Akční plán 2: Neutralizace efektů hybridních schémat (dvojího nezdanění)

 

Případů kvalifikačních konfliktů, kdy rozdílné posouzení daňových subjektů účastnících se přeshraniční transakce či rozdílné posouzení podstaty transakce vede ke dvojímu nezdanění je celá řada. Jako příklad lze uvést platbu, která je v jednom smluvním státě posouzena jako daňově uznatelný úrok zatímco ve druhém smluvním státě daňově osvobozena jakožto vyplacená dividenda.

 __________________________________________________________________

„Mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých dividend v případě, že tyto u dceřiné společnosti mohou snížit její základ daně.“

 __________________________________________________________________

S účinností od 1. 5. 2016 je v České republice aplikováno pravidlo, podle kterého mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých dividend v případě, že tyto u dceřiné společnosti mohou snížit její základ daně. V důsledku navržené novely bude tato omezující podmínka osvobození rozšířena i na prodej podílu v dceřiné společnosti.

 

Akční plán 3: Zavedení efektivních pravidel pro zdaňování ovládaných zahraničních společností (CFC pravidla)

 

CFC pravidla stanoví, že zisky ovládané dceřiné společnosti se sídlem v zemi s nižší úrovní zdanění mohou být zdaněny u mateřské společnosti jako by se jednalo o zisky této mateřské společnosti. Limitem pro aplikaci těchto pravidel je 50 % podíl na dceřiné společnosti.

 

V České republice není přiznán nárok na osvobození příjmů z dividend a příjmů z převodu podílu přijatých mateřskou společností, pokud dceřiná společnost:

•             má sídlo ve státě mimo EU, se kterým není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění

•             podléhá dani z příjmů, jejíž sazba je nižší než 12 %

 

Pro aplikaci tohoto omezení postačuje, aby mateřská společnost držela 10 % podíl na dceřiné společnosti.

 

Akční plán 4: Omezení odečitatelnosti úroků

 

Dle vnitrostátních předpisů většiny evropských států je odečitatelnost úroků omezena pouze na úroky hrazené spojené osobě, přičemž limit tohoto omezení je stanoven s ohledem na poměr mezi dluhem a vlastním kapitálem. V České republice je tento limit stanoven poměrem 4:1.

Pravidlo navržené OECD by se týkalo i úroků placených nespojeným osobám. Limit daňové uznatelnosti by měl být stanoven na základě poměru úroku ku EBITDA (10 – 30 %). Nové pravidlo by tak postihlo větší počet firem, na jeho plnění by měla vliv nejen výše dluhu, ale i změny v úrokové sazbě.

V době ekonomického růstu jakým nyní Česká republika prohází, je otázkou, jaký vliv by toto nové pravidlo mělo na ochotu podniků investovat do nových projektů.

 

Akční plán 5: Efektivnější čelení škodlivým daňovým praktikám

 

Za účelem omezení škodlivého efektu jednostranných závazných posouzení převodních cen byla do zákona o mezinárodní spolupráci začleněna ustanovení týkající se automatické výměny předběžných daňových rozhodnutí a předběžných posouzení převodních cen.

 

Akční plán 8 – 10: Přizpůsobení převodních cen ekonomické aktivitě

 

Česká republika má základní zásadu tržního odstupu zakotvenou v zákoně o dani z příjmu a základní standardy týkající se převodních cen interpretuje prostřednictvím metodických pokynů.

S účinností od 1. 1. 2015 (poprvé za rok 2014) je povinností společně s daňovým při-znáním vyplnit také přílohu týkající se transakcí se spojenými osobami. Data získaná z přílohy využívá česká daňová správa při výběru rizikových subjektů do kontroly. Jedním z rizikových kritérií je výše licenčních poplatků hrazená mimo státy EU.

Česká republika v současné chvíli nemá ve svých daňových předpisech žádné ustanovení, které by zamezilo přesunu aktiv, jakými jsou duševní vlastnictví nebo patenty, do zemí s výhodnějším daňovým režimem. Ze smluvních výrobců či výrobců ve mzdě se v České republice v posledních letech stali plnohodnotní výrobci, kteří začínají investovat do vědy a výzkumu.

Je otázkou, zda by se zdanění při odchodu nemělo aplikovat také při změně funkční-ho profilu, kdy jsou do zemí s nižší daňovou

 

___________________________________________________________________

„Povinnost podat správci daně oznámení obsahující zprávu podle zemí se bude vztahovat na nadnárodní skupiny s konsolidovaným ročním obratem přesahujícím 750 mil. EUR.“

 __________________________________________________________________

sazbou přesouvány části produkčního řetězce rutinního charakteru. Motivací pro takovýto přesun nemusí být nižší daňová sazba, ale snaha o úsporu výrobních nákladů z titulu levnější pracovní síly. Problematika přesunu hodnotných aktiv a jejich zdanění do zahraničí, s ohledem na rostoucí mzdy a nedostatek pracovních sil může v České republice brzy nabýt na významu.

V průběhu daňových kontrol je stále častěji aplikováno obecné pravidlo přednosti obsahu nad formou zakotvené v daňovém řádu. Transakce mezi spojenými osobami jsou ověřovány spíše s ohledem na skutečně vykonávané ekonomické aktivity než na smluvní uspořádání mezi účastníky transakce.

 

Akční plán 13: country-by-country reporting

 

Implementace směrnice DAC4 bude provedena novelou zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a poplatků, jejíž účinnost se před-pokládá od 5. července 2017.

Povinnost podat správci daně oznámení obsahující zprávu podle zemí se bude vztahovat na nadnárodní skupiny s konsolidovaným ročním obratem přesahujícím 750 mil. EUR, a to poprvé za účetní období začínající 1. 1. 2016 a pozdější. Lhůta pro podání oznámení bude 12 měsíců od konce vykazovaného účetního období.

Povinnost podat zprávu bude mít:

 

•             nejvyšší mateřská entita

•             zastupující členská entita

•             česká členská entita, a to pouze v případě zveřejněného systémového selhání automatické výměny informací

 

Zpráva se bude podávat na standardizovaném formuláři, který bude mít 3 části a bude obsahovat:

•             Souhrnné informace o skupině ve vztahu ke každému státu

•             Výnosy

•             Výsledek hospodaření před zdaněním

•             Zaplacená daň

•             Splatná daň

•             Základní kapitál

•             Kumulovaný výsledek hospodaření

•             Počet zaměstnanců

•             Hodnota aktiv

•             Informace o členských entitách a jimi vyvíjených činnostech

•             Specifikace zdroje údajů

 

Za porušení povinnosti podat zprávu bude moci být české nejvyšší mateřské entitě uložena pokuta do 3 000 000 Kč.

Zprávy předložené členskými entitami budou předmětem automatické výměny informací.

 

Akční plán 14: Zefektivnění mechanismu řešení případu dohodou

 

V roce 2015 bylo v řešení dohodou podle smluv o zamezení dvojího zdanění nebo podle Arbitrážní konvence celkem 20 případů. Zatím žádný z řešených případů nebyl předložen poradní komisi.

Česká republika měla k 24. 8. 2016 uzavřeno 86 platných smluv o zamezení dvojího zdanění a renegociuje stávající smlouvy tak, aby vyhovovaly novým požadavkům. Avšak ani jedna ze stávajících smluv neobsahuje čl. 25 odst. 5 týkající se arbitráže, která by zaručovala dosažení dohody a zamezila dvojímu zdanění v případě úpravy převodních cen. Česká republika bude sledovat zkušenosti s arbitráží, zatím s jejich zavedením nepočítá.

 

 

Ing. Lenka Lopatová

 

Lenka působí v Moore Stephens od roku 2015. Má více než 15 let zkušeností v oblasti účetnictví a daní a specializuje se na problematiku převodních cen. Ve své předchozí praxi na Finančním úřadě pro Plzeňský kraj se jako metodik několik let věnovala právě převodním cenám a mezinárodnímu zdaňování. Kromě toho byla zodpovědná za přímou spolupráci s bavorskou a se saskou daňovou správou. Má praxi z daňových kontrol zaměřených na přeshraniční obchody.