Ať už šlo o cokoliv, tak určitě bylo těžké v situaci, kdy jste vynaložili velké množství zdrojů (peněz, času, úsilí, nervů, pověsti…), udělat rozumné rozhodnutí, jestli se na to vykašlat, nebo pokračovat dál a pokusit se věc dotáhnout do zdárného konce. Pojďme se společně podívat na to, jak v takových chvílích přemýšlet, abychom se nechytili do pasti tzv. klam utopených nákladů a udělali správné rozhodnutí.

Klam utopených nákladů je velice častá chyba našeho úsudku. Konkrétně jde o kognitivní klam, tedy tendenci zkreslující vnímání situací, kterou máme všichni lidé společnou. Výhodou známých kognitivních klamů je, že působí předvídatelně, takže se na ně můžeme snadno připravit a pracovat s nimi. Řekneme si tedy, jak klam utopených nákladů funguje, proč nás vede k chybným rozhodnutím, kdy si na něj dát pozor a jak si s ním poradit, pokud se jeho vlivu obáváme.

V ekonomii termín tzv. utopených nákladů označuje zdroje, které jsme nevratně spotřebovali v minulosti. Například čas, který jste doposud věnovali čtení tohoto článku je utopený náklad. Je pryč a nic vám ho nevrátí zpět. Pardon, snad to ale stojí za to. Na rozdíl od toho, pokud jste si objednali třeba oblečení na internetu, za které jste už zaplatili, ale pořád ho ještě můžete vrátit a získat tak peníze zpět, tak zaplacená částka není utopeným nákladem. Sice jste ji vynaložili v minulosti, ale může se vám vrátit. Pokud ale prošvihnete stanovenou lhůtu pro vrácení zboží, stane se i platba utopeným nákladem.

Rozlišení utopených nákladů od těch ostatních je klíčové, protože by utopené náklady správně neměly nikdy (!) figurovat v našem rozhodování. Ať už totiž uděláme cokoliv, nic nám je nevrátí. Kdyby ano, tak nejde o utopené náklady. Nemá tedy smysl s nimi v úsudku pracovat. Pokud je v úvahu bereme, tak jsme obětí právě klamu utopených nákladů. Tlačí na nás, abychom pokračovali. A čím větší utopené náklady, tím těžší pro nás bude projekt ukončit. Klam utopených nákladů se ale na první pohled jeví nevinně a tváří se jako snaha o šetrnost.

Například pokud se v půlce špatného filmu přistihneme, že nás nebaví a nic nám nedává, může nám být proti srsti ho vypnout a jít dělat něco lepšího, protože bychom tak odepsali čas věnovaný zhlédnutí první půlky filmu jako ztrátu. Ztráty jsou ale nepříjemné, a tak se jim snažíme vyhýbat. V tomto příkladu tak můžeme cítit silné nutkání špatný film dokoukat a ospravedlnit si rozhodnutí pokračovat tím, že to třeba druhá půlka zachrání. Právě takový nepodložený přehnaný optimismus je pro klam utopených nákladů typický. Pokud vlivu zkreslení podlehneme a špatný film zhlédneme do konce, tak jsme právě promrhali veškerý čas věnovaný sledování filmu. Místo toho, abychom přiznali chybu už v polovině filmu, odepsali příslušnou ztrátu času a zastavili její zvětšování, tak jsme ve sledování pokračovali a ztrátu ve výsledku zdvojnásobili. Všimněte si ale, že ať už se rozhodneme v polovině film dokoukat nebo ne, tak čas strávený u první půlky zpět nezískáme, a jde tedy o utopený náklad.

Z příkladu je snad zřejmé, jak nás klam utopených nákladů ve skutečnosti vede místo šetření zdroji k ještě větším ztrátám. Proto buďte opatrní. Kdykoliv se přistihnete, že přemýšlíte v duchu „Musíme pokračovat! Vždyť nás to stálo tolik peněz, času a úsilí. Přece je teď neodepíšeme!“, vzpomeňte si na klam utopených nákladů a zpozorněte.

S klienty na konzultacích a školeních při rozhodnutích, kde je vysoké riziko zkreslení úsudku klamem utopených nákladů, pracujeme s řadou nástrojů, které pomáhají vidět situaci jasněji. Nejspolehlivější je udělat si analýzu budoucích nákladů (bez utopených nákladů!) a přínosů možností, které máte na výběr. Odpovězte si na otázky: „Pokud budu pokračovat, co mě to bude stát a co mi to přinese? Pokud se na to vykašlu a budu dělat něco jiného, co mě to bude stát a co mi to přinese?“ Odpovědi pak jednoduše porovnejte a vyberte možnost, kde je nejlepší poměr budoucích přínosů k vynaloženým nákladům.

Méně spolehlivá, ale mnohem rychlejší a snadnější metoda spočívá v zodpovězení otázky: „Co by udělal můj nástupce? Pokud by se někdo jiný právě teď ocitl v mojí situaci, jak by se rozhodl?“ Kdyby měl totiž někdo jiný převzít náš projekt, nebyl by zatížený utopenými náklady jako my. Toto myšlenkové cvičení nám pomáhá alespoň na chvíli nahlédnut na celou situaci jasněji bez zkreslení klamu utopených nákladů. Měli bychom pravděpodobně udělat to samé, co by udělal náš moudrý nástupce. No a pokud potřebujete dodat k nepříjemnému, ale správnému rozhodnutí kuráž, řekněte si: „Zbytek mého života začíná právě teď.“

Klam utopených nákladů je jen jedním z mnoha kognitivních klamů, které zkreslují náš úsudek a mohou nás stát mnoho zbytečně ztracených peněz, času nebo i zdraví.

Ing. Lukáš Hána

Lektor a konzultant kritického myšlení v GrowJOB Institutu, zakladatel projektu #krimyš, organizátor konference Kritické myšlení.