V roce 2003 jste nastoupil do Continentalu. Napadlo Vás v té době, že v této firmě strávíte 13 let? Byl Continental Vaší „vysněnou firmou“?

Ono je to se mnou a Continentalem trochu přes koleno. Tehdy v roce 2003 jsem nastoupil do společnosti Siemens VDO, v té době jednoho z významných dodavatelů pro automobilový průmysl. O Continentalu jsem měl pouze malou potuchu jako o výrobci pneumatik. Ale v roce 2007 Continental koupil společnost Siemens VDO a tím jsem se stal součástí Conti. Ze začátku akvizice jsem kvůli větší proslulosti společnosti Siemens oproti Continentalu měl pochyby, jak se celý integrační proces povede.

Vcelku rychle jsem si ověřil, že Continental je velmi otevřenou firmou s výrazně efektivnější strukturou, a tedy že to bude dobré prostředí pro můj budoucí rozvoj takže ano, dnes rád řeknu, že Continental je mou „vysněnou firmou“, a to především díky lidem, se kterými jsem měl nebo mám možnost v Conti pracovat a učit se.

Myslím, že v dnešní době není příliš obvyklé, aby člověk strávil tolik let v jedné firmě. Jak je na tom Česká republika s fluktuací zaměstnanců v porovnání s Německem či Amerikou?

Já si myslím, že pokud finanční ohodnocení je v relaci s okolím a uvnitř firmy (což je základní předpoklad pro nízkou fluktuaci), tak fluktuace je výsledkem firemní kultury: jak se lidé cítí ve společnosti a do jaké míry se identifikují se strategií a strategickými cíli společnosti a věří jim. V tomto ohledu není mezi Českem, Německem nebo Amerikou žádný rozdíl.

A jací jsou Američané, Němci a Mexičané jako šéfové a kolegové?

Ti, co jsem poznal, skvělí! Samozřejmě se přenášejí kulturní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi do komunikace a stylu řízení ve firmě. Mexičané uznávají mnohem více autoritu šéfa a očekávají mnohem větší propojenost mezi soukromím a firemním životem na rozdíl od Američanů nebo Němců, ale všude jsem si ověřil, že platí „Happy person makes the difference“.

Manažeři často odcházejí do jiných firem, protože hledají další výzvy. Nabízí pro Vás Continental ještě dostatek příležitostí?

Ano. Continental je velká mezinárodní společnost s poměrně různorodým produktovým portfoliem Automotive & Rubber business a já bych do budoucna rád zkusil i něco jiného než finance nebo controlling. Continental tuto možnost změny kariéry nabízí i podporuje.

Co pro Vás bylo zatím tou největší pracovní výzvou?

Největší pracovní výzva zřejmě byla restrukturalizace ztrátového businessu v USA a Mexiku v době krize. Považuji to asi i za největší pracovní úspěch, především proto, jakým způsobem a jednotou se to zvládlo. Teď je tento business č. 1 na Americkém trhu – s double digit profitabilitou.

Lišil se nějak přístup ke controllingu v jednotlivých zemích?

Neřekl bych ani tak v různých zemích, to spíše postupem času se mění přístup ke controllingu. Rozhodně více a více digitalizace a konzultace na základě finančních ukazatelů bude hrát prim v controllingu než samotné generování jednotlivých finančních reportů. Já vidím controllera jako navigátora businessu a ne jako generátora finančních ukazatelů společnosti (od toho jsou systémy). Controller by měl být ostatními členy teamu „wanted partner for business decisions“ a toto není dle mé zkušenosti o rozdílech v přístupu ke controllingu v jednotlivých zemích, ale o přístupu controlle- ra a managementu samotného.

V současné době žijete v Hannoveru. Hodláte se zde usadit nebo máte ještě v plánu se za prací dále stěhovat?

Obě varianty jsou možné, naše děti jsou stále malé, a tak se spíše ještě někam přesuneme. Do Hannoveru se klidně pak znovu vrátíme. 

Hannover je známý pro svůj obrovský park. Zajdete tam někdy na procházku nebo si zaběhat?

My zrovna vedle jednoho velkého parku „Tiergarten“ bydlíme a docela často tam i zajdeme. Hannover je jako město pro rodiny a sport perfektně vybavený a docela jednoduše se tu žije.

Na závěr rozhovoru prozraďte našim čtenářům, máte nějaké motto, kterým se řídíte, případně vzor, který Vás inspiruje?

Mé motto je „Happy person makes the diference“. Shodou okolností zhruba před rokem jsem byl na firemní akci, kde měl přednášku profesor Kevin Kaiser z ISEAD univerzity o „Value creation – Blue line managementem“. On definuje Value creation = Happiness a do tohoto konceptu mé motto poměrně dobře zapadá. Určitě všem doporučuji jeho knihu The Blue Line Imperative.

Ing. Pavel Prouza, MBA

_________________________________________________________________________________

Po studiích na České zemědělské univerzitě v oboru veřejné správy a regionálního rozvoje a na Czech Management Institute v Praze svou parketu nalezl v controllingu. Přes kratší zastávku v Siemensu VDO se brzy dostal, jak říká, do vysněné firmy v Continentalu, kde strávil již 13 let. Mezitím stihl zvládnout úspěšnou zaoceánskou misi, jež spočívala v restrukturalizaci ztrátového businessu v USA a Mexiku. Od roku 2014 působí na pozici hlavního controllera Continentalu pro Commercial Specialty Tires přímo v sídle společnosti v Hannoveru, kde žije i s rodinou.