Na vysokých školách nám i pod Vašima rukama vyrůstá naše budoucnost. Je něco, co stojí za to opakovaně vštěpovat mladé generaci do profesního života? A je naopak něco, co se od mladé generace můžeme učit my sami?

Někdy jen tak v duchu a pro sebe počítám, kolik jsem za 35 let své praxe vysokoškolského učitele osobně učil studentů a pokud bych počítal v průměru se stovkou studentů za jeden semestr, pak je to celkem sedm tisíc vysokoškolských studentů, kteří zažili nejen mou výuku, ale také mé rady do života. Těch profesních rad, které studentům dávám v průběhu studia, je více, ale ta poslední, kterou jim říkám ve svém projevu při slavnostní promoci, kdy končí své studium, dostávají diplom a odchází do praxe, je, aby si uvědomili, že kvalifikace, kterou právě získali jim nedává jen schopnost řešit pracovní problémy, získat dobré zaměstnání a mít vysoký příjem, ale získávají prostřednictvím ní také svobodu a zodpovědnost obstát v situacích, které nejsou těžké jen po odborné stránce, ale také po stránce etické a morální, a takových situací je v oblasti financí a účetnictví dost. Samozřejmě že i obráceně je práce se studenty inspirující a vždy mě potěší a uspokojuje jejich otevřenost, svobodomyslnost, absence předsudků, soutěživost, nadšení pro získávání nových poznatků a energie, se kterou se většina z nich pouští nejen do studia.

Vy sám se již mnoho let snažíte o osvětu v oblasti účetnictví, a to nejen na půdě Fakulty financí a účetnictví na VŠE v Praze. Jak mladé lidi v současnosti láká proniknout do tajů účetní profese a auditingu?

Myslím, že zájem o účetnictví se mezi studenty zvyšuje úměrně tomu, jak roste povědomí veřejnosti o důležitosti této profese a jak roste její ohodnocení a uznání v praxi. Z tohoto hlediska zaznamenáváme dlouhodobě vzestupný trend zájmu o studium účetnictví na naší fakultě. V letošním roce podalo přihlášku do bakalářského studia studijního programu Účetnictví a finanční řízení podniku zhruba 500 uchazečů, z nichž jsme přijali přibližně polovinu. Hlavní důvody zájmu o studium účetnictví na naší fakultě spočívají v tom, že se dlouhodobě zaměřujeme na moderní aspekty a trendy v účetnictví, a to v mezinárodním měřítku a soustřeďujeme u nás kvalitní osobnosti, které jsou kromě vlastní pedagogické práce zapojeny také do řízení profesních organizací v oblasti účetnictví (Svaz účetních, Komora certifikovaných účetních, Komora auditorů ČR, Komora daňových poradců ČR, Národní účetní rada), ale i nejrůznějších orgánů a institucí. Studentům nabízíme v rámci projektu Erasmus+ studium na více než 250 zahraničních univerzitách a našim absolventům usnadňujeme přechod do praxe tím, že jsme získali akreditace od řady národních i mezinárodních profesních organizací (KA ČR, KCÚ, ACCA, ICAEW, CFA), které poskytují našim absolventům při průchodu jejich zkouškovými systémy řadu úlev, jako jsou uznávání zkoušek, přístup ke studijním materiálům, slevy z poplatků, stipendia apod.

V praxi je pořád velká sháňka po dobrých účetních, hlavní účetní by leckde i platili zlatem. Co myslíte, proč jich není tolik, kolik by bylo potřeba, když díky automatizaci a digitalizaci ta práce může být daleko zajímavější než v minulosti?

Máte pravdu, že po dobrých účetních je veliká poptávka a naši absolventi mají prakticky nulovou nezaměstnanost. Přisuzuji to tomu,že poptávka roste rychleji než nabídka. V prvéřadě jde proti sobě demografický pokles, který vyvrcholil kolem roku 1999, kdy se narodilo o více než 30 % méně dětí než v roce 1989, a tento pokles nyní dorazil na vysoké školy. A naopak poptávku zvyšují ekonomický růst aktuálních let, vyšší nároky na objem, rychlost a kvalitu informací z účetnictví a rozvoj nových oblastí a aspektů finančního i manažerského účetnictví, reportingu, controllingu a auditingu. Kapacita našeho oboru je stále přibližně stejná a ze zmíněných 500 přijímaných studentů zdaleka ne všichni dojdou až ke kýženému inženýrskému titulu. Z uvedených důvodů se již některé firmy začínají poohlížet nejen po absolventech bakalářského studia, ale i po dobrých absolventech středních odborných škol. Robotizace a umělá inteligence v účetnictví a auditingu nepochybně ušetří rutinní práci, ale vytváří nová pracovní místa pro ty, kteří budou tyto technologie vytvářet, implementovat a dohlížet na ně. Tento posun v náplni práce účetních směrem od rutiny k vyšším nárokům na kvalifikaci ale není nic nového, trvá již nejméně 500 let a bude nadále pokračovat.

CAFIN letos slaví 10 let. Po celou tu dobu jste v odborné radě asociace. Jak vnímáte současné trendy, jaké jsou výhledy do budoucna, co můžeme podle Vás očekávat ve finanční profesi?

Když jsem byl před deseti lety u založení CAFIN, patřil jsem k podporovatelům této myšlenky, na čemž se z mé strany dodnes nic nezměnilo. Jsem rád, že se CAFIN daří svou činností kultivovat profesi přesně v těch oblastech, které jsem zmínil v mých předchozích odpovědích. Mezi hlavní oblasti rozvoje profese budou patřit informační a komunikační technologie, a to nejen robotizace a umělá inteligence, ale také řízení rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti. Dále to budou rostoucí požadavky vyplývající ze všech aspektů regulace ze strany státu a institucí, a to v mezinárodním měřítku a rostoucí nároky na rychlost a kvalitu informací poskytovaných účetnictvím a náklady na jejich získávání. Jedinou cestu, jak tyto požadavky řešit vidím ve zvyšování kvalifikace nejen u studentů, ale také v oblasti vzdělávání dospělých prostřednictvím systémů firemního vzdělávání, systémů kontinuálního profesního vzdělávání apod.

Děkuji za rozhovor

Olga Cechlová

CAFIN

doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D.
Doc. Ladislav Mejzlík absolvoval v roce 1984 VŠE v Praze, kde pracoval na katedře finančního účetnictví a auditingu nejprve jako odborný asistent, zástupce vedoucího katedry a v letech 2006 – 2014 jako vedoucí katedry. V roce 2014 byl zvolen děkanem Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze. V roce 1993 složil auditorské zkoušky a v letech 2010 – 2014 byl dvakrát zvolen prvním viceprezidentem Komory auditorů ČR. Od roku 2004 zastupuje Fakultu financí a účetnictví VŠE v Praze v Národní účetní radě a v letech 2004 – 2010 zastupoval ČR v European Accounting Association. Odborně se specializuje na oblast využití informačních a komunikačních technologií v účetnictví a auditingu a na regulaci a harmonizaci účetnictví v mezinárodním měřítku a v těchto oblastech je znám přednáškovou a publikační činností. Je členem poradní komise Ministerstva financí ČR pro účetnictví, členem redakčních rad odborných časopisů a členem odborných rad Vysoké školy ekonomické v Praze a Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze.