Souboj je zoufalý, neboť zprvu nevelké poškození lodě se pozvolna, s každým úkonem předepsaného postupu záchrany, který jachtař disciplinovaně dodržuje, mění v neúprosnou destrukci jeho jediného prostředku k přežití. Překvapení diváka (v drtivé většině případů naštěstí konzumujícího popcorn v bezpečí svého křesla) spočívá v tom, že navzdory veškerým záložním systémům a navzdory použití předpisově uloženého nouzového vybavení všechna předem připravená a pro daný účel optimalizovaná opatření selhávají.

Sledovat člověka, který se krok za krokem de facto ukázněně blíží tragickému finále, aniž by mu pomohla jakákoli ze sofistikovaných technologií, jimiž byl pro ten účel vybaven, mne naplňuje podivným pocitem. Nejste-li obdivovateli Redfordova hereckého výkonu klobouk dolů v jeho sedmasedmdesáti  právě tento moment by mohl být zásadním důvodem, proč u filmu bez dějových zvratů a zápletek vydržet až do konce. Je v tom určité podobenství: možná až příliš spoléháme na předem připravená řešení  a úvahy o tom, jak snadno selhávají, nás vyvádějí z klidu naší pohodlné existence. „Zahoď tu směšně titěrnou lepicí mikrosadu, máš přece v podpalubí pořádnou sekyru, kladivo a hřebíky!“ chce se mi vykřiknout na nic netušícího Redforda. Inženýr Cyrus Smith, knižní hrdna mého dětství, si přece dokázal poradit: moře jej na Tajuplný ostrov vyplavilo bez jediného nástroje, aby naplněn vírou ve své ruce a mozek (a s využitím čočky z rozbitých brýlí) získal oheň a začal posléze v improvizované martinské peci tavit železnou rudu.

Ukolébáni zdánlivým bezpečím jsme schopnost pomoci si sami, tak jako postavy z Verneovek, ztratili někde cestou, nejspíš už na počátku minulého století. A pokud nám někdo nabídne jistotu, raději se neptáme, zda bude jistě fungovat. Hrady z písku lze najít všude okolo: v době před i povolební se s prodavači jistoty roztrhl pytel. S trochou obavy teď očekávám výsledek ankety „Controller svým pánem“ (bude zveřejněn v právě vycházejícím katalogu jarní sezóny Controller Institutu), zdali falešná jistota spojená s vírou v řešení předem připravená „někým nahoře“ nezasáhla i controlling. Nechtěné vystřízlivění z plánů a reportů, na jejichž obsah ani formu se vás nikdo neptal, může mít totiž v případě firmy podobně rychlý a tragický důsledek, jako když dráhu jachty přetne zbloudilý kontejner.

RNDr.Tomáš Nekvapil

_________________________________________________________________________________

Po studiu oboru Matematická analýza na Masarykově univerzitě v Brně absolvoval roční kurz „Bankovnictví“ na VŠE v Praze. Působil jako ředitel pro ekonomiku, IT a organizaci střídavě v bankách, finančních institucích a strojírenských podnicích. V období fúze s IPB v roce 1998 působil jako vrchní ředitel pro IT a vnitřní řízení Banky Haná, zastával post ekonomického ředitele akciové společnosti Kordárna a od roku 2002 byl finančním ředitelem v akciové společnosti Tusculum, kde byl zodpovědný za projekty procesního řízení, ABC rozpočtování a implementaci informačního systému. Od června 2004 působil jako nezávislý konzultant v oblasti controllingu a ABC. Zastával pozici ředitele divize poradenství ve firmě POINT Consulting, s.r.o. a v současné době je na stejné pozici ve firmě Contrast Consulting Praha, spol. s r. o.