Stalo se dobrým zvykem, že do této zprávy se kromě ekonomických kategorií dostává i stručná informace o dalším rozměru podnikání. Velké i menší společnosti dobrovolně poukazují na svou sociální odpovědnost, spolupráci s místními komunitami a aktivity, které v této oblasti realizují. Zatím zcela dobrovolně.

To chce ovšem vedení Evropské unie změnit. Poté, co byla vydána dne 26.6.2013 směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách a souvisejících zprávách (která se v tuto chvíli implementuje do národní legislativy ČR a má vstoupit v účinnost novou podobou Zákona o účetnictví k 1.1.2016), byla vydána dne 22.10.2014 její aktualizace formou nové směrnice číslo 2014/95/EU, ve které se upřesňuje uvádění nefinančních informací. Ta se tak do Zákona o účetnictví dostane se zpožděním, zřejmě k 1.1.2017.

Pod nefinančními informacemi směrnice rozumí informace potřebné k pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení a dopadů jeho činnosti, informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství, včetně:

a)     stručného popisu obchodního modelu podniku;

b)    popisu politik, jež podnik ve vztahu k těmto otázkám sleduje, včetně uplatňovaných postupů náležité péče;

c)     výsledků těchto politik;

d)    hlavních rizik souvisejících s těmito otázkami, jež jsou spojeny s operacemi podniku, včetně, je-li to relevantní a přiměřené, jeho obchodních vztahů, produktů nebo služeb, které by mohly mít nepříznivé dopady v těchto oblastech, a způsobu, jakým podnik tato rizika řídí;

e)     nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti, které se vztahují k příslušné podnikatelské činnosti.

Pokud podnik nesleduje politiky ve vztahu k jedné nebo více z těchto otázek, poskytne přehled nefinančních informací jasné a odůvodněné vysvětlení, proč je nesleduje.

Řídit se touto směrnicí o nefinančních informacích mají velké podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu a které k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců. Za subjekt veřejného zájmu se v ČR dle Zákona o auditorech zatím považují:

-      účetní jednotky se sídlem v ČR, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

-      finanční instituce jako jsou banky, pojišťovny, zajišťovny, penzijní společnosti, zdravotní pojišťovny.

Subjektem veřejného zájmu je rovněž obchodní společnost nebo družstvo nebo konsolidující účetní jednotka, pokud průměrný přepočtený stav zaměstnanců obchodní společnosti nebo družstva nebo konsolidačního celku za bezprostředně předcházející účetní období převýšil 4 000 zaměstnanců.

To je současný stav. Není vyloučeno, že na úrovni Evropské Unie dojde k postupnému rozšiřování povinnosti vytvářet Nefinanční reporting i na větší okruh subjektů. Jen pro představu: původní návrh směrnice chtěl předepsat povinnost dle kritéria velikosti celkově desetitisícům evropských firem, nakonec byl přijat umírněnější návrh, který postihne řádově tisíce evropských firem. V rámci postupující socializace již tak sociální Evropy lze ale čekat postupné rozšiřování okruhu povinných než jeho zmenšování.

Očekává se, že povinnost reportovat v ČR vznikne od 1.1.2017. Pokud by měly firmy reportovat ve výroční zprávě již za rok 2016, musí již během tohoto roku strukturovaně sbírat údaje o svých aktivitách, minimálně z důvodu reportování nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti – viz bod e) výše.

Pro reportování existuje několik nadnárodních standardů, přičemž nejrozšířenější je standard GRI (Global Reporting Initiative, www.globalreporting.org), který má i oborové klony. Výstupem je report, který drtivá většina firem vydává samostatně, tedy odděleně od výroční zprávy obsahující roční účetní závěrku. Jinak by samozřejmě musel být obsah reportu auditován auditorem, který audituje výroční zprávu. Samozřejmě se očekává, že pro zvýšení věrohodnosti mohou firmy přistoupit na auditování i tohoto reportu nezávislou stranou. Zatím se v ČR předpokládá, že to nebude povinností. Pokud si vyhledáte podobné reporty na internetu, zjistíte, že jejich rozsah je obvykle cca 20-50 stran. Tento standard klade nemalé nároky na zavedení systému, proto je zapotřebí s přípravou a jeho zavedením neotálet.

Poznámka:
Téma nefinančního reportingu s představením standardu GRI bude také součástí semináře Balanced Scorecard – krok za krokem (Controller Institut, Praha, 8.10.2015).