Převádění dovolené do dalšího kalendářního roku ve světle nové právní úpravy
20.12.2021Blíží se konec roku a s tím i spojené povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům týkající se dovolené.
Od letošního roku platí jiná pravidla počítání dovolené, dovolená se počítá v hodinách, a nikoliv dnech, přičemž tato změna má vliv především na zaměstnance se zkráceným úvazkem nebo s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby. Jak je to ale s nevyčerpanou dovolenou, která zaměstnanci za kalendářní rok zbývá? Novela zákoníku práce provedené zákonem č. 285/2020 Sb. s účinností od 1. ledna 2021 zavedla v tomto směru významnou změnu, která se v praxi poprvé projevuje právě teď, před koncem roku.
Dle předchozí právní úpravy mohla být zbývající dovolená převedena do dalšího roku pouze v případě naléhavých provozních důvodů, které by zaměstnavateli bránily v umožnění zaměstnanci dovolenou ke konci roku vyčerpat, nebo v případě překážek na straně zaměstnance. S novelou účinnou od 1. ledna 2021 se k těmto situacím[1] přidal nový institut, a to možnost převádění dovolené do dalších let i na žádost zaměstnance. Tento postup má ale zákonné předpoklady a podmínky.
Nová právní úprava se týká pouze dovolené, na kterou zaměstnanci vznikl nárok od prvního ledna 2021, a to pouze té části dovolené, která je nad zákonnou minimální výměru dovolené, tzn. nad 4 týdny, resp. 6 týdnů v případě pedagogických a akademických pracovníků.
Žádost o převedení dovolené musí podat zaměstnanec, a to písemně. Této žádosti ale zaměstnavatel není povinen vyhovět.
Pravidla převádění nevyčerpané části základní zákonné výměry dovolené zůstávají beze změny. Ve chvíli, kdy k tomu zaměstnavatele opravňují provozní důvody, není povinen určit dočerpání celé nevyčerpané dovolené, a zbývající dovolenou může převést do následujícího roku[2]. Pokud do 30. června následujícího roku zaměstnavatel čerpání dovolené neurčí, vzniká zaměstnanci právo si čerpání dovolené určit sám. Samozřejmě tuto skutečnost musí zaměstnavateli písemně oznámit minimálně 14 dnů předem, kdy stejná povinnost včasné notifikace se vztahuje i na zaměstnavatele.[3]
Zároveň platí pravidlo, že převedenou dovolenou si musí zaměstnanec vyčerpat nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. S dalším převáděním dovolené totiž zákon počítá pouze ve výjimečných případech (zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo došlo ke kolizi s čerpáním mateřské či rodičovské dovolené)[4].
Nová právní úprava je nepochybně rozumná, neboť reflektuje, jak bylo s nevyčerpanou dovolenou v praxi velmi často nakládáno. Zaměstnavatelé v případě kontroly nebudou muset odůvodňovat převádění dovolené tím, že přítomnost zaměstnance v práci byla naléhavě nutná. Z nové právní úpravy se mohou radovat především zaměstnanci, neboť se pro ně otevírá cesta s oporou v zákoně k čerpání dovolené hned na začátku kalendářního roku, kdy na ni dle staré právní úpravy ještě nevznikl nárok.[5] Na druhou stranu zaměstnavatelé by měli mít na paměti, že za přestupky na úseku dovolené jim hrozí pokuta až 200.000 Kč.[6]
Koncem roku je tedy nejvyšší čas zaměstnance seznámit s novou právní úpravou a v případě, že mají tento rok nevyčerpanou dovolenou, je upozornit na možnost podání žádosti o převedení dovolené do dalšího roku, neboť nařídit čerpání zbývající dovolené je třeba s minimálně 14denním předstihem (pokud se zaměstnancem není dohodnuta kratší doba).
[1] § 218 odst. 1 zákoníku práce
[2] Podle aktuální právní úpravy může zaměstnanec ztratit nárok na dovolenou pouze v případě neomluvené absence, a to podle skutečného počtu zameškaných hodin.
[3] § 218 odst. 4 zákoníku práce
[4] § 2018 odst. 5 zákoníku práce
[5] Což je uvedeno i jako jeden z důvodů pro novelu zákoníku práce v důvodové zprávě předkladatelů novelizovaného znění
[6] § 29 zákona č. 251/2005 Sb., Zákon o inspekci práce
Karolína Rechtorovičová
Je advokátní koncipientkou a ve své praxi se věnuje především korporátnímu právu, obchodnímu právu, pracovnímu právu a regulacím. Je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V průběhu studia získala pracovní zkušenosti v několika advokátních kancelářích a poté pracovala na pozici advokátní koncipientky v JŠK advokátní kanceláři.
T: +420 255 706 516
M: +420 737 738 754