Ke klasickým benefitům, jako jsou stravenky (nově i stravovací paušál), příspěvky k penzijnímu připojištění (tzv. penzijko), příspěvky do kafeterie, dovolená navíc nebo možnosti práce z domova, přibyly v posledních letech i poněkud exotické benefity, jakými jsou občerstvení na pracovišti, sabatikl (částečně placená roční dovolená) nebo bonus swap (převedení finančních bonusů do systému kafeterie).

Společným rysem většiny vyjmenovaných benefitů je jejich „pohodlnost“. Jedinou starostí bývá doba expirace stravenek anebo bodů v kafeterii.

Příspěvek k penzijnímu spoření (u starších smluv k penzijnímu připojištění) se ale chová jinak. Připsáním na penzijní účet jeho životní dráha teprve začíná, navíc to, co zaměstnanec na ročním výpise nebo v internetovém bankovnictví v řádku „příspěvky zaměstnavatele“ uvidí, nejsou peníze, na které může bezpodmínečně sáhnout. Při předčasném ukončení smlouvy, se zaměstnavatelský příspěvek zdaní srážkovou daní ve výši 15 %. Celkem v ČR přispívají zaměstnavatelé více než 1,5 milionu klientů z celkových asi 4,4 mil. účastníků tzv. III. pilíře. Zákon mluví o příspěvcích účastníka placených zaměstnavatelem, které ale na rozdíl od příspěvků placených zaměstnancem samotným nezakládají nárok na státní příspěvek. Průměrná výše zaměstnavatelského příspěvku v roce 2020 byla 1085 Kč.

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

Příspěvek zaměstnavatele musí být sjednán písemně, tj. měl by být součásti pracovní, kolektivní nebo jiné smlouvy, případně vnitřního předpisu společnosti. Z pohledu zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad, ze kterého se navíc neodvádí sociální a zdravotní pojištění (povinné pojistné neplatí ani zaměstnanec). Je zde však limit ve výši 50 tis. Kč na osobu na rok, do kterého se započítávají i příspěvky na životní pojištění. Po případném překročení zmíněného limitu se z rozdílu odvádí sociální a zdravotní pojištění, zaměstnanec bude navíc odvádět i daň z příjmu.

Například při navýšení mzdy o 1000 Kč stoupnou náklady zaměstnavatele o 1340 Kč, při poskytnutí příspěvku k penzijnímu spoření nebudou náklady zaměstnavatele o nic vyšší než příspěvek samotný.

Proč se ale o tento benefit musí starat? Pokud se automaticky nesáhne po penzijním produktu, který nabízí banka, kde má dotyčný účet, pak první starostí bude právě volba penzijní společnosti. Zde je výběr zcela v kompetenci zaměstnance. Pokud se zaměstnavatel rozhodne tento druh benefitu zaměstnancům poskytnout, musí ho poskytnout všem zájemcům z řad zaměstnanců bez ohledu na to, u které penzijní společnosti a v kterém z fondů penzijní spoření (připojištění) mají. Penzijní fondy provozuje v ČR osm společností (do poloviny roku 2021 přibude devátá). Patří sem jak zástupci velkých bankovních domů, jako je ČSOB Penzijní společnost nebo Penzijní společnost České spořitelny, tak i menší hráči, například společnost Conseq.

Další starostí je volba fondu, případně fondů (každou investovanou korunu lze totiž rozdělit mezi více fondů u jedné penzijní společnosti). Volba penzijního fondu by měla byt kombinací věku klienta a jeho postoje k riziku. Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření zákon požaduje vyplnění tzv. investičního dotazníku, výsledkem kterého je rizikový profil klienta (číslo na škále od 1 – nejkonzervativnější do 7 – nejrizikovější). V neposlední řadě záleží také na tom, jak dlouho chystá dotyčný v systému penzijního spoření setrvat. Bohužel stále jsou případy tzv. „otáčení“ penzijních smluv po dvou letech s cílem vybrat příspěvky zaměstnavatele dřív, než bude mít klient nárok na jednorázové vyrovnání, předdůchod nebo starobní penzi. Zaměstnavatel na druhou stranu může mít podmínku, že zaměstnanci přispívá pouze na jednu smlouvu, a pokud ji zaměstnanec zruší, nebude mu dalších několik let (anebo vůbec) na penzijko přispívat.

Volbou penzijní společnosti a spořicí strategie starosti o tento benefit nekončí. Minimálně jednou ročně (přijde výpis), maximálně jednou týdně (na webových stránkách penzijní společnosti) bude účastník spoření mít možnost zjistit výkonnost svého penzijního fondu. Obvykle s čtvrtletní frekvencí se na příslušných webových stránkách objevuje i komentář správce fondu, který se vyjádří k výsledkům hospodaření a okomentuje hlavní události, které měly na fondovou výkonnost vliv. Roční zhodnocení je pak nejlepším srovnávacím základem pro porovnání jednotlivých fondů navzájem. Rizikový profil porovnávaných fondů by měl byt stejný.

Přechod mezi jednotlivými fondy stejné penzijní společností je velice jednoduchý. Zpravidla stačí několik minut času a přístup k elektronickému bankovnictví. Při změně investiční strategie v rámci jedné penzijní společností není potřeba zaměstnavateli nic hlásit. Zaměstnavatel bude pokračovat v zasílání příspěvků na stejný, tzv. sběrný účet. Penzijní společnost pak peníze připíše na účet fondu dle aktuální investiční strategie klienta.  

Přechod mezi penzijními společnostmi je prostě poněkud náročnější. Jedná se o výpověď stávající a uzavření nové smlouvy s jinou penzijní společností, což jsou úkony mající své lhůty a žádný „fast track“, jako například při změně mobilního operátora, zde neexistuje. Při přechodu k jiné penzijní společnosti se musí tato skutečnost zaměstnavateli včas nahlásit. Důležité je číslo účtu, na který příspěvky zaměstnavatele budou chodit. Pokud přijdou na starý účet, penzijní společnost je po několika dnech vrátí, můžete ale u té nové za tu dobu přijít o výnosy (obzvlášť pokud spoříte v dynamičtějších fondech a trefíte období, kdy finanční trhy rostou).

S ukončením pracovního poměru zaměstnavatel příspěvek vyplácet přestane. Pro účastníka se ale nic nemění, pokračuje ve zvolené strategii spoření, kam přispívá sám, a pokud spoří minimálně 300 Kč měsíčně, dosáhne i na příspěvek od státu ve výši 90 Kč (maximální státní příspěvek 230 Kč získá při měsíční platbě 1000 Kč).

Ing. Alexander Kozlov
Absolvent VŠE v Praze, obor Podniková ekonomika a management. Do roku 2016 působil jako senior finanční specialista ve společností VEMEX s. r. o., patřící do plynárenské skupiny Gazprom. Aktivně se podílel na tvorbě podnikových plánů, zpracování investičních analýz a na převodu budgetingových procesů společnosti na standardy IFRS. Po krátkém angažmá v letecké společnosti ABS Jets v současné době působí na pozici senior finančního analytika v ČSOB Penzijní společnosti.