No, ano, asi HO! mám. A jediným, dlouho hledaným pozitivem ve své horečnaté mysli jsem usoudil, že jsem alespoň IN! :-)

Není totiž tématu, které by se dříve nebo později nestočilo na covid-19, je to jako červená nit, která se táhne všude a vším. Kamkoliv se hnete, všude číhá, vykoukne i tam, kde byste řekli, že vážně být nemůže.

Odborníci zkoumající duši radí omezit sledování médií, pokud si chcete zachovat alespoň zbytek psychického zdraví. Proto přepínám televizi na pečlivě vybraný NON COVID pořad. Avizují nekonfliktní poradnu pro milovníky koček. A jaké překvapení, když první dotaz zní: „Může moje kočička chytit covid-19?“

I když utínám všechny dostupné zpravodajské zdroje, otázky mi v hlavě víří dál. Nejde zavřít oči (byť se mi právě chystají vyskočit z důlků) nad faktem, že přes veškerá opatření, přes veškeré pandemické plány a nařízení je téměř čtvrtina firmy v karanténě. Vnímám příběhy a komplikace svých lidí, svých kolegů, které jsem se snažil ze všech sil uchránit, a k tomu řídit potřebné práce k dokončení dvou strategických zakázek pro naši společnost. Fakt, že přes úzkostné sledování a dodržování nařízení vlády se mi to nepodařilo, mě oslabuje.

Takže… stát se řídí jako firma? Poslední týdny žijeme ve strachu, zmatečných nařízeních a chaosu, který křiví úsměv a charakter. Mám pocit, jako bychom se vrátili o desítky let dozadu k charakterovým zvyklostem, které bychom na sebe jako národ rádi zapomněli. Snaživé až křečovité přesvědčování o semknutí lidstva smetla dávno už první vlnka z vlnobití, o kterém nemáme ani potuchy, jak bude velké a jestli nezesílí v tsunami. A než si uvědomíme, že nám teče do bot, máme tu další zákazy, omezení, nařízení práce z domova, jako by si snad každý mohl vzít kus linky domů a někde vedle botníku nebo v koupelně za vanou dokončit její montáž.

Do reality mě vrací dědovo motto: Voják se stará, voják má. A tak spoléhajíce se jen na svou soběstačnost, znovu se překlápíme do virtuálna, dělíme se na skupiny zdravých a zdravějších, telefonujeme a onlajnujeme a chlapi konstruktérští, kterým je stále blíž práce s redisperem a inkoustem, se bez vytáček popasují s pokrokovějšími technologiemi.

A malá vlnka uprostřed vlnobití nebo snad zlatá covid rybka nám přála pospolitost. Šikovné české ruce a pečlivá foto a video dokumentace přesvědčily amerického zákazníka o správnosti a kvalitě zakázky a nadchly dokonce tak, že si s předávacím protokolem na oslavu vyžádali bednu českého piva výměnou za bednu whisky.

Dalo by se říct, že konec dobrý, všechno dobré. My teď víme, že umíme pracovat ve všech podmínkách, že umíme táhnout za jeden provaz a dokážeme dát hlavy dohromady a poradit si. Neopíráme své bytí a nebytí o podporu zvenku ani nečekáme, kdo nám pomůže nebo poradí.

Prověřili jsme se v nemoci i ve zdraví a už jen doufám, že ať se na nás chystá vlnění jakékoliv, my to zase dáme…

Dejte to taky a … viru zmar!

Ing. Ladislav Hovorka

Po absolvování VŠ se pro Ladislava stala manažerskou premiérou a po dvanáct let domovskou společností firma vyvíjející řídící systémy pro kolejová vozidla. Skvělou průpravou pro vedoucí pozici a členství v představenstvu byla osobní dlouhodobá zkušenost v oblasti vývoje. Navazujících sedm let vedl výrobní divizi se 120 zaměstnanci společnosti zaměřené na oblast Medical. Zde, mimo uvedení v život nových technologií, zdokonaloval motivační a odměňovací systém pro místní i zahraniční kolegy. V současnosti je jednatelem firmy působící ve strojírenském průmyslu. Díky tomuto odvětví má možnost dále rozvíjet a obohacovat nabyté zkušenosti z předchozích oblastí.