Nacházíme se na konci roku 2014. Nabízí se zde tedy otázka: jak ČR v tomto roce obstála? Jaké klíčové okamžiky byste z pohledu ekonoma zmínil?

Letošní rok byl pro Českou republiku domácím ekonomickým probuzením.  Po odeznívajících vlivech evropo-americké finanční krize a víceméně úspěšnému úsilí o šetření ve veřejném sektoru již rozpočet roku 2014 vycházel z konsolidované situace a ožila také odložená domácí poptávka. České firmy, které minulá léta většinou prošly důkladnou restrukturalizací, dokázaly na situaci reagovat a projevilo se to v citelném růstu hrubého domácího produktu, růstu mezd, ale i růstu daňových výnosů.

Dovolte mi tuto otázku převést také do trochu osobnější roviny: Jak vnímáte rok 2014 ve svém osobním a pracovním životě? Co se Vám v tomto roce nejvíce povedlo, či naopak nepovedlo?

Jako v každém roce pro mne některé projekty skončily. Povedl se např. procesní-personální audit mé společnosti EEIP,a.s. ve Vítkovice Machinery Group, kde se společně se štíhlou výrobou (Lean management) jeho výsledky implementují. Několikaletá bolestná restrukturalizace leteckých služeb na pražském letišti byla završena pozitivním ratingem Českého Aeroholdingu od společnosti Moody´s A3, zachránila pracovní místa v handlingu a leteckém opravárenství, méně se managementu ČSA dařilo ve spolupráci s Korean Air.

Ale jiné projekty zejména v oblasti Arabského zálivu odstartovaly poté, co jsem tam vlastními cestami uspíšil vznik nových českých podnikatelských uskupení (Czech Gulf Business Council, Czech Business Club in Dubai).

Přelom roku vybízí také k prognózám: co podle Vašeho názoru čeká českou a světovou ekonomiku v příštím roce? Na co se můžeme těšit a čeho se máme naopak obávat?

Jestliže jsem zmiňoval příznivější situaci ve veřejných financích, teď jde o to, abychom vyšších výnosů daní efektivně využili k efektivním investicím a nepromarnili je populisticky motivovanou spotřebou.

K takovému chování nás nabádá také zpomalující vývoj světového mezinárodního obchodu. Export je v naší exportně orientované ekonomice dlouholetým motorem našeho ekonomického rozvoje, přináší nová pracovní místa a podněty pro nové investice. Řada velkých ekonomik se rychle re-industralizuje (USA!, Čína, Brazílie, Indie) a výrobu stále více rozvíjí doma na úkor zahraničního dovozu, což omezuje prostor pro export nás a našich největších obchodních partnerů. Stagnující vývoj konkurenceschopného Německa varuje, neboť tam míří třetina našeho vývozu, ale celé dvě třetiny tohoto exportu se dále reexportují. Ještě horší situace panuje v dalších dvou ekonomikách eurozóny, Itálii a Francii, které jsou málo konkurenceschopné a jenom váhavě uvažují o reformách. Trochu oživují dlouho nejslabší ekonomiky eurozóny, ale stále to nejde bez pomoci Evropské centrální banky.

Jste členem v současnosti pozastavené NERV. Když se podíváte na činnost NERVu z dnešního pohledu, jak byste ji zhodnotil? Co se NERVu podařilo prosadit třeba do praxe?

V prvním období činnosti NERVu v roce 2009 se podařil úspěšně prosadit protikrizový balíček, velký ohlas měla také závěrečná zpráva 2009, která razantně otevřela mnohá dodnes nedořešená témata (daně, korupce, silné a slabé stránky severského a středozemního ekonomického modelu).  Mimořádný ohlas v odborné a laické veřejnosti měla mnou koordinovaná zpráva NERVu Rámec strategie konkurenceschopnosti 3I (2011) rozvinutá následně s týmem MPO vedeným Martinem Tlapou do jím předložené Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (SMK) s cca 400 rozpracovanými projekty. Ačkoliv tuto vládní nadresortní Strategii vysoce ocenil OECD v čele s generálním tajemníkem A. Gurriou, implementační tým byl po několika měsících potichu rozpuštěn a sama strategie SMK byla implementována již jen implicitně v mnoha vládních a regionálních dokumentech (včetně přípravy nového EU programového období 2014-20). Trochu lépe dopadla exportní strategie ČR, ale bez jakéhokoliv efektu vyzněly práce na projektu úspor a odstraňování duplicit ve veřejné správě a zavedení KPI v resortech.

Činnost NERV byla poradní. Muselo pro Vás být občas trochu frustrující, když se Vaše návrhy, o nichž jste byli přesvědčeni, že jsou správné, nepodařilo prosadit. Chtěla bych Vás teď poprosit a malou nadsázku: představte si, že jste předseda vlády a máte pravomoc své vize prosadit. Jaké priority byste si stanovil a jak byste je v praxi realizoval?

Dlouhá léta se podílím na zefektivňování fungování našich firem a jsem aktivním svědkem pozoruhodných změn stále konkurenceschopnějších českých firem. Oproti tomu těžce zaostává fungování institucí a veřejné správy obecně. Ne náhodou se naše SMK jmenovala podle stále platných priorit strategie tří I (Instituce, Infrastruktura, Inovace) založených na růstu vzdělanosti. Nejobtížnější je však prosadit implementaci nadresortních změn, kterou, jak potvrzuje zkušenost států OECD, musí aktivně řídit sám premiér. A k tomu musí mít nástroje hodnocení a implementace. Nestačí užití domácích hlášení o plnění. Podobně jako v řadě jiných států bych si pomohl zahraničními benchmarky – s využitím zahraničních žebříčků Světové banky či WEF, IMD aj. je těmito mezinárodními měřítky zavázat samotné ministry.

Zkusme, prosím, ještě jednu nadsázku: jste velmi často oslovován médii, abyste se vyjádřil k nejrůznějším aktuálním otázkám a problémům. Je třeba nějaká otázka, kterou Vám novináři ještě nepoložili a Vy byste na ni chtěl odpovědět? Můžete nám tuto otázku i odpověď prozradit?

Asi taková otázka není. Ale jedna přízemní letitá bolest je znalost a využití cizích jazyků nejen na vysokých, ale i středních odborných školách. V zemi naši střední evropské velikosti si nemůžeme dovolit pouštět do praxe absolventy odborných učilišť a středních škol, kteří nejsou vybaveni elementární odbornou terminologií. My je pak často odsuzujeme od mládí k nezaměstnanosti, ačkoliv ti, co komunikují, si práci nacházejí mnohem snadněji.

Další Vaše angažmá se váže k Národnímu výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR, jehož jste předsedou. Můžete nám přiblížit, jak tato organizace může pomoci lokálním podnikatelským subjektům?

V letošním roce uplyne mé druhé (a dle stanov ICC poslední možné) dvouleté funkční období v roli předsedy výkonného výboru (zůstanu však v tomto výboru nadále). Jsem rád, že jsme ICC CR akreditovali a realizujeme manažerské kursy pro oblast zahraničního obchodu. Máme 13 tisíc firem, které dle celní statistiky vyvážejí mimo EU, ale jen zlomek z těchto firem je odborně vybaven elementárními odbornými znalostmi z oblasti zahraničního obchodu.  Ne náhodou se pak smlouvy se zahraničními partnery slepě kopírují, naivně opisují, což má mnohdy, jak jsem sám viděl, fatální následky. Ani využití adekvátních platebních nástrojů v zahraničním obchodě dle pravidel ICC (jsou stejné jako Incoterms celosvětově respektovány) není vždy dodržováno, což přináší další škody podnikům.

Do kontaktu s realitou českých firem se dostáváte i díky svým poradenským aktivitám v rámci EEIP, a to již více než dvacet let. Mohl byste shrnout nejčastější problémy českých podniků, se kterými se setkáváte – jaká jsou ta slabá místa?

Silnou stránkou českých podniků je schopnost efektivních a včasných dodávek v podobě subdodavatelů, což je však činnost s nízkou přidanou hodnotou a nebezpečím nahrazení konkurenčními subdodavateli. V poslední době přibývá firem schopných dodávat ucelené bloky subdodávek (integrátory) nezřídka s vlastním designem a inovacemi, což zvyšuje přidanou hodnotu a konkurenceschopnost, udržitelnost. Ale je to činnost kapitálově náročnější úměrně zralosti firem. Jak jsem uvedl v bodě 7 výše, je však nejslabší činnost firem v oblasti obchodní a zejména pak v zahraničí. Nedostatečné jazykové a obchodně-odborné znalosti pak vedou k masivnímu využití zahraničních obchodníků, přes které jde do mnoha zemí více českého exportu než přímo (např. do Číny). Může to být sice méně rizikové, ale ztratí se velká přidaná hodnota. Také proto jsme v EEIP pro exportéry a CzechTrade vyvinuli exportní model pro individuální firmy. 

Mohl byste uvést, co Vás v životě a práci nejvíce inspiruje? Jaké osobnosti, knihy apod.? Koho si osobně či pracovně vážíte?

Kiplingovy věty o tom, kdo je podnikatel…

Jste autorem řady odborných publikací, prozradíte našim čtenářům, jestli se v blízké době mohou těšit na „něco z Vašeho pera“?

Právě jsem dokončil s kolegy Teplým a Pečenou dvojjazyčnou odbornou knihu Bankovnictví, použitelnou jako učebnici, kterou vydává nakladatelství Karolinum. 

Děkuji za rozhovor.

Olga Cechlová (Česká asociace pro finanční řízení)

------------------------------

Michal Mejstřík, profesor ekonomie Univerzity Karlovy v Praze, EEIP

Je od roku 1997 profesorem ekonomie Univerzity Karlovy v Praze, kde přednáší kurzy bankovnictví a financí. Tamtéž v letech 1993 – 2010 jako ředitel vybudoval prestižní české univerzitní pracoviště – Institut ekonomických studií FSV UK. Je členem Společnosti evropských univerzit pro finanční výzkum (SUERF). Profesor Michal Mejstřík vystudoval ekono­metrii na Vysoké škole ekonomické v Praze, titul kandidáta ekonomických věd (CSc.) získal za svůj akademický výzkum v oblasti hodnocení projektů a svá studia završil na London School of Economics (1990 – 91). Publikoval přes 150 odbor­ných publikací, které jsou zejména v zahraničí hojně citovány. V posledních 18 ti letech opakovaně působil jako externí konzultant mezinárodních organizací (USAID, Světové banky, Evropské komise ve středovýchodní Evropě i Asii), české vlády a řady korporací samostatně či prostřednictvím společnosti EEIP,a. s. V říjnu 2010 byl zvolen předsedou Mezinárod­ní obchodní komory Česká republika (ICC-CR). Další posty zastává/l jako Předseda dozorčí rady Českých aerolinií (ČSA 2009 – 2011) a zakládající předseda dozorčí rady Českého aeroholdingu, a. s. (2011 – 2014).