rozhovor

Dnes odpovídá...
Ondřej Benda

Ondřej je členem odborné rady CAFIN od počátku. Drží se především pověstného zdravého rozumu, ale na své oborově pestré vzdělání nedá dopustit. Podnikatelské geny má v rodině, neotálel a ještě za studií se vrhl nekompromisně do práce. 

O Vás se dá říct, že jste se studia na různých typech škol nebál. Co považujete za nejlepší školu života pro Vaši kariéru ve financích?

Zásadní pro mě bylo podnikání rodičů. Otec s ním začal částečně těsně před revolucí v roce 1989, následně založil IT společnost. Zabývali se vývojem ekonomického softwaru, pak přidali prodej počítačů a školení IT dovedností. Od otce jsem převzal pocit zodpovědnosti. Vyrůstal jsem v tom, že majetek je náš a musím se o něj prostě starat, že je potřeba utratit peníze tak, aby přinášely další peníze, atd.

Ještě za studií jsem pracoval s rodiči. Troufal jsem si řešit i složité vymáhání pohledávek, a tak mě oslovili z mého prvního samostatného zaměstnání. Vzhledem ke svému studiu jsem se chtěl s majitelem té společnosti dohodnout, že budu chodit do práce v sobotu a neděli. Když mi ale řekl, že THP o víkendu nepracují, měl jsem pocit, že se vracím do tvrdého socialismu.

Protože jsem pořád chtěl něco zlepšovat, tak pro mě generální ředitel vytvořil oddělení controllingu. Aby měl ode mě klid, předal mi 3 strany A4, na kterých byly sepsány úkoly od akcionářů, s nimiž zatím nepohnul. Neprozřetelně mi řekl: „Vyřeš to.“ Až později jsem pochopil, že chtěl říct: „Navrhni řešení.“

V té souvislosti mě napadá jeden citát: "Nikdy neříkej, že něco nejde, protože se najde nějaký iniciativní blbec, který neví, že to nejde, a udělá to."

Controlling bývá často přirovnáván ke zdra- vému selskému rozumu. Co myslíte, musí se člověk se selským rozumem narodit, nebo se dá nějak tato schopnost cvičit, trénovat, naučit?

Nejdřív si řekněme, co vnímám jako zdravý selský rozum. Podle mě je to myšlení vycházející z praktických zkušeností – bez vlivu vědomostí získaných studiem. Zdravý selský rozum se tedy vyvíjí s množstvím získaných zkušeností, ale ty s sebou nese i studium. Potom to, co je v jednom oboru získanou vědomostí, v tom druhém pomáhá tříbit zdravý rozum. Proto považuji za obrovskou výhodu, že jsem mohl studovat strojírenství, právo i ekonomii. Až na pár výjimek se lidé narodí se zdravým rozumem.

Avšak ten má svá omezení. Není vhodný k řešení problémů, se kterými nemáme zkušenost – např. pro pochopení teorie relativity. Naštěstí v controllingu není mnoho problémů, na které selský rozum nestačí. A upřímně, nenapadá mě teď výjimka potvrzující pravidlo. Z poslední doby mám negativní zkušenost, kdy byl selský rozum přetlačen vědomostmi. Jeden finanční ředitel použil naprosto nevhodné postupy. Sice teoreticky správné, ale vhodné pro úplně jiný typ společností. Teorie zkrátka nemůže být tak obsáhlá, aby měla přesné vodítko na každý jednotlivý případ. Co kdy použít a co rozhodně nepoužívat. Na to již musí fungovat zdravý rozum, který teoretické znalosti pomůže správně aplikovat. V případu, který jsem zmiňoval, měla absence selského rozumu téměř fatální následky.

Blíží se to 10. výročí vzniku naší asociace CAFIN. Po celou tu dobu patříte k osobám blízkým asociaci. Jak vnímáte současné trendy, jaké jsou výhledy do budoucna, co může- me podle Vás očekávat ve finanční profesi?

„Proto bych na základě svých zkušeností radil zůstat u zdravého rozumu a průběžně ho doplňovat o nové poznatky a hlavně neopomenout kritické myšlení.“ Čím více mám zkušeností při řízení podniků, tím častěji zjišťuji, že vše už bylo vymyšleno. Pouze se metody více propracovávají. Postupem času přibývají kritické názory, a i když se některá metoda objeví jako převratná, stejně postupem času zjišťujeme kromě výhod také její slabiny. Proto bych na základě svých zkušeností radil zůstat u zdravého rozumu a průběžně ho doplňovat o nové poznatky a hlavně neopomenout kritické myšlení.

Další zprávy z této kategorie