Máte štíhlou výrobu?
22.9.2021Štíhlá výroba („lean manufacturing“) je metodika, kterou vyvinula firma Toyota po druhé světové válce jako Toyota Production System (TPS). Duchovními otci této metodiky jsou Taiiči Óno a Šigeo Šingó. Jedná se o přístup k výrobě způsobem, kdy se producent snaží uspokojit v maximální míře zákazníkovy požadavky tím, že bude vyrábět jen to, co zákazník požaduje. Snaží se vytvářet produkty v co možná nejkratší době a pokud možno s minimálními náklady, bez ztráty kvality nebo na úkor zákazníka. Dosáhne toho minimalizací plýtvání.
Tato metodika se snaží řídit heslem „náš zákazník náš pán“. Její princip spočívá v náhledu na rovnici zisku, a to následujícím způsobem:
Náklady + Zisk = Cena
mění na
Cena - Náklady = Zisk
Změna rovnice dle filozofie této metodiky by měla způsobit, že zákazník neplatí chyby a náklady firmy, jako tomu je v první rovnici.
Vlastníky procesu by mělo dle mého soudu zajímat, jako měrou jsou schopni kontrolovat materiál
mezi jednotlivými procesními kroky. Na obrázku jsou tři obvyklé situace…
Jak kontrolujete množství materiálu v mezikrocích ve vaší firmě?
Věděli jste, že už za 3 dny je možné vytvořit štíhlý proces?
Lean event (jinak také VSM event) je třídenní týmová práce…
Cílem prvního dne je zákres aktuálního stavu do (e)VSM (mapy value-strem – tedy mapy hodnotového toku). Tým se na začátku prostřednictvím stormingové aktivity NUF (zkratka od New – Useful – Feasible) shodne na hodnotovém toku, na který zaměří focus, a vybere takovou rodinu produktů podle Pareto-pravidla, která bude dostatečně reprezentativní.
Poté jde skupina po toku hodnoty a pomocí pozorování (observace) a případně videoanalýzy sbírá informace – pro zákres aktuálního hodnotového toku a také pro doplnění databoxů.
První den je zakončen jinou stormingovou aktivitou, jejímž cílem je v zákresu (e)VSM vyznačit místa, kde se vyskytuje aspoň jedna z osmi muda (plýtvání).
Někdy tým už v této chvíli (tedy první den VSM eventu) u některých typů plýtvání definuje kroky, kterými je možné plýtvání eliminovat. Hlavní aktivitou první části druhého dne je nastavení akčních plánů na eliminaci zjištěných plýtvání. Používají se k tomu game-stormingové aktivity – jednou z nich je např. hra CHALLENGE CARDS.
Postupujeme retrospektivně – nejdřív definujeme milníky, z nich pak plynou etapy, které se pojmenují a určí se k nim role – kdo za co v této etapě bude odpovědný a jaké budou jeho konkrétní činnosti.
Na každé zjištěné plýtvání je tedy definován plnohodnotný projekt – a němu navržena osoba, která ho povede. Odpoledne pak tým pracuje na tom, jak stávající proces – po eliminaci všech plýtvání – změnit aplikací všech 8 resp. 9 „lean principů".
VSM leader k tomu používá dvě ingredience
- otázky na budoucí stav, na které tým hledá odpověď pomocí
- nejrůznějších stormingových aktivit.
Důležité je dodržet přesné pořadí otázek.
Po odpovědích na ně se stávající mapa aktuálního stavu mění – bez ohledu na časté námitky, zda je, anebo není možné tento stav v podmínkách firmy zavést. To je totiž častá překážka, která lidem – zevnitř firmy – brání „lean principy“ aplikovat.
Úkolem VSM leadera je oprostit tým od řešení a zaměřit pozornost striktně „jen“ na definici budoucího stavu hodnotového toku. Pracujeme s tzv. „ne-problémem“, což je právě ten budoucí stav hodnotového toku, o kterém už v této chvíli mluvíme v přítomném čase.
Výsledkem třetího dne – a tedy celého VSM eventu – je zákres budoucího stavu do (e)VSM a návrh implementačního plánu.
VSM leader mluví s týmem o budoucím stavu v přítomném čase („jako by to už bylo…“). Díky tomuto přístupu se pak může dovolit ptát týmu v minulém čase na to, jak tohoto stavu bylo dosaženo. Pro usnadnění odpovědí na tyto složité otázky VSM tým navrhuje oblasti mapy, které se zavádějí jako změny – tzv. „loops“. Definice těchto loops je hlavním výstupem celého VSM eventu. Zadavatel VSM eventu pak stanoví pro jednotlivé „loops“ projektové leadery a termíny realizace…
Zkrátka za tři dny je schopen váš tým vymyslet štíhlý proces…
PhDr. Ivo Spilka
Vystudoval andragogiku a speciální pedagogiku na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze, na Univerzitě Karlově pak úspěšně absolvoval rigorózní řízení ze speciální pedagogiky. Na začátku své profesní kariéry působil v oblasti customer care jako manažer call center v telekomunikačních společnostech (naposledy v UPC Česká republika). Pak se přesunul do oblasti výroby. Ve společnosti CELESTICA CZECH REPUBLIC s.r.o. jako interní trenér soft skills zavedl a následně vedl komplexní rozvojový program pro výrobní mistry a procesní inženýry. Poté působil v americké společnosti CARRIER REFRIGERATION OPERATION CZECH REPUBLIC s.r.o. na pozici Continuous Improvement & Development Manager, kde měl odpovědnost za rozvoj zaměstnanců a neustálé zlepšování podle principů štíhlé výroby. Úspěšně implementoval lean principy do všech procesů ECN/customization (změnové a redesignové řízení) a financí (accounting, forecasting, reporting a treasury). Po úspěšně zakončené certifikaci a dokončené supervizi je vyhledávaným systemickým koučem a kognitivně behaviorálním terapeutem.