Rozhodnutí o nabytí společnosti by měl předcházet její řádný právní, daňový a účetní audit. Cílem auditu je prověřit stav společnosti a upozornit kupujícího na existující vady a možná rizika, která jsou s vadami spojena. Jedná-li se o vady méně zásadní či odstranitelné, smluvní strany naleznou po konzultaci s odborníky přijatelné řešení, změní například podmínky a výši kupní ceny, rozsah garancí za zjištěné vady nebo se rozhodnou koupi realizovat jiným způsobem (například na místo přímé koupě podílů (akcií) se rozhodnou podstoupit proces fúze či rozdělení kupované společnos- ti) nebo odkoupí pouze majetek – nemovitost, technologii a nikoliv společnost s historií.

Předchází-li auditu uzavření kupní smlouvy případně budoucí kupní smlouvy, měly by smlouvy obsahovat ustanovení umožňující kupujícímu odstoupit od koupě, je-li výsledkem provedeného auditu negativní zpráva o stavu společnosti. Obvykle strany uzavírají předběžnou dohodu (tzv. Letter of Intent, Head of Terms apod.), která nemusí být koncipována jako závazné přijetí nabídky o budoucí koupi společnosti.

Bude-li kupující nabývat podíly, případně akcie společnosti, musí si uvědomit, že kupuje společ- nost jako celek se všemi daňovými povinnostmi, zaměstnanci, majetkem, dluhy a pohledávkami společnosti.

Právní zástupci a poradci by se pak měli zaměřit zejména na následující oblasti:

 a. Řádné nabytí podílů/akcií stávajícího (případně i předchozího) majitele. Neplatnost nabývacích titulů původních vlastníků by mohla ohrozit i Vaše vlastnické právo. Soudy nadále v některých případech považují převody majetku (včetně podílů a akcií) za absolutně neplatné a Vaše dobrá víra nabyvatele Vám nemusí zajistit, že Vám akcie/podíly nebudou odebrány řádným majitelem.

 b. Řádné nabytí podstatného majetku (zejména pro podnik důležitých technologií či nemovitostí). Je-li důležitou součástí majetku obchodní společnosti nemovitost evidovaná v katastru nemo- vitostí, doporučujeme si nechat vyhotovit kopie kupních smluv (a jiných dokumentů, které jsou po právní stránce podmínkou pro platný převod) a tyto podrobit řádné právní kontrole. Většinu dokumentů Vám poskytne katastrální úřad či případně stavební úřad. V případě movitého ma- jetku a nemovitostí nezapisovaných do katastru nemovitostí platí stejné doporučení, nicméně dohledání nabývacích titulů může být v těchto případech komplikovanější. V zákonem stanove- ných případech mohou chybět povinné souhlasy úřadů (například souhlas Ministerstva kultu- ry, souhlas obce, nebo souhlas dozorčí rady akciové společnosti, či souhlas stavebního úřadu apod.) a jejich nedostatek nelze zpětně zhojit. Někdy též bývá opomíjeno zákonné předkupní právo státu (nebo do konce roku 2014 předkupní právo podílového spoluvlastníka) a osoba oprávněná z předkupního práva může případný převod zneplatnit u soudu. Kupující by pak byl povinen vrátit nabytý majetek oprávněnému vlastníkovi a požadovat vrácení kupní ceny.

 c. Placení daní a všech povinných odvodů. Při koupi společnosti se stáváte vlastníkem společnosti jako celku a případné daňové nedoplatky či penále mohou významně snížit skutečnou hodnotu nabývané společnosti. Zjištěné chyby daňového auditu mohou významně ovlivnit konečný vý- sledek projednávané výše kupní ceny.

 d. Platnost a účinnost podstatných smluv. Kupující nabývá společnost s ohledem na zisk genero- vaný v následujících měsících a letech často založený dlouhodobými smlouvami (například ná- jemní smlouvou uzavřenou s majoritním nájemcem nebo dlouhodobou odběratelskou smlou- vou s hlavním odběratelem výrobků podniku apod.). Případná neplatnost smlouvy nebo úprava umožňující její snadné a rychlé ukončení by mohla zásadním způsobem snížit plánovaný zisk a návratnost vložených finančních prostředků.

 e. Garance, záruky a zajištění. V souvislosti s provozním financováním často poskytují společníci a akcionáři různé formy zajištění a garancí za úvěry poskytnuté společnosti. Akvizice společnos- ti je obvykle podmíněna souhlasem úvěrující banky či jiného věřitele a kupující obvykle přebírá tyto záruky. Právní nedostatky související s financováním společnosti (jako například neplatné nebo nedostatečné zajištění) mohou způsobit vůbec největší komplikace.

 f. Smlouvy mezi společnostmi v holdingu. Ačkoliv tato oblast bývá někdy opomíjena, zejména z daňového hlediska je vhodné  prověřit  uznatelnost  nákladů  účtovaných  mezi společnost- mi ve skupině či splnění zákonných náležitostí vzájemných půjček nebo převodů majetku. Případné špatné zaúčtovaní či povinnost vracení převedeného majetku, může opět významně ovlivnit hodnotu prodávané společnosti.

 g. Majetek třetích osob v držení společnosti. Může se jednat o movitý či finanční majetek, který je v držení společnosti, na bankovních účtech a společnost není jeho vlastníkem. Tyto hodnoty mohou opět zkreslit cenu prodávané společnosti. Tento majetek a obdobné hodnoty je nutné správně započítat při určení výše kupní ceny.

 h. Ustanovení o změně majitele. Zejména v úvěrových, nájemních či dlouhodobých odběratelsko- dodavatelských smlouvách si smluvní strany vyhrazují právo smlouvu ukončit, případně jiné právo umožňující jim jednostranně upravit smluvní podmínky, v případě, že dojde ke změně vlastnické struktury společnosti (tzn. podíly/akcie budou převedeny na třetí osobu). Při práv- ním auditu musí právní poradci těmto ustanovením věnovat dostatečnou pozornost a předem kupujícímu vysvětlit možné právní důsledky spojené s akvizicí společnosti. Často je převod po- dílů/akcií spojen s vyslovením předchozího souhlasu smluvního partnera, a proto je žádoucí před uzavřením akvizičních smluv vstoupit do jednání s dotčenými partnery a jejich souhlas si předem vyžádat.

Bude-li kupující nabývat pouze majetek společnosti (tzv. asset deal), typicky budovy anebo pozemky ve vlastnictví společnosti, budou obvykle právní poradci prověřovat méně dokumentace. Na druhou stranu se budou muset více zaměřit na důsledky spojené s vyčleněním nemovitosti ze společnosti a právně zajistit, aby nemovitost i po jejím prodeji plnila svou původní funkci. Bude-li předmětem koupě například budova obchodního centra, přechází automaticky s prodejem nájemní smlouvy práva spojená s budovou, která jsou zapsána v katastru nemovitostí (zástavní práva, věcná břemena apod.). Nový vlastník se sice stává automaticky pronajímatelem, nikoliv však oprávněným z jiných smluv, u nichž se nabyvatel nestává automaticky smluvní stranou (např. bankovní záruky,  smlouvy o správě nemovitosti apod.). Kupující automaticky nevstupuje ani do smluv uzavřených se správci budovy ani s dodavateli energií, ale musí uzavřít smlouvy nové. Je-li například budova zatížena zá- stavním právem zajišťujícím úvěr poskytnutý prodávajícímu při výstavbě nemovitosti, nový majitel se nestává stranou úvěrové smlouvy, ale nemovitost zůstává předmětem zajištění.