Výzkum systémů podporujících strategickou výkonnost podniku 3/3
26.10.2017Třetí část studie, navazuje na předchozí pojednání o StratSystémech a v této části se bude zabývat Sociokulturních aspektech, Odměňování za výkonnost, Vnímané efekty Stratsystému a Limity studie.
9. Sociokulturní aspekty
Organizační kultura představuje velice široký koncept, který nebylo možné zachytit vyčerpávajícím způsobem. Výzkum se proto zaměřil pouze na dva její důležité aspekty. První představovala existence společných hodnot, které usnadňují zacílení činnosti podniku na společné strategické cíle. Druhý aspekt spočíval v podpoře spolupráce a týmové práce. V obou aspektech vynikaly podniky z nejvýkonnějšího shluku A, zatímco v ostatních shlucích převažovaly buďto odpovědi blízké neutrálnímu bodu, nebo kolem něj značně rozptýlené odpovědi.
Do jaké míry charakterizují organizační kulturu podniku následující výroky?
(-3 = vůbec neplatí … 0 = napůl platný … +3 = zcela platí)
10. Odměňování za výkonnost
Ve způsobu odměňování za výkonnost se mezi shluky překvapivě neprokázal žádný statisticky významný rozdíl, když napříč shluky se ukazovalo obdobně četné zastoupení objektivně/subjektivně určovaných odměn, individuální/skupinové odměny, fixní/relativní určení jejich výše či jejich progrese.
Jedinou výjimkou byla finanční/nefinanční forma odměny, kdy podniky z úspěšného shluku A daleko více usilovaly o určité vyvážení obou forem, kdežto ve zbytku shluků byla rovnováha vychýlena směrem k finančním odměnám, a to nejvíce v případě shluku B.
Zhodnoťte způsob odměňování pracovníků, kteří jsou klíčoví pro úspěch strategie
(-3 = uznání, kariérní růst … 3 = finančně vypořádané)
11. Vnímané efekty StratSystému
Přirozeným očekávaným důsledkem nasazení StratSystému by měla být podpora implementace strategie. Nepřekvapí proto, že právě tento efekt patřil mezi nejintenzivněji vnímané. Přesto následující graf ukazuje, že s přínosem StratSystému ke komunikaci strategie byly v průměru o stupeň až dva spokojenější podniky z úspěšnějších shluků A a B. Další dva grafy zobrazují odpovědi na otázky směřující na tzv. diagnostické vs. interaktivní použití StratSystémů. Diagnostické použití bývá v literatuře přirovnáváno k řízení pomocí autopilota, kde s klesající úspěšností shluků pozorujeme rovněž klesající vnímaný přínos takového užití. Interaktivní použití pak doplňuje zpětnovazební diagnostické použití o dopředný pohled usnadňující nalezení nových příležitostí, či včasné odhalení rizik. Poloha odpovědí ukazuje, že se tento efekt StratSystémů dostavoval daleko méně s jedinou výjimkou shluku D. Lze spekulovat, že zde je důvodem právě nepříliš uspokojivá výkonnost těchto podniků. Ty se aktuálně nacházejí ve stadiu přehodnocování své strategie a o to pozitivněji hodnotí přínos svých StratSystémů pro formulaci nové strategie, zatímco podniky z ostatních shluků aplikují své relativně úspěšné strategie bez velkého přehodnocování a s tím spojené informační potřeby dopředných informací.
Jak top management podniku hodnotí přínosy z užívání StratSystému v následujících oblastech?
(-3 = minimální přínos v dané oblasti … 3 = maximální přínos v dané oblasti)
12. Limity studie
Dotazník směřoval na tuzemské podniky s více než 50 zaměstnanci, protože v malých podnicích se nepředpokládá dominantní vliv sofistikovaných StratSystémů, ale spíše intuice a znalost majitele. Sběr dat proběhl prostřednictvím internetové stránky na přelomu let 2016 a 2017. Do vyhodnocení postoupilo 159 dotazníků, což odpovídalo přibližně 7 % míře návratnosti.
Kompletní sady odpovědí byly k dispozici u 150 podniků, 81 % respondentů tvořili manažeři. Patrně nejzásadnějším limitem je skutečnost, že studie se opírá vnímání jediného respondenta z každého podniku. Na druhou stranu se jedná o běžný postup aplikovaný ve většině obdobných výzkumů.
Dalším limitem předložené studie je zobecnitelnost na celou populaci tuzemských podniků. Následující graf ukazuje, že struktura vzorku sice nebyla zcela odlišná od údajů zveřejněných za celý základní soubor Českým statistickým úřadem (ČSÚ), přesto však shoda nebyla zcela dokonalá a statisticky prokázaná testem dobré shody.
Srovnání struktury zkoumaného vzorku s populací všech podniků.
Limitem souvisejícím s dotazováním byl ordinální charakter odpovědí. Kromě již zmíněné subjektivity respondenta nelze totiž s jistotou tvrdit, zda respondenti vnímali vzdálenosti mezi stupni škály jako stejné (tzv. ekvidistance). Na to navazují početně technické problémy se statistickým zpracováním odpovědí, konkrétně zda odpovědi považovat za pseudospojité a aplikovat na rozdíly mezi shluky analýzy rozptylu, či zacházet s odpověďmi jako nominálními a usuzovat z testů Chí-kvadrátů a adjustovaných reziduí. V naší studii jsme zkombinovali oba přístupy a jako prokázané demonstrujeme závěry, na kterých se obě metody shodly.
Konečně v rozsahu jediného dotazníku nelze zachytit všechny možné faktory působící na strukturu a použití StratSystémů. Tomuto problému jsme se snažili čelit rešerší obdobných zahraničních výzkumů a zahrnutím v nich identifikovaných kontingenčních faktorů. I tak však např. zjištění ohledně interaktivního používání StratSystémů ukazují, že vztah mezi uplatňovanou strategií a jejími změnami je ve skutečnosti daleko komplexnější, než předjímal design našeho výzkumu.
Ing. Ladislav Šiška, Ph.D.
__________________________________________________________________________________
Vystudoval obor Účetnictví a finanční řízení podniku na VŠE v Praze. Po inženýrském studiu působil pět let v konzultantské společnosti jako daňový poradce, kde se zaměřoval na oblast účetnictví a daně z příjmů právnických osob. V rámci daňových auditů u klientů měl jedinečnou příležitost nahlédnout do souvislostí vnitřního chodu jejich organizací. Tyto zkušenosti v něm podnítily zájem o problematiku controllingu a nástrojů řízení podnikové výkonnosti, jejichž studiu se plně věnoval v rámci svého doktorského studia na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde dodnes působí na Katedře podnikového hospodářství jako vyučující předmětů Controlling a Manažerské účetnictví. Následně vedl pár let Katedru ekonomických studií na Vysoké škole polytechnické Jihlava, odkud přesídlil na Katedru manažerského účetnictví VŠE v Praze. Současně působí jako zkušební komisař finančních předmětů na Institutu certifikace účetních. Ve své výzkumné činnosti se zaměřuje kromě controllingu a měření výkonnosti na zkoumání nehmotných aktiv a aplikaci soudobých statistických metod, zejména jejich využití v nástrojích pro Business Intelligence a Big Data.