České penze: čo bolo, to bolo, terazky som zmätený aj stratený
23.11.2021Sedmero věcí v trpasličím formátu, co byste mohli vědět a ve veřejném prostoru nezní, abyste se lépe zorientovali. Nejspíše nezní, neboť problematika je velmi komplexní, přestože vody jsou stojaté, reformy zůstávají ve fázi návrhů a komisí. Dovolme si pár zjednodušení (ať se neztratíme v detailu [1]) – odkaz na úplnější zdroje je uveden.
Kolik to hodí?
Co často zaznívá, je průměrný starobní důchod, jenž činil v březnu tohoto roku 15 351 Kč. V relaci ke mzdám jsme se na konci roku pohybovali těsně nad 50 % průměrné čisté mzdy. Pojďme se však na situaci podívat plastičtěji. Průměr je často totiž taková „plytká debata“.
Graf 1: Osa y – počet důchodců v tisících. Osa x – měsíční starobní důchod v tis. Kč.
Eurostat definuje chudobu na úrovni 11 tisíc měsíčně. Samostatně žijící senior platící nájem (i kdyby spadal do pravé části grafu) si těžko může finančně výskat. A tak milion důchodců se pohybuje pod hranicí chudoby definované 60 % mediánového příjmu. 44 tisíc důchodců navíc táhne dolů exekuční srážka, průměrně ve výši téměř 2500 Kč. Vliv má i fakt, že cca čtvrtina důchodců využila možnosti předčasného důchodu. Další otázkou k zamyšlení je rozdíl mezi pohlavími – ženy čerpají o cca 2500 Kč nižší důchody než muži. Tolik to tedy hodilo těm, co jsou v penzi již nějaký pátek.
Nově přiznané důchody jsou vyšší. I vlivem platového růstu v posledním desetiletí.
Výše (tis. Kč) |
Počet seniorů (tis.) |
pod 9 |
1,4 |
9-11 |
1,5 |
11-13 |
4,2 |
13-15 |
15,5 |
15-17 |
18,3 |
nad 17 |
20,0 |
Tabulka 1: Výše nově přiznaných starobních důchodů
Poslední poznámka. Stát loni vyplatil 536 miliard na důchodovém pojištění (I. pilíř). Penzijní společnosti 26 miliard. V této optice tedy hrají méně než 5% roli.
A teď to hlavní. Kolik to hodí na starobním důchodu právě vám?
- Pokud máte den času a chcete 95%+ přesnost, volte oficiální počítadlo: https://www.cssz.cz/duchodova-kalkulacka
- Pokud máte 2 minuty času a stačí vám přesnost řádově 85 %, zkuste třeba kalkulačku od peníze.cz, která má jednoduchost i nepřesnost v jednom v tom, že zadáváte pouze aktuální příjmy, nikoliv jako za celou kariéru viz výše
- Jako zlatou střední cestu doporučuji https://www.vypocet.cz/duchod, kde si lze hrát i s předčasným či naopak pozdějším odchodem do penze
Žádoucí podklad pro přesnější výpočty: Informativní osobní list důchodového pojištění. Lze získat od ČSSZ.
Kdy (už) to bude
- Ti, co v práci trpí, to (za jak dlouho přijde vysněný důchod) mívají zjištěno již před čtyřicítkou.
- U všech občanů narozených v roce 1972 a později činí důchodový věk 65 let.
- A kdo jde do penze „letos“? Zjednodušeně, muži a bezdětné ženy narození v roce 1957 (důchodový věk 63 let a 8 měsíců). Dvě (snad) vychované děti u žen jsou, zatím, oceněny, a tak budou mít možnost i ženy narozené v roce 1959 (důchodový věk 61 let a 8 měsíců).
Věk však nestačí. Důležitou podmínkou je evidovaných 35 let důchodového pojištění (tedy odpracovaných let a náhradních dob), případně 30 let bez náhradních dob. Do náhradních dob se počítá: studium, nezaměstnanost (evidovaná s určitým stropem), péče o děti (v základním nastavení ve věku do 4 let), invalidita a další méně časté situace (např. ochrana svědků).
Jak DLOUHO tam pobýváme
Pokud se důchodu Češi (vč. Moravanů a Slezanů) dožijí, stráví v něm přes 19 let, Češky přes 28 let. Celková čísla a trend viz graf.
Graf 2: Doba strávená v důchodu v letech a vývoj v čase
Kolik si mohu přivydělat?
Zatímco v řádném důchodu si můžete přivydělávat bez omezení a můžete i podnikat nebo být zaměstnaní, v případě předčasného důchodu to neplatí. Ze zaměstnání se neplatí sociální pojištění z pracovních dohod, pokud je hrubá měsíční odměna do limitu. Předčasní důchodci si tak v praxi mohou přivydělat:
- na dohodu o provedení práce, pokud je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně
- nebo na dohodu o pracovní činnosti, jestliže je hrubá měsíční odměna 3499 Kč a méně
- Limit se přitom posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť
Co nám radí svět
Mezinárodní organizace OECD [2] nám říká na 125 stranách toto:
a) I. pilíř (cituji přímo)
b) Další pilíře (zkusme více lidskou řečí)
- Vylepšit třetí pilíř nebo znovu zapnout druhý (zaměstnanecký) pilíř
- Nakopnout výkonnost fondů, mj. přechodem z transformovaných do účastnických fondů
- Srazit poplatky účastníkům
- Více každoměsíčně spořit, podporovat příspěvky zaměstnavatelů, informovat o výhodách
- Zvýšit minimální doby spoření (aby se nevybíralo „moc brzo“)
- Vybírat pravidelnou penzí, ne jednorázově (aby se nevybíralo „vše naráz“ – jako teď)
- Automatická registrace (aby spořilo více než dnešních 4,42 mil. účastníků III. pilíře)
Kam investovat?
Jen na stát nelze po 10sekundové intuitivní úvaze ani po 10letém full-time vědeckém metabádání spoléhat.
Recept pro začínající kuchaře? [3]
- Krok 1: Zapnout doplňkové penzijní spoření, podílové fondy či obé
- Krok 2: Dát tam rozumnou akciovou složku
Co vidíme v penzijních hrncích ve světě po 30letém kynutí a zrání tisícikoruny měsíčně, lze číst v posledním sloupci tabulky.
Země |
Podíl akciové složky |
Roční výnos |
Po 30 letech (tis. Kč) |
Polsko |
85 % |
5,4 % |
854 |
Belgie |
49 % |
4,0 % |
669 |
USA |
31 % |
3,2 % |
594 |
Švýcarsko |
28 % |
3,1 % |
582 |
Německo |
5 % |
2,2 % |
502 |
Slovensko |
2 % |
2,1 % |
493 |
ČR |
1 % |
2,0 % |
488 |
Tab. 2: Vliv akciové složky na zhodnocení úspor na penzi. Modelově předpokládáme u akciové složky roční výnos 6 %, u neakciové 2 %. Poslední 3 země by pak nedokázaly držet krok s potenciální inflací 2,5 %.
KDE si to mám všechno zjistit
Pohádkově si dovolím navrhnout tři zdroje informací.
- Pro rychlý přehled a novinky – velmi dobrý web https://ceskeduchody.cz/
- Pro takřka úplný přehled – Příručka budoucího důchodce https://cutt.ly/hmaFeqR (nebo stačí zadat do Googlu „Příručka budoucího důchodce 2021“)
- Pro zájemce, datové či „numericko/controllerské“ duše – Otevřená data České správy sociálního zabezpečení https://data.cssz.cz/web/otevrena-data
Jak už to v životě bývá, není v této oblasti mnoho zkratek, aneb je třeba odpracovat = načíst. Mozaikový přístup. Toto je jen ochutnávka. Věřím, že jste si udělali o něco lepší obrázek sami. Soutěžní otázka. Kolik důchodových komisí jsme již měli a kolik členů měla ta poslední? Ale teď vážně. Toto je důležité praktické, třebaže ne vždy zajímavé, téma na osobní i státní úrovni.
Ing. Jiří Zajíček
Narozen v Prostějově. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně a jeden semestr zabloudil na University of Vaasa, Finsko. V letech 2015-2017 absolvoval program CFA (Chartered Financial Analyst). V roce 2018 dokončil program CIPM (Certificate in Investment Performance Measurement). Po krátkém angažmá ve společnosti PPG Industries na pozici Data Analyst působil sedm let v rámci korporátního bankovnictví Raiffeisenbank, naposledy jako Strategy and Segment Manager Senior. Účastnil se a řídil projekty v oblasti produktů (např. nová nabídka účtů pro SME firmy), cenotvorby, obchodních kampaní, segmentace klientů i data intelligence. Od února 2018 pracuje v ČSOB Penzijní Společnost v pozici Controller Senior. Volný čas věnuje divoké dceři, trpělivé manželce, pralesnímu florbalu, pomalému běhání, kupeckým počtům, netrpělivému investování a hořkým čajům.
[1] Např. vliv vdoveckých a vdovských důchodů. Zcela vynecháváme oblast invalidních důchodů.
[2] Publikace OECD Penzijní přehled – dostupné na webu.
[3] Nechme pro tuto chvíli bokem nemovitosti.
[a1] V důchodu strávíme…