Těsně po revoluci jsem vycítil šanci, utekl ze státního podniku a stal se prvním zaměstnancem odpovědným za finance v nově založené IT společnosti. Společnost měla 6 zakladatelů, já byl první zaměstnanec. Odcházel jsem po čtyřech letech při 450 zaměstnancích a několika zahraničních pobočkách. Tady jsem se poprvé setkal s realitou soukromého businessu. To už mě to ale táhlo do mezinárodního prostředí a přešel jsem jako CFO k jedné velké nadnárodní francouzské společnosti v oblasti vodárenství. V té době to u nás byla velmi zanedbaná oblast a já měl možnost se podílet na přerodu několika velkých domácích vodárenských společností. Nejdelší část svého korporátního života jsem ale prožil v největší logistické firmě na světě, kde jsem začal jako lokální CFO, posléze byl členem malého týmu, který postavil v Praze globální celosvětové IT centrum, následně byl odpovědný za evropské a nakonec globální finance v této oblasti. Mou poslední korporátní „štací“ byla menší globální firma vyrábějící modulové stavby, kde jsem měl finanční odpovědnost za část Evropy od Skandinávie, přes Rusko až po Bulharsko.

Co Vám dalo působení na pozici CFO v několika nadnárodních firmách?

Na to je jednoduchá odpověď. Je to hodně pozitiv, ale samozřejmě se najdou i negativa. Potkal jsem mnoho chytrých lidí, od kterých jsem se hodně naučil. Mám za to, že lidé často rostou se svojí pozicí. Vyšší nároky vás vždy donutí postoupit o stupínek výš ve vašich schopnostech. Setkáte se s multikulturním prostředím, ve kterém se musíte naučit řídit kolektiv. Na pracovišti v Praze jsme měli na 1 200 zaměstnanců 65 národností a to už je dost nesourodý kolektiv, který musíte dát dohromady tak, aby byl funkční. I jako CFO musíte mít obchodního ducha, naučíte se pracovat s miliardami dolarů a musíte mít schopnosti risk managementu.

Práce pro velkou korporaci vás donutí vidět nejenom přes český rybník, musíte dohlédnout i na druhou stranu moře nebo oceánu. Narazíte pochopitelně i na negativa, se kterými se musíte naučit žít. Časté změny strategie, ne úplně správní manažeři na vysokých postech, velký tlak na plnění plánu, atd.

Máte pracovní zkušenosti i ze zahraničí?

Ano i ne. Byť jsem pracoval přes dvacet let pro velké korporace, tak kromě stáží jsem měl vždy svoji židli v Praze. Ač jsem na ní ne tak často seděl, bylo to moje zázemí. V dnešní technické době je prakticky zcela jedno, odkud váš distribuovaný tým řídíte. Po revoluci jsem hodně vozil české vodárenské týmy do zahraničí za účelem získání zkušeností, následně to byla práce na spoustě mezinárodních projektů.

Odpovědnost za zahraniční pobočky a distribuovaný tým mi nikdy moc nedovolily si užívat tepla vlastní kanceláře.

Co Vás po všech těch letech ve velkých korporacích vedlo k tomu opustit zajeté koleje a pustit se do vlastního podnikání?

A tady se dostáváme k meritu věci. Pokud jste úspěšní manažeři, tak se domnívám, že každého postupně napadne, proč nebýt úspěšný sám pro sebe. Dodáváte korporaci velmi dobré výsledky, firma roste i díky vám a vašemu týmu, tak proč totéž nedokázat pro sebe. Toto lákadlo je velmi silné, bariéry jsou ale poměrně velké. Opustit jistý plat, dobré benefity s veškerým zázemím je určitě riskantní krok. K tomu je třeba dodat, že jako manažer nemáte moc času o soukromé cestě nějak hlouběji přemýšlet, musíte dodávat výsledky korporaci a to vás zcela pohlcuje. V určitém věku po opuštění manažerské pozice už není do tohoto světa prakticky cesta zpět. Jakmile ale přestanete vnímat, ve které zemi právě jste, trávíte většinu času na letištích, pracujete ve značném stresu, tak dozrávají podmínky k zásadnímu životnímu rozhodnutí. Navíc si v korporaci nejste nikdy jisti, kdy vás nějaká turbulentní změna smete. A že těch změn v poslední době na trhu je!

Asi bych si vyčítal to nezkusit a toto byla pro mě poslední šance. Navíc jsem ve své kariéře se soukromým businessem více či méně koketoval. Život plný stresu, nátlaku a odpovědnosti není to, co by člověku dlouhodobě zajišťovalo spokojený život. Tudíž po jednom excesu s mým šéfem padlo rozhodnutí vydat se vlastní cestou.

Co je nutné si uvědomit při rozjezdu nového (vlastního) podnikání?

Pokud už nemáte dlouhodobě připravenu tuto cestu, tak doporučuji nejprve ze sebe vydýchat korporátní vzduch a náladu a začít přemýšlet jiným způsobem. Už nebudete pracovat pro někoho, ale pro sebe a to je velká psychologická změna.

Cest na rozjezd je samozřejmě několik. Buď máte dostatečný kapitál, který se nebojíte investovat do již fungující firmy a pak se můžete stát společníkem a spravovat svůj vklad ať už aktivně uvnitř nebo jako kontrolní orgán zvenku. Další cestou je, vsadit na vlastní znalosti a prodávat nabyté zkušenosti. Toto je naprosto běžné v rozvinutých ekonomikách, kdy už nechcete být v první linii boje, ale jste schopni vytvořit velmi dobré zázemí a podmínky pro „frontové“ bojovníky jako externista. Tedy cesta konzultanta, která se ale u nás uplatňuje v daleko menší míře než v zemích na západ od nás.

Rizikovější cestou je založit si vlastní reálný business. Tady to ale chce trochu čich a doslova najít díru nebo skulinu na trhu. Čím je daný trh penetrovanější, tím je pochopitelně těžší si najít svoje místo na slunci. Z dnešního pohledu je velmi zajímavý internetový trh, kde neustále rostou velmi úspěšné firmy. Chce to ale přijít s něčím novým. Další možnost vidím v návštěvě zahraničních veletrhů a vyhledání vhodného produktu. Sám jsem pár takových možností na těchto akcích zaregistroval, bylo to už ale v době, kdy jsem rozjížděl svůj vlastní záměr.

„Vykopat svůj business ze země“ chce spoustu znalostí a vlastností, které jste jako manažer nepotřeboval. Musíte mít schopnost se snést na základní úroveň a dělat i tu nejtitěrnější práci, na kterou jste měli předtím tým lidí. Vím zcela jistě, že spousta manažerů tohoto není schopna. Navíc musí mít základní znalosti mnoha oborů – od osobního prodeje přes nastavení provozu, administrativu, právo až po finančně daňové znalosti. A to není úplně jednoduché. Tady je vhodné se spojit s někým, s kým je možné se ve znalostech a zkušenostech doplňovat. S tím také souvisí velká pokora, se kterou je třeba přistupovat k vlastní práci i okolí.

Založil jste vlastní business, mohl byste blíže popsat, o co se jedná?

Dal jsem se dohromady s obchodně zdatným kolegou a velmi nás zaujal systém samoobslužného bezkontaktního mytí aut za velmi dobré peníze s perfektním výsledkem. Jenže od zájmu k realizaci byla dlouhá cesta. Jednak jsme tuto problematiku neznali, tudíž jsme strávili půl roku návštěvou evropských výrobců a vyhodnocováním našich možností. Následovala práce na podrobné případové studii a v dalším kroku pak obcházení bank se žádostí o financování. Protože jsme nechtěli využívat starých známostí v bankách, šli jsme cestou odspodu. Získat financování pro start up nebylo vůbec jednoduché. Až po mnoha návštěvách se našla jedna malá banka se zkušeností v tomto oboru na Slovensku a díky ní jsme získali financování na 3 mycí centra. Stejně tak bylo velmi obtížné sehnat vhodný pozemek a následně stavební povolení. Během té cesty jsme se naučili spoustu věcí ze stavebního zákona, technologie vody, stavebnictví, strojařiny, atd. Až po dvou letech od našeho rozhodnutí jsme otevírali první mycí centrum v Kolíně, následoval Nymburk, Jindřichův Hradec a Mladá Boleslav. V současné době máme připraveny další tři projekty na letošní rok. Navíc banky při pohledu na výsledky společnosti zcela změnily svůj názor a dnes jsme v situaci, kdy si můžeme vybírat financující banku.

Přes původní nejistotu s tímto druhem podnikání se náš projekt ukázal jako velmi úspěšný. O spokojenosti klientů svědčí velké množství pozitivních ohlasů na našich facebookových stránkách. Stále větší množství občanů považuje za neslušné jezdit ve špinavém autě, zvláště když jej mohou umýt rychle, levně a kdykoliv. A to nejenom auta do 3,5 t, ale vše co se dá umýt, viz foto níže. Všude fungujeme 24/7 a cenu mytí od 10 Kč si určuje klient. V zásadě umyjete auto za daleko menší cenu než je krabička cigaret nebo panák v hospodě. Na základě dobrých zkušeností jsme získali i dealerství této technologie pro Českou republiku.

S ohlédnutím za Vaší dlouholetou praxí, co hodnotíte jako svůj dosavadní největší úspěch?

Každá etapa života má svoje priority a mně se podařilo každou etapu naplnit. Pokud jste třicátníci, jste velmi draví a vše je pro vás jednoduché. Pokud jste 40+, pak už máte dostatek zkušeností, které jste schopni nabídnout na trhu. A v 50+ už postupně zvolňujete a snažíte se nastavit život s menším stresem tak, abyste mohli fungovat ke spokojenosti tak dlouho, dokud vám energie a mozek dovolí. A to se mi myslím dařilo a daří. K tomu jsem měl vždy skvělý tým, který vždy sledoval stejný cíl.

Máte zkušenost z obou břehů – pokud byste měl možnost srovnání korporátního prostředí a malé české firmy – jaká jsou pozitiva a negativa každé strany?

Každé má svoje. V korporaci se hodně naučíte ze všech oblastí, setkáte se se spoustou složitých problémů, naučíte se řídit a motivovat kolektiv, získáte mezinárodní pohled a určitou odolnost proti stresu. V malé české firmě je pak výhoda, že výsledky vaší práce jsou jenom vaší vizitkou, nikdo vám neorganizuje čas, jste svým pánem a nikde vám nehrozí reorganizace. Na druhou stranu nemáte žádný ochranný štít. To asi není pro každého.

Jaké máte pracovní priority na nejbližší období? Máte nějaké motto?

Chceme vidět svoji firmu růst díky spokojeným klientům. A to se nám daří a plně nás uspokojuje. Věřím, že to tak bude i v budoucnosti.

Často se potkáváme na akcích asociace CAFIN. Na kterou z nich rád vzpomínáte?

CAFINU jsem vděčen za hodně. Školení, která jsem vedl, mi vždy přinesla odreagování od korporátních povinností, byl to pro mě vždy relax, který jsem si užil. Školení, která jsem s CAFINem absolvoval já, byla vždy profesionální a pro mě přínosem. A společné akce byly prakticky nezapomenutelné, tady bych se bál zmínit pouze jednu. A to především díky skvělému CAFIN týmu!

Jak vyvažujete svůj pracovní a soukromý život? Prozradíte na sebe nějakou Vaši zálibu?

Když jsem byl na pozici manažera, potřeboval jsem pro relaxaci ve svém volnu zapomenout na povinnosti a věnovat se úplně jiným činnostem. Dnes jsem schopen relaxovat i u své práce, která mi nepřináší stres, ale radost. Každopádně nezanedbávám pohybové a mozkové aktivity. Ať už je to rekreační sport s pobytem na čerstvém vzduchu, standardně kolo, golf, lyže, atd. a mozek zaměstnávám především plánováním a uskutečňováním zahraničních poznávacích cest.

Děkuji za rozhovor,

Lenka Písařovicová (CAFIN)

--------------------------------------

Ing. Josef Nečesal, MBA

Vystudoval ČVUT v Praze, obor manažerské informační systémy na stavební fakultě. Absolvoval také MBA studies na Nothingham Trend University. V řadě tuzemských i zahraničních společností pracoval jako finanční ředitel. Od roku 1997 působil v DHL jako finanční ředitel, v roce 2003 se stal členem představenstva a CFO v DHL Express. V letech 2004 – 2005 byl součástí týmu budujícího globální IT SSC o 1200 zaměstnancích pro Deutsche Post - DHL. Mezi lety 2006 a 2007 zastával pozici CFO pro region Evropy v oblasti IT a mezi léty 2008 – 2009 pak jako CFO s globální odpovědností za IT Finance ve dvou největších divizích společnosti Deutsche Post - DHL a měl tak přímou odpovědnost za finanční stránku všech IT nákladů těchto divizí ve světě. V letech 2010 – 2012 působil jako CFO pro severní a východní Evropu ve společnosti Algeco. V roce 2012 se posunul jako spolumajitel do nově vzniklé společnosti CW plus s. r. o., která buduje a provozuje bezkontaktní mycí centra aut a dále je i pro zájemce prodává nebo staví na klíč jako dealer.