Máme rádi čísla …

Protože v CAFIN máme rádi čísla, tak jsme začali přímo u nich. Štěpán Křeček – hlavní ekonom z BH Securities – téměř 60 účastníkům nastínil makroekonomický výhled, abychom si mohli udělat lepší představu, co nás v nejbližší budoucnosti čeká. Štěpán nešetřil grafy a čísly, a tak jsme se dozvěděli, že ČNB neočekává pokles fiskálních výdajů (v důsledku plánovaných voleb) a že se bude soustředit na „zkrocení“ inflace. Co se týká úrokové sazby v ekonomice, lze očekávat její zvyšování a radovat by se mohli importéři, protože se česká koruna bude pravděpodobně posilovat k 25 Kč/euro. Zajímavým tuzemským rysem v covidové době byla rostoucí průměrná hrubá mzda, která dosáhla aktuální výše 35 285 Kč a je zajisté ovlivněná i vládními podpůrnými programy. Zazněla však i méně pozitivní zpráva, a to, že kvalita pracovní síly celkově klesá. Těšit se můžeme na oživování ekonomiky. Ekonomové očekávají, že se odrazíme ode dna a prognóza ministerstva financí počítá s růstem HDP pro rok 2021 ve výši 3,1 %. V neposlední řadě byla řeč o výši daní. Vzhledem k aktuálnímu zadlužení se dá očekávat, že po volbách se nevyhneme jejich růstu.

Je transformace procesů nutnou podmínkou pro digitalizaci?

Následovala panelová diskuse Hybatel Digitalizace, na které Martin Ježek přivítal Pavlínu Zychovou, zakladatelku a výkonnou ředitelku z MyStay (aplikace zaměřená na digitalizovaný prodej hotelových služeb), Ladislava Hovorku – jednatele ze strojírenské firmy Trima a Michala Daňsu – partnera poradenské firmy BDO. Cílem bylo účastníkům zprostředkovat informace „jak digitalizovat firmu“, „proč se toho nebát“ a „jak se vyhnout častým chybám“.

Na úvod jsme se dozvěděli, co pro zástupce velmi různorodých firem znamená samotný pojem digitalizace. Všichni se shodli, že klíčovou roli pro digitalizaci hraje lidský faktor. Diskutovala se tak i otázka „jak přesvědčit zaměstnance, aby se změny nebáli“ – aby digitalizaci přijali jako šanci dělat zajímavou práci.

Otevřená komunikace jako vstupní brána pro úspěšnou digitalizaci

Pavlína je přesvědčená, že se dá vše zvládnout upřímnou komunikací. Nebojí se svým lidem říct, že nový projekt přinese i nějaké strasti, a ve vysvětlování se orientuje na budoucí přínosy. „Je důležité přiznat, že nějaký chyby nastanou, ale že my jsme tady od toho, abychom se s nimi vypořádali.“

Kytky místo šanonů

Ve výrobní firmě Trima začali digitalizovat v účetním oddělení, a to přechodem na bezpapírovou fakturaci. I proto nám Láďa Hovorka nasdílel svoji zkušenost, že je potřeba počítat s dostatečným časem na osvojení nových postupů, a potvrdil fakt, že komunikace, v tomto případě s účetními, je nepostradatelným faktorem pro úspěšné dokončení projektu.  V policové stěně u hlavní účetní, která byla po okraj zarovnaná šanony, dnes dělají parádu květiny.

Je digitalizované vždycky lepší?

Michal Daňsa z BDO otevřeně přiznává, že slepých cest se v každém digitalizačním projektu najde mnoho. Z jejich zkušenosti jsou u interních projektů úspěšné asi 2 z 10. „Důležité je se z chyb poučit a využít je v projektech u zákazníků“.

V panelové diskusi pak zazněla další zajímavá témata jako „zda je lepší nejdřív postavit továrnu a pak systém, nebo naopak“, „jak řídit změnu“ nebo „co všechno je potřeba ve firmách digitalizovat“.

Dalo by se říct, že jednoznačná shoda panovala i nad faktem, že monitoring, chcete-li revize procesů, před vpuštěním digitalizačních nástrojů do firmy, je nutnou podmínkou úspěchu. Láďa Hovorka radí: „Zjistěme si, kde jsou v dosavadním systému „zlepšováky“ vytvořené zaměstnanci a nezapomínejme na ně při přehodnocování procesů před digitalizací“. Pavlína přidala svoji zkušenost: „Nelimitujme se se stávajícími procesy, nechme prostor představivosti a využijme „best practices“ ze stávajícího provozu“.

Ve třetím příspěvku Robot v kanceláři jsme se od Tomáše Kubíčka z BDO Czech Republic dozvěděli, kdy a proč se pustit do automatizace, robotizace a digitalizace. Tomáš nasdílel zkušenost, že finanční oddělení je ve firmách často „startovacím oddělením“ pro digitalizaci, která se následně šíří do HR, nákupu, obchodu a backoffice. I on zdůrazňoval myšlenku, že „před samotným digitalizačním projektem je nutné procesy nejdříve narovnat“.

Firmám doporučuje jít tzv. „odshora“ – nutnou podmínku úspěchu vidí v podpoře managementu a za ideál považuje mít digitalizaci v DNA firmy.  

V hlavní roli data

Na žádné konferenci, kterou CAFIN nebo partnerský Controller Institut pořádá, nesmí už několik let chybět sekce věnovaná datům. Pro CFO Future přijal pozvání IT Business analytik automatizace Jaroslav Rys ze ŠKODA AUTO, který zodpovídá za datovou analytiku a automatizaci business procesů. Věřím, že jeho vizionářský příspěvek přiměl k zamyšlení většinu (ne-li všechny) přítomných i online účastníků. Nosnou myšlenkou jeho příspěvku byl pohled na data, na která bychom se neměli dívat jen kukátkem konkrétního oddělení (a to dokonce ani finančního). „S daty je nutno pracovat v kontextu. Spojujme data, neškatulkujme je podle oddělení na data z výroby, nákupu, financí, marketing a dalších oddělení. Dávejme si záležet na jejich interpretaci.“ 

Také jste slyšeli, že data jsou zlatem každé firmy? Jaroslav Rys si to nemyslí. „Samotná data nejsou nic. Smysl jim dává analýza a také monetizace, která tkví v získání a využití informací, které v datech jsou. Pokud je necháme jen někde ležet, jsou pro nás data vlastně jen nákladem.“ Pro monetizaci dat tedy nutně potřebujeme odborníky, kteří znají souvislosti. „Nebojte se mít ve vaší firmě centralizovaného datového garanta a jednotný datový systém. Předejte tak tzv. čarování s daty.“

Na výše uvedené téma navázala svojí prezentací i Lenka Holá Toul, která ve Walmarku působí jako Group Director Business Finance. Lenka má na starosti spojování technologií, analýzy dat a zjednodušení reportingu. Data považuje za „krev“ firmy a zdůrazňuje nutnost mít datovou strategii firmy (nastavení dat, datových map…). Pro úspěšnou automatizaci a transformaci procesů doporučuje změnit myšlení celé firmy.

„KPIs na lokální i centrální úrovni musí být nastavena jednotná definice, je nutné vědět, kdo je za jejich nastavení ve firmě zodpovědný. I metodika pro výpočty musí být napříč firmou jednotná.“ Co se týká reportů, tak ty Lenka připravuje „na míru“ pro konkrétního příjemce.

Jaké inovace očekávat v dopravě, zemědělství a hotelnictví?

Po výborném rautu a sklence vína jsme se vrátili už k podvečerní části programu Tradice v novém a očekávání CEO od CFO, v rámci kterého vystoupil i Robin Švaříček, CEO z HoppyGo  společně s Janem Hořickým (Finance a data manažerem) ze ŠKODA AUTO DigiLab. Oba nás zasvětili do budoucí podoby automobilového průmyslu, kdy bude běžné využít sdílené auto toho, kdo ho aktuálně nepotřebuje (obdoba Airbnb na trhu s byty) i na to, jak se dívat na inovace.  Tomáš Lichtenberg nás ve svém příspěvku seznámil s vizemi moderního zemědělství a jeho udržitelností, které se musí připravit na nedostatek nejen půdy, ale i vody. Stál u zrodu úspěšného Frutissima, tak moc dobře ví, jak funguje celosvětový obchod s ovocem. Aktuálně řídí Farm Planet – koncept hi-tech farmy, kterou bude stavět nedaleko Prahy.

S generálním ředitelem Jindřichem Krauszem jsme se na chvilku ocitli v Grandhotelu Pupp, a to nejen díky prezentaci plné fotografií „před a po“ (myšleno rekonstrukci a rebrandingu), ale také zapálenému vyprávění o změnách, kterými si hotel prošel, aby splňoval všechny podmínky pro „zážitkový hotel“. Zároveň bylo zajímavé si uvědomit, že ani „podnik“ s 320letou tradicí nemůže „usnout na vavřínech“ a i zde je nutné jít digitalizaci naproti.

Jak se adaptovat, když lidský mozek je už 100 000 let bez softwarových updatů?

Téma adaptability skvěle zapadalo do konceptu celé akce. Už z řádek výše je patrné, že ačkoliv se bavíme o digitalizaci, automatizaci a robotizaci, stejně se diskuse neustále točí okolo nás, lidí, manažerů i řadových zaměstnanců.

Odborník na toto téma Jiří Benedikt nás ubezpečil, že je celkem normální hledat důvody, proč se neměnit, ačkoliv nás to stojí pravděpodobně více energie a času, než kdybychom se do změny rovnou pustili. „Jsme děti těch, co se báli, a tak je celkem přirozené, že se bojíme také.“ Popsal, že se rádi soustředíme na budoucí cíle, ačkoliv budoucnost umíme těžko předvídat, a to i třeba jen na 10 let dopředu. Proto i stanovování cílů je pro většinu z nás těžké a může být kontraproduktivní. Jak tedy na adaptabilitu? Jirka s námi sdílel pár na sobě odzkoušených doporučení:

Zkusme se odpoutat od budoucnosti a hledejme odpovědi na tyto otázky:

• Jak chci trávit volný čas?
• Jaké hodnoty mě naplňují doma?
• Jaké hodnoty mě naplňují v práci?
• Co bych dělal/a, kdybych byl/a bez práce?

Poslední příspěvek Jirka ukončil citátem mého oblíbeného Johna Lennona: „Nakonec bude všechno dobré. Jestli to není dobré, není to ještě konec.“ A nám k tomu nejlepšímu pocitu chybělo ještě popovídání si s našimi milými hosty, a tak jsme se přesunuli k degustaci moravského vína Mikrosvín.

Těšíme se na další společnou akci, ať už zářijové Controllingové fórum nebo říjnové IT pro FINANCE z dílny CAFIN.

Lenka Kovaříková