článek

Plníte svoje povinnosti ve vztahu k obchodnímu rejstříku? I malé společnosti hrozí statisícové pokuty!

Zákon o veřejných rejstřících je poměrně nový, ale týká se povinností účetních jednotek, které měly již před rekodifikací soukromého práva. Ačkoli nová rozšířená pravidla platí již dva roky, ne všichni se s nimi již ztotožnili. Mnoho firem si také neuvědomuje význam explicitně vyjádřených termínů pro zveřejnění závěrek a zbytečně se vystavují riziku významných sankcí.

Povinnost zakládat účetní závěrky byla obsažena již v původní právní úpravě, a to v obchodním zákoníku. Zde byl uveden seznam listin povinně zveřejňovaných v obchodním rejstříku, avšak chybělo přesné vyjádření termínu pro zveřejnění. Ustálený výklad v návaznosti na další právní předpisy byl „do termínu příští závěrky“, tedy obecně do konce příštího roku. Zákonem daná povinnost zakládat závěrky do obchodního rejstříku však v podstatě nebyla rejstříkovými soudy šířeji kontrolována ani vynucována, a to právě z důvodu vágní právní úpravy.

Novela zákona o účetnictví vnesla do problematiky zveřejňování světlo. Lhůta pro zveřejnění je explicitně vyjádřena takto:

-           Povinně auditované jednotky do 30 dnů po ověření auditorem a schválení příslušným orgánem společnosti, nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne (i když nebyly schváleny)

-           Ostatní účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat do 30 dnů od schválení příslušným orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne (bez ohledu na schválení).

-           Konsolidovaná účetní závěrka má pro zveřejňování stejná pravidla jako povinně auditované jednotky

Rád bych upozornil i na nutnost aktualizace obsahu účetních závěrek. Novela zákona o účetnictví a souvisejících prováděcích předpisů přinesla i nové účetní výkazy, které se poprvé použily za rok 2016, stejně tak byl změněn i obsah příloh k účetním výkazům. Zejména u příloh k účetním závěrkám se doposud setkávám s nadbytečnými informacemi.

 

Možné sankce

Finanční úřady se o zveřejnění závěrek v rejstříku v poslední době začaly zajímat. Při kontrolách či šetřeních prováděných správci daně se proto setkáváme s tím, že správce daně na porušení povinnosti upozorňuje. Zákon o účetnictví totiž obsahuje ustanovení týkající se důsledků porušení povinného zveřejňování výkazů a to udělení pokuty. Výše pokuty může v případě nezveřejnění účetní závěrky dosahovat až 3% hodnoty aktiv, resp. 3% hodnoty konsolidovaných aktiv.

Ačkoliv se jedná o porušení povinností ve vztahu k veřejnému rejstříku, řízení o uložení pokuty povede místně příslušný finanční úřad. Proto doporučuji splnit svoje povinnosti ve vztahu k rejstříku co nejdříve nejen za aktuální období roku 2017 ale i za minulé roky.

 

Správný rozsah a způsob zveřejnění

-           Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost ověření závěrky auditorem, zveřejňují rozvahu a přílohu k závěrce a mohou sestavit rozvahu ve zkráceném rozsahu

-           Malé a mikro účetní jednotky, které mají povinnost ověření závěrky auditorem zveřejňují rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu a to v plném rozsahu, a dále výroční zprávu* a zprávu auditora

-           Střední účetní jednotky zveřejňují rozvahu, výkaz zisků a ztrát, přílohu k účetní závěrce, výkaz cash-flow, přehled o změnách vlastního kapitálu, výroční zprávu* a zprávu auditora.

-           Velké účetní jednotky zveřejňují rozvahu, výkaz zisků a ztrát, přílohu k účetní závěrce, výkaz cash-flow, přehled o změnách vlastního kapitálu, výroční zprávu*, zprávu auditora a zprávu o platbách.

-           Ovládané či řízené účetní jednotky navíc musí sestavit a zveřejnit i zprávu o vztazích.

-           Účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví zveřejňují přehled o majetku a závazcích.

-           Konsolidovanou účetní závěrku, konsolidovanou výroční zprávu* a konsolidovanou zprávu o platbách zveřejňuje konsolidující účetní jednotka.

*Povinnou součástí výroční zprávy je účetní závěrka, není proto nutné ji zveřejňovat samostatně

 

Autor: Zdeněk Hromek, Daňový poradce Moore Stephens

 

 

Zdeněk Hromek

_________________________________________________________________________________

Zdeněk je daňovým poradcem, který se ve své praxi zaměřuje na oblast daňového poradenství u různě orientovaných subjektů se zvláštním zaměřením na oblast mezinárodního zdanění a daně ze závislé činnosti. Má také zkušenosti s vedením účetní agendy pro malé a střední podniky a společnosti. Zdeněk absolvoval Ekonomicko – správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně, studijní program ekonomika a management, obor obchodní podnikání. Zdeněk je Certifikovaným daňovým poradcem KDP ČR. Kromě češtiny hovoří plynně anglicky.

 

Další zprávy z této kategorie