Mnohé právní předpisy stanoví pro určitá jednání požadavek úředního ověření podpisu jednajícího – například bez něj nepřevedete vlastnictví k nemovité věci. Od 1. července letošního roku můžete ověřit i uznávaný elektronický podpis (tzv. e-legalizace). Jinými slovy: Tam, kde zákon předpokládá vaše jednání s ověřeným podpisem, může jít o ověření nejen fyzického podpisu na listině, ale i podpisu elektronického.

E-legalizace znamená, že podepíšete dokument uznávaným elektronickým podpisem, a tento dokument pak osoba, která provádí ověření, současně opatří kvalifikovaným elektronickým podpisem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Jedná se tedy o dodatečnou elektronickou informaci o tom, kdy bylo ověření provedeno a kým.

Rovnocenné dokumenty

Postup popsaný výše není jedinou možností, jak elektronický podpis ověřit. Můžete jej též spojit se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem správce tohoto systému. Výsledkem bude originální a autentický elektronický dokument rovnocenný s elektronickým dokumentem, který by vznikl autorizovanou konverzí listiny s (fyzicky) úředně ověřeným podpisem.

Třetí a poslední eventualitou je ověření podpisu využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze prostřednictvím registru obyvatel nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát (využitý pro elektronický podpis na dokumentu) patří skutečně podepisujícímu. Jde tedy vlastně o ztotožnění podepisujícího na základě informací týkajících se jeho kvalifikovaného certifikátu, který musí být znám složkám veřejné moci.

Oproti ověření elektronického podpisu nelze prostřednictvím záznamu veřejné správy ani prostřednictvím ztotožnění podepisujícího udělit plnou moc pro právní jednání, pro něž je vyžadována forma veřejné listiny. Například při změně společenské smlouvy a vyhotovení příslušného notářského zápisu tak budete s plnou mocí pro svého advokáta postupovat shodně jako doposud.

Další změny se dotýkají převodu listiny z elektronické do písemné podoby a opačně (tzv. konverze), kdy osoba, která konverzi provádí, ověřuje mimo jiné integritu vstupního souboru (tedy že dokument, který má být konvertován, je neporušený, neupravovaný a celistvý). Po dokončení konverze pak už tradičně tato osoba musí provést zápis do evidence provedených konverzí. Od 1. července 2022 ji nově vede ministerstvo, nicméně okruh zapisovaných údajů se tím pro osobu provádějící konverzi nemění.

Identifikace a autentizace

Druhá změna účinná od začátku letošního července se týká rozšíření práva na elektronickou identifikaci a autentizaci.

Nejprve si pro ujasnění vysvětleme oba pojmy. Elektronickou identifikací je míněn postup používání osobních identifikačních údajů v elektronické podobě, které jedinečně identifikují určitou fyzickou osobu. Prostředkem pro elektronickou identifikaci je hmotná (třeba USB token) či nehmotná (například certifikát uložený v počítači nebo přihlašovací údaje) jednotka obsahující osobní identifikační údaje, která se používá k autentizaci pro účely realizace online služby (ekvivalent v reálném prostředí představuje třeba občanský průkaz nebo cestovní pas).

Autentizace představuje elektronický postup umožňující potvrdit elektronickou identifikaci fyzické či právnické osoby, nebo původ a integritu dat v elektronické podobě. Cílem autentizace je tedy zjistit, zda je daný subjekt opravdu tím, za který se vydává. Provádí se pomocí nějaké vaší znalosti (PIN, heslo…), předmětu (klíč, karta, dokument) či samotné osoby (otisk prstu). V reálném prostředí jde například o ověření vaší totožnosti úředníkem nebo policistou.  

A nyní k předestřené změně: Nově lze provést identifikaci subjektu elektronicky a tu potom rovněž elektronicky ověřit (uskutečnit autentizaci). Samotná identifikace a autentizace osoby se využívá zejména u určitých služeb státu (eGovernment, datové schránky a podobně), které by v budoucnu měly být propojeny a identifikace by se tedy měla konečně výrazně zjednodušit.

Rozšíření práva na autentizaci

Od 1. července 2022 platí, že občan má právo požadovat, aby veřejný orgán před provedením úkonu, který lze realizovat i jako digitální úkon, uskutečnil autentizaci coby podmínku provedení tohoto úkonu. Pokud uživatel služby provedl autentizaci, vystaví o tom veřejný orgán potvrzení.

V praxi to znamená, že se rozšiřují možnosti využití zaručené elektronické identifikace pro autentizaci na portálech a v informačních systémech veřejné správy. A také možnosti ověření pravosti samotné identifikace a autentizace na žádost klienta mezi soukromoprávními subjekty.

Uživatel služby (fyzická osoba využívající online služeb veřejné správy) může totiž požádat i o ověření identity určité osoby, a to u správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci (po prokázání své totožnosti). Může tedy požádat, aby veřejný orgán – kterým je národní bod pro identifikaci a autentizaci – potvrdil, zdali informace, které od druhého účastníka právního vztahu náš žadatel obdržel, souhlasí s těmi, které má k dispozici veřejná správa v rámci evidence v registru obyvatel.

Mgr. Ing. Jaromír Škára

Absolvoval Právnickou a Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity a už více než 15 let se věnuje advokacii se zaměřením na firemní klientelu. Rád se stává dlouhodobým partnerem společností, jimž se snaží pomáhat se stejnou péčí jako lékař svému mnohaletému pacientovi – s důrazem na prevenci vzniku problémů, otevřenost a vzájemnou důvěru. Je tvůrcem a odborným garantem služby Zákony zavčas, která slouží jako právní antivirus a překladač v jednom: monitoruje legislativní změny a srozumitelně upozorňuje klienty na vše podstatné pro jejich podnikání.