článek

Krizové období pomalu končí

Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v květnu na úroveň 11,1 procenta. To bylo o 1,6procentního bodu méně než v dubnu. Inflace je však stále velmi vysoká, což snižuje kupní sílu úspor domácností a vede k poklesu reálných příjmů většiny obyvatel. V důsledku vysoké inflace tak dochází k poklesu životní úrovně v naší zemi.

Ještě vyšší inflaci brání silný kurz koruny, který zlevňuje dovoz do České republiky. Nicméně silná koruna poškozuje naše exportéry, kteří jsou pro naši středně velkou a otevřenou ekonomiku klíčoví. Navíc nejen exportéři ale i další firmy se musí vypořádávat s tlakem zaměstnanců na růst mezd.

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla o 8,6 procenta na 41 265 korun. Vzhledem k vysoké inflaci však reálně poklesla o 6,7 procenta, což zhoršuje životní situaci většině českých domácností. V této souvislosti je třeba říct, že není možné, aby firmy svým zaměstnancům dorovnávaly celou inflaci, protože by se tím vyvolávaly nové inflační tlaky.

U seniorů je situace odlišná, protože jim byla vlivem mimořádných valorizací v loňském roce kompletně kompenzována vysoká inflace. Změna v nastavení mimořádné valorizace v letošním roce by to měla změnit. Mnozí lidé tuto změnu považují za nespravedlivou. Jisté je, že se jedná o protiinflační změnu. Platí totiž podobná logika jako u zaměstnanců, tedy že pokud budeme seniorům neustále kompenzovat celou inflaci, budeme tím vyvolávat nové inflační tlaky v ekonomice. 

Proti vysoké inflaci bojuje primárně Česká národní banka, která udržuje základní úrokovou sazbu na úrovni 7 procent. Tato sazba láká spekulativní kapitál, který zvyšuje poptávku po koruně. V důsledku tohoto vývoje se euro obchoduje pod úrovní 24 korun. Tento kurz lze považovat za atraktivní. Nemusí však vydržet dlouho, protože spekulativní kapitál může odtéct podobně rychle, jako přitekl.

Vysokou inflaci se snaží krotit i vláda, která postupně snižuje schodky státních rozpočtů. Navržený schodek v roce 2023 je nižší, než byl v roce 2022 a ten byl nižší než v roce 2021. Právě díky krocení schodků se do ekonomiky má dostávat méně peněz na dluh, což může pomoci v boji s inflací. Zatím se však plnění státního rozpočtu v letošním roce vyvíjí velmi špatně. Zlepšení by mělo přijít ve druhém pololetí, přesto je nepravděpodobné, že by se letošní plán podařilo naplnit.

Z výše zmíněného je evidentní, že naše ekonomika prochází složitým obdobím, kdy klesá životní úroveň lidí, je vytvářen výrazný tlak na firmy a základní makroekonomické parametry jsou v nepořádku. Zároveň však platí, že se situace postupně začíná zlepšovat. Nastolený kurz hospodářské politiky lze označit za správný, přičemž nyní nás čeká již jen několik nepříjemných čtvrtletí, ve kterých dojde ke stabilizaci situace.

Chtěl bych proto poděkovat všem lidem, kteří každodenně řeší složitou ekonomickou situaci a kreativně se staví k přicházejícím problémům. Věřím, že právě nyní pokládáme základy, které v budoucnu povedou k prosperitě naší země. Strastiplná cesta, která započala pandemii koronaviru a pokračovala energetickou krizí a vysokou inflací se začíná chýlit ke svému konci. Nyní vbíháme do cílové rovinky a zanedlouho bude krizové období za námi.

 

Ing. Štěpán Křeček, MBA
Štěpán Křeček pracuje na pozici hlavního ekonoma ve společnosti BH Securities a. s., kde zodpovídá
za tvorbu makroekonomických a tržních analýz. Je autorem podcastů „Offline Štěpána Křečka” a „BHS expres”, které přináší inspiraci ve světě investování. Rovněž se věnuje komunikaci s veřejností
a médii. V současné době patří mezi nejcitovanější české ekonomy. Vystudoval Národohospodářskou
fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde dále působí a vyučuje několik předmětů.

Další zprávy z této kategorie