Účetnictví je někdy považováno za jazyk financí. Potom můžeme finanční reporting prohlásit za nástroj komunikace finančních informací, které mohou být podkladem k investičním, úvěrovým dalším podnikatelským rozhodnutím. Tato komunikace zahrnuje prezentaci finančních výkazů, což jsou souhrnné výstupy založené na účetních datech, ať již pro subjekty stojící vně podniku nebo uvnitř něho.

Finanční výkazy zahrnují základní výkazy jako výsledovky, rozvahy, výkazy o změnách v kapitálu či výkazy o peněžních tocích (pro kompletní výčet těchto výkazů viz pojem finanční výkazy). Nad rámec základních výkazů je za součást finančního reportingu považováno i dodatečné výkaznictví, jako například tiskové zprávy, auditorské zprávy, reporty pro dohledové instituce nad finančním trhem (např. SEC v USA) apod.

Řada finančních výkazů (a často i konkrétních účtů a podkladových dat, na kterých jsou výkazy založeny) je předmětem regulace a standardizace ze strany organizací jako je Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB), Rada pro Standardy finančního výkaznictví (FASB) či Komise pro cenné papíry a burzy (SEC).

Různé regule, standardy a obecně uznávané zásady účetnictví pomáhají zajistit, aby byli „všichni na jedné lodi“ v tom smyslu, že mají k dispozici srovnatelná a nezkreslená data. Například to, zda je účetnictví vedeno na peněžní či akruální bázi může mít podstatný vliv na řadu podnikatelských a investičních rozhodnutí.

Různí uživatelé používají finanční výkazy pro různé účely, resp. aby na jejich základě činili různá rozhodnutí. Manažeři činí podnikatelská rozhodnutí, což znamená, že potřebují takové podklady, které mají parametry, aby mohly sloužit jako kvalitní informační podpora pro řízení firmy z pozice managementu. Investorům zase informace usnadní rozhodnutí o tom, zda prodat, nakoupit či držet akcie konkrétního podniku. Další veliká skupina osob, které využívají účetní výkazy, jsou věřitelé. Ti užívají výkazy pro posouzení rizika, které zapůjčením peněz firmě podstupují.

V důsledku toho, že tradiční finanční měřítka selhávají při zachycení řady efektů ze strategických podnikatelských rozhodnutí, je třeba finanční reporting vidět pouze jako součást komplexnějšího podnikového reportingu, který zahrnuje jak finanční tak i nefinanční reporting.

Financial reporting

Sometimes accounting is considered for the language of finance, financial reporting can be considered for the communication of financial information useful for making investment, credit, and other business decisions. Such communications include general purpose financial statements. Financial Statements are summaries of accounts, whether to internal or external parties, to provide information for interested bodies.

Financial statements include basic statements such as income statements, balance sheets, equity reports, cash flow reports, and notes to these statements (for complete list of these statements see term Financial Statements). Additionally, items such as SEC filings, press releases and auditor’s reports, etc. are also included in financial reporting.

Many financial reports, or the accounts and data they represent, are subject to various regulations and standards from organizations such as the International Accounting Standards Board (IASB), the Financial Accounting Standards Board (FASB) and Securities and Exchange Commission (SEC).

The various regulations, standards, and Generally Accepted Accounting Principles (GAAP) helps to make sure “we’re all on the same page”, which means everyone has comparable and unbiased data). For example, knowing about the use of cash-based accounting versus accrual based accounting could impact some very serious business or investment decisions.

Different users use financial reports for different purposes. Managers use financial reports to make business decisions, which imply they need reports which can be considered for high-quality information support for management control. Investors would use this information to help make a decision about whether they will buy, sell, or hold onto a particular company’s stock. Another large group of people who use financial reports are creditors. A creditor would use financial reports to determine their risk in loaning money to a particular company.

Many strategic business effects cannot be captured by traditional financial measures, which is why financial reporting is only a part of more complex business reporting, which includes financial reporting as well as non-financial reporting.