článek

Máte štíhlou výrobu?

Štíhlá výroba („lean manufacturing“) je metodika, kterou vyvinula firma Toyota po druhé světové válce jako Toyota Production System (TPS). Duchovními otci této metodiky jsou Taiiči Óno a Šigeo Šingó. Jedná se o přístup k výrobě způsobem, kdy se producent snaží uspokojit v maximální míře zákazníkovy požadavky tím, že bude vyrábět jen to, co zákazník požaduje. Snaží se vytvářet produkty v co možná nejkratší době a pokud možno s minimálními náklady, bez ztráty kvality nebo na úkor zákazníka. Dosáhne toho minimalizací plýtvání.

Tato metodika se snaží řídit heslem „náš zákazník náš pán“. Její princip spočívá v náhledu na rovnici zisku, a to následujícím způsobem:

Náklady + Zisk = Cena    

mění na    

Cena - Náklady = Zisk

Změna rovnice dle filozofie této metodiky by měla způsobit, že zákazník neplatí chyby a náklady firmy, jako tomu je v první rovnici.

Vlastníky procesu by mělo dle mého soudu zajímat, jako měrou jsou schopni kontrolovat materiál

mezi jednotlivými procesními kroky. Na obrázku jsou tři obvyklé situace…

Jak kontrolujete množství materiálu v mezikrocích ve vaší firmě?

Věděli jste, že už za 3 dny je možné vytvořit štíhlý proces?

Lean event (jinak také VSM event) je třídenní týmová práce…

Cílem prvního dne je zákres aktuálního stavu do (e)VSM (mapy value-strem – tedy mapy hodnotového toku). Tým se na začátku prostřednictvím stormingové aktivity NUF (zkratka od New – Useful – Feasible) shodne na hodnotovém toku, na který zaměří focus, a vybere takovou rodinu produktů podle Pareto-pravidla, která bude dostatečně reprezentativní.

Poté jde skupina po toku hodnoty a pomocí pozorování (observace) a případně videoanalýzy sbírá informace – pro zákres aktuálního hodnotového toku a také pro doplnění databoxů.

První den je zakončen jinou stormingovou aktivitou, jejímž cílem je v zákresu (e)VSM vyznačit místa, kde se vyskytuje aspoň jedna z osmi muda (plýtvání).

Někdy tým už v této chvíli (tedy první den VSM eventu) u některých typů plýtvání definuje kroky, kterými je možné plýtvání eliminovat. Hlavní aktivitou první části druhého dne je nastavení akčních plánů na eliminaci zjištěných plýtvání. Používají se k tomu game-stormingové aktivity – jednou z nich je např. hra CHALLENGE CARDS.

Postupujeme retrospektivně – nejdřív definujeme milníky, z nich pak plynou etapy, které se pojmenují a určí se k nim role – kdo za co v této etapě bude odpovědný a jaké budou jeho konkrétní činnosti.

Na každé zjištěné plýtvání je tedy definován plnohodnotný projekt – a němu navržena osoba, která ho povede. Odpoledne pak tým pracuje na tom, jak stávající proces – po eliminaci všech plýtvání – změnit aplikací všech 8 resp. 9 „lean principů".

VSM leader k tomu používá dvě ingredience

  1. otázky na budoucí stav, na které tým hledá odpověď pomocí
  2. nejrůznějších stormingových aktivit.

Důležité je dodržet přesné pořadí otázek.

Po odpovědích na ně se stávající mapa aktuálního stavu mění – bez ohledu na časté námitky, zda je, anebo není možné tento stav v podmínkách firmy zavést. To je totiž častá překážka, která lidem – zevnitř firmy – brání „lean principy“ aplikovat.

Úkolem VSM leadera je oprostit tým od řešení a zaměřit pozornost striktně „jen“ na definici budoucího stavu hodnotového toku. Pracujeme s tzv. „ne-problémem“, což je právě ten budoucí stav hodnotového toku, o kterém už v této chvíli mluvíme v přítomném čase.

Výsledkem třetího dne – a tedy celého VSM eventu – je zákres budoucího stavu do (e)VSM a návrh implementačního plánu.

VSM leader mluví s týmem o budoucím stavu v přítomném čase („jako by to už bylo…“). Díky tomuto přístupu se pak může dovolit ptát týmu v minulém čase na to, jak tohoto stavu bylo dosaženo. Pro usnadnění odpovědí na tyto složité otázky VSM tým navrhuje oblasti mapy, které se zavádějí jako změny – tzv. „loops“. Definice těchto loops je hlavním výstupem celého VSM eventu. Zadavatel VSM eventu pak stanoví pro jednotlivé „loops“ projektové leadery a termíny realizace…

Zkrátka za tři dny je schopen váš tým vymyslet štíhlý proces…

 

PhDr. Ivo Spilka

Vystudoval andragogiku a speciální pedagogiku na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze, na Univerzitě Karlově pak úspěšně absolvoval rigorózní řízení ze speciální pedagogiky. Na začátku své profesní kariéry působil v oblasti customer care jako manažer call center v telekomunikačních společnostech (naposledy v UPC Česká republika). Pak se přesunul do oblasti výroby. Ve společnosti CELESTICA CZECH REPUBLIC s.r.o. jako interní trenér soft skills zavedl a následně vedl komplexní rozvojový program pro výrobní mistry a procesní inženýry. Poté působil v americké společnosti CARRIER REFRIGERATION OPERATION CZECH REPUBLIC s.r.o. na pozici Continuous Improvement & Development Manager, kde měl odpovědnost za rozvoj zaměstnanců a neustálé zlepšování podle principů štíhlé výroby. Úspěšně implementoval lean principy do všech procesů ECN/customization (změnové a redesignové řízení) a financí (accounting, forecasting, reporting a treasury). Po úspěšně zakončené certifikaci a dokončené supervizi je vyhledávaným systemickým koučem a kognitivně behaviorálním terapeutem.

Další zprávy z této kategorie