihnout. Z toho plynula jednak nepříjemná (a zcela zbytečná) nejistota, jednak riziko dodatečných nákladů. Právě proto je tak důležité změny sledovat. Vzhledem k administrativní zátěži, kterou náš stát podnikatele štědře zahlcuje, samozřejmě nepředpokládám, že byste tak činili sami, ale spíše prostřednictvím v úvodu zmíněných partnerů.

Rozsáhlé pravomoci úřadů

V jaké podobě byl tedy pandemický zákon schválen? Ministerstvo a krajské hygienické stanice budou mít oprávnění stanovit podmínky pro provoz veškerých činností, u kterých jsou osoby v přímém kontaktu, všech provozoven, činností orgánů právnických osob, libovolných akcí, škol, školek a sportovišť včetně venkovních. Tím pádem budou mít možnost i celoplošně omezit podmínky takřka pro veškeré podnikání, vzdělávání či volnočasové aktivity.

Zmíněné úřady budou moci přikázat „automatickou karanténu“ na základě pozitivního antigenního testu nebo po návratu z rizikové oblasti (kterou zákon dostatečně nedefinuje) až na 72 hodin. Takové ustanovení je značně problematické: přímým příkazem může být jednotlivci omezena osobní svoboda, k čemuž by mělo docházet pouze v naprosto nezbytných případech. Zároveň bude rozšířeno oprávnění stanovit povinné testování i na podnikající fyzické osoby, členy orgánů právnických osob a veškeré studenty či žáky. Karanténa bude moci být nařízena i na dálku prostřednictvím telefonického rozhovoru či SMS. V praxi velmi snadno nastanou problémy při prokazování, že došlo ke skutečnému doručení nařízení karantény – stačí, aby daná osoba změnila telefonní číslo nebo měla při dovolené vypnutý mobil. O tom, že takový postup je rezignací na základy právního státu, asi není nutné hovořit.  

Zmírnění, která přinesly pozměňovací návrhy, se týkají například účinnosti zákona prodloužené pouze do 30. listopadu 2022 nebo výrazného snížení pokut – původní návrh novely je naopak zvyšoval. Za nejpozitivnější změnu považuji fakt, že zmizelo ustanovení, podle něhož soudy neměly mít možnost přezkoumávat neplatná opatření. Zřejmě si i zákonodárci nakonec představili absurdní scénář, kdy ministerstvo zdravotnictví každý den vydá nové opatření zneplatňující to minulé. A že by takový postup vlastně vyloučil soudní ochranu občanů a deklasoval soudní moc jako garanta stability a předvídatelnosti právního řádu.  

Mgr. Ing. Jaromír Škára

Absolvoval Právnickou a Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity a už více než 15 let se věnuje advokacii se zaměřením na firemní klientelu. Rád se stává dlouhodobým partnerem společností, jimž se snaží pomáhat se stejnou péčí jako lékař svému mnohaletému pacientovi – s důrazem na prevenci vzniku problémů, otevřenost a vzájemnou důvěru. Je tvůrcem a odborným garantem služby Zákony zavčas, která slouží jako právní antivirus a překladač v jednom: monitoruje legislativní změny a srozumitelně upozorňuje klienty na vše podstatné pro jejich podnikání.