Co podle Vás znamená být dobrým CEO?

Dobrý CEO by si měl za každé situace zachovávat nadhled a přesvědčení o tom, že s dostupnými zdroji a prostředky docílí v zadaném čase cílů, které si vytyčil. Pro udržení konkurenceschopnosti by měl vést podnik tak, aby byl schopen pružně reagovat a přizpůsobovat se změnám. Měl by být kreativní, hledat netradiční postupy a řešení pro nové výzvy. CEO by měl podporovat spolupráci, komunikaci a sdílení znalostí v rámci týmu. Na své pracovníky by měl pohlížet nejen jako na zdroje, ale jako na jedinečné osobnosti s vlastními radostmi a starostmi.

Co jste se z toho, co je důležité pro výkon Vaší profese, nenaučil při studiu, ale osvojil jste si to až  praxí?

Škola dá člověku dobrý teoretický základ, ale v našem oboru se věci rychle vyvíjí a řada teorií se stále posouvá dopředu. Nejdůležitější, co mě ale naučila praxe, jsou tzv. „soft skills“. Jak jednat s lidmi, vést obchodní jednání nebo odhadnout postoj partnera jsou dovednosti, které přichází až díky zkušenostem. Tyto věci se do určité míry dají naučit, ale v naprosté většině případů rychle rozeznáte „uměle naučené postupy“ od neformálně zvládnutého rozhovoru.

Co hodnotíte jako svůj dosavadní největší úspěch? Na co jste nejvíce hrdý?

Nad odpovědí na tuto otázku asi nemá cenu moc přemýšlet, spíš ze sebe rychle vysypat to, jak to vnímáte „na první pocit“. Jsem rád (a vnímám to jako velké štěstí), že se mi podařilo skloubit práci, rodinu, sport a zábavu. Řídím se dvěma hesly: „každý den je jenom jednou“ a „je potřeba nestát na jedné noze“, tzn. je důležité „mít možnost přepnout“.

Bavíme-li se o roli CEO, s odstupem rád vzpomínám na nadšení ze spolupráce v technologickém startupu, kdy jsme ve čtyřčlenném týmu začali z naprosté nuly proměňovat vizi Reporting.cz v realitu. Tehdejší správné rozhodnutí a podstoupení rizika neúspěchu (byť jsme si ho připouštěli jen okrajově) dnes potvrzují naši partneři, desítky spokojených zákazníků a stovky konkrétních uživatelů.

Máte (třeba nejen v rámci své profese) nějaký vzor, osobu, které si vážíte? Proč právě tuto osobu?

Každý jde svou cestou a je jen na něm, jak se s výzvami popere a vypořádá. Pro spokojenost v životě je důležité pochopit, že každý má absolutně jiné výchozí podmínky. To ale neznamená, že nemá cenu se s kýmkoliv srovnávat. V minulosti jsem pracoval několik let v neziskovém sektoru a zajišťoval financování pro sociální projekty. Mám postiženou neteř a nejmladšího syna Míšu. Díky těmto zkušenostem jsem se seznámil s řadou lidí, kteří mají můj velký respekt. Za všechny vyberu Míšovu paní učitelku a asistentku, která je pro mě vzorem, co se týče motivace, optimismu a každodenní systematické práce. Bez nároku na slávu a mediální potlesk.

Má Vaše profese nějaký vliv také na Váš soukromý život – projevuje se u Vás něco jako profesionální deformace?

Asi trochu ano. V rodině musí ve vztahu k dětem fungovat komunikace, motivace a zpětná vaz- ba. Vzhledem k tomu, že většinu času „sebere“ nejmladší syn jsem si uvědomil, že zbytek musím systematicky dělit mezi ostatní. Byť si to neplánuji v kalendáři, vedu s nimi pravidelné „pohovory“, bavíme se o tom, co se povedlo, nepovedlo a jak a do kdy by se to mělo změnit…

Jedním z předmětů zájmu asociace CAFIN je sledování kariérních cest v oblasti financí. Jaká byla Vaše dosavadní kariérní cesta? Jaké momenty zpětně hodnotíte jako klíčové?

Po skončení školy jsem začal na pozici kontrolera ve společnosti Westinghouse, u nás tehdy známé především díky dostavbě Temelína. Zvládl jsem manažerské účetnictví a vykazování v korporátu. Po dvou letech jsem zamířil do tehdy vznikající české pobočky Ernst & Young, kde jsem v oddělení corporate finance vytvářel finanční modely zejména pro manažerské odkupy a další zadání v dobách privatizace. Naučil jsem se jednat s lidmi a prezentovat výsledky své práce. Následně jsem finanční model zabalil do krabice a začal prodávat jako software pro finanční plánování. Jednu dobu jsme měli více než 500 zákazníků z řad velkých i menších firem v Čechách a na Slovensku. Naučil jsem se řídit firmu, naslouchat zákazníkům, marketingově komunikovat, motivovat spolupracovníky. Od té doby jsem působil jako konzultant při implementacích MIS a řešeních pro podporu konsolidace. Vrcholem v tomto ohledu byla implementace SAP / Business Objects / Cartesis pro skupinu okolo J&T banky. Bylo nutné zvládat stres, představit si do té doby nepředstavitelné… a nedlouho po skončení tohoto projektu vznikla myšlenka na reporting v cloudu. 

Kterých plánovaných akcí asociace  CAFIN nebo Controller Institutu byste se rád zúčastnil a proč?

V této chvíli se těšíme na aktivní účast na konferenci IT pro FINANCE. Ač jsme společnost na první pohled technologická, IT vnímáme jen jako prostředek k dosažení cíle, tedy spokojeného konečného uživatele. Předpokládáme, že účastníky konference z řad vlastníků, CEO, CFO, manažerů a kontrolerů náš přístup k reportingu zaujme.

Děkuji za rozhovor!

Lenka Kovaříková, Česká asociace pro finanční řízení

--------------------------------

Ing. Michal Rozehnal

Michal vystudoval VŠE v Praze fakultu Mezinárodních vztahů. Praxi nasbíral ve společnosti Westinghouse, kde se zabýval manažerským účetnictvím a korporátním reportingem. Dále prošel společnostmi Ernst & Young či Adastra. V mezičase se věnoval prodeji  softwaru, jehož je autorem. Od roku 2011 je CEO ve společnosti Reporting.cz. Ve volném času se věnuje sportu a muzice. Má 4 děty.