Orientace na zisk neznamená, že při řízení výkonnosti vystačíte s účetní výsledovkou, tedy výkazem zisku a ztráty. Řízení prostřednictvím účetních ukazatelů, jaké je běžné u nadnárodních korporací, představuje v jejich případě  pouze nejlepší ze špatných řešení. Přeceňovat význam takové metody u malých a středních firem, stejně jako v lokálních provozech řízených zahraniční matkou, není znakem vyspělosti, naopak, vede k absenci přirozených řídících mechanismů, které potřebuje podnikatel s omezenou tržní silou k zajištění své konkurenční pozice. 

Jde mimo jiné o důslednou práci s výkonovými normami a rozpočtovými limity, předvídání budoucího vývoje, průběžné analýzy ziskovosti obchodních aktivit, úspěšnosti investic a výhodnosti outsourcovaných služeb, rozhodování o ponechání nebo redukci neprodaných kapacit a především pak o realizaci proaktivních opatření ve všech těchto oblastech. Rozhodnutí založená na striktně finančním pohledu, opírajícím se o off-line účetní závěrky, přichází se zpožděním, které je v dnešní uspěchané době těžko akceptovatelné  – pokud ovšem máte jinou možnost. Využít příležitosti nebo zamezit větší škodám vyžaduje rychlou identifikaci a rychlou reakci – a také rychle dostupná neúčetní data, resp. procedury, které je dokáží přetvořit v informace. Právě u těchto činností mají menší jednotky možná nečekanou výhodu, protože úkoly s nimi spojené jsou nejlépe řešitelné v součinnosti omezeného počtu manažerů, reprezentujícího všechny potřebné odbornosti a kompetence.

Majitel firmy vás většinou neupozorní na potřebu zmíněných procedur, ale v případě problémů se téměř jistě bude  ptát, proč nebyly zavedeny. Finanční výkazy, ukazatele a další nástroje, které provozují lidé z podnikových financí, přitom zůstávají užitečnými nástroji, jejichž vytvoření věnuje firma obrovské úsilí, pro podobné úlohy jde však pouze o jeden z více informačních kanálů, zdaleka ne dostačující.

Význam neúčetních informací dramaticky vzrostl v posledních třiceti letech – jejich potřebu  akcentovalo až působení v tvrdé konkurenci globálního trhu a jejich potenciál zároveň dramaticky navýšily možnosti nových informačních technologií. Nestačí, aby manažeři rozuměli finančním výkazům, přesně naopak, finanční výkazy musí být interpretovány manažery, odpovědnými za jednotlivé linie řízení (prodej, výroba apod.). Cílem je, aby ti, kdo se na řízení firmy podílejí, včetně manažerů financí, na základě finančních i nefinančních informací pravidelně vyhodnocovali, co se uvnitř firmy děje, a v širokém manažerském týmu – určitě ne za dveřmi finančního úseku – připravovali plány pro další období.

Nečekejte, až vás velcí pohltí nebo vytlačí z trhu. Řídit firmu podle metod, které používá Apple nebo Boeing, si mohou dovolit právě jen Apple, Boeing a jim podobní velcí hráči. Používejte zdravý rozum, který v případech, kdy nejste zahlceni komplexitou globální struktury, nalézá řešení a přináší výhody lépe, než kdykoli předtím. Na vás samotných záleží, zda k tomu ve vaší firmě vytvoříte ty správné podmínky a správné nástroje.

RNDr. Tomáš Nekvapil
Po studiu oboru Matematická analýza na Masarykově univerzitě v Brně absolvoval roční kurz „Bankovnictví“ na VŠE v Praze. Působil jako ředitel pro ekonomiku, IT a organizaci střídavě v bankách, finančních institucích a strojírenských podnicích. V období fúze s IPB v roce 1998 byl vrchním ředitelem pro IT a vnitřní řízení Banky Haná, zastával post ekonomického ředitele akciové společnosti Kordárna a od roku 2002 pracoval jako finanční ředitel v akciové společnosti Tusculum, kde byl zodpovědný za projekty procesního řízení, ABC rozpočtování a implementaci informačního systému. Od června 2004 působí jako nezávislý konzultant. Realizoval četné projekty, zaměřené na plánování, kalkulace nebo strategické řízení a rovněž workshopy v oblasti controllingu a financí pro řadu významných firem v České republice a na Slovensku. Aktivně publikuje v časopisech CAFINews, CFO world a také na webové stránce www.financni-manazer.cz. Je autorem publikací „Neptejte se účetních, jak řídit náklady“ (2011), Rychlokurz podnikových financí pro manažery a jednatele firem (2016). Vydal rovněž sbírku Mikroekonomických fejetonů (2014). Je předsedou dozorčí rady České asociace pro finanční řízení (CAFIN).