s
slovník
18.6.2014
Basel III (zvýšená regulace bank)

Jedná se o souhrnný set reformních opatření, jehož cílem je zlepšit stávající regulaci, dohledová pravidla a způsob řízení rizik v souvislosti s podnikáním v oboru bankovnictví. První verzi opatření Basel III vydal Basilejský výbor pro bankovní dohled na sklonku roku 2009 s tím, že ponechal bankám tříleté období na to, aby splnily veškeré požadavky. Původní časový plán počítal se zavedením v letech 2013 – 2015, nicméně změny platné od 1. dubna 2014 posunuly termín zavedení na 31. březen 2018.

Třetí edice basilejských regulí (Basel III, navazující na dřívější Basel I a II) vznikl jako odezva na nedostatky ve finančních regulích, které odkryla finanční krize ze sklonku minulé dekády (2007 – 2011). Hlavním cílem Basel III je zpřísnění kapitálových požadavků na jedné straně nároky na zvýšení likvidity bank a na druhé straně nároky na zvýšení podílu vlastního kapitálu na celkovém kapitálu banky. Basel III klade vyšší požadavky na pružnost a odolnost jednotlivých obchodních bank v krizových situacích, čímž hodlá snižovat riziko šoku v celém bankovním systému. Bankovní systém se tak má stát absorbérem finančních „šoků“ a nikoli jejich přenašečem.

BASEL III upravuje zejména:

  • kapitál bank a ukazatel jejich kapitálové přiměřenosti; pravidla Basel III stanovila požadavek na 4,5 % jádrového kapitálu (oproti 2 % z Basel II) a 6 % celkového Tier 1 kapitálu (oproti 4 % v Basel II) v poměru k rizikově váženým aktivům; pravidla Basel III rovněž zavádí dva tzv. polštáře:
    • povinný 2,5% konzervační polštář pro krytí rizika nad rámec vymezených úvěrových, tržních a operačních rizik;
    • nezávazný proticyklický polštář, který ponechá národním regulátorům možnost vyžadovat dodatečná 2,5 % kapitálu v lepších časech s cílem absorbovat ztráty v ekonomicky nepříznivém období;
    • procykličnost (snaží se o její zmírnění) – viz proticyklický polštář;
    • pákový poměr, který reaguje na nárůst objemu podrozvah bank; kapitál banky se vydělí součtem jejích aktiv a podrozvahových položek, přičemž výsledná hodnota by měla činit alespoň 3 %; o zavedení ukazatele se uvažuje od 1. ledna 2018.

 

 

Basel III (Third Basel Accord)

A comprehensive set of reform measures designed to improve the regulation, supervision and risk management within the banking sector. The Basel Committee on Banking Supervision published the first version of Basel III in late 2009, giving banks approximately three years to satisfy all requirements. Basel III was originally scheduled to be introduced from 2013 until 2015; however, changes from April 1, 2013 extended implementation until March 31, 2018.

The third instalment of the Basel Accords (Basel III, following preceding Basel I and II) was developed in response to the deficiencies in financial regulation revealed by the late-2000s financial crisis. Basel III was supposed to strengthen bank capital requirements by increasing bank liquidity and maintaining proper bank leverage ratios. A focus of Basel III is to foster greater resilience at the individual bank level in order to reduce the risk of system wide shocks. Banking system is supposed to become an absorber of financial shocks and not their transmitter.

Basel III regulate especially:

  • Capital of banks and its adequacy; the original Basel III rule from 2010 was supposed to require banks to hold 4.5% of core equity (up from 2% in Basel II) and 6% of Tier I capital (up from 4% in Basel II) of risk-weighted assets (RWA); Basel III introduced additional capital buffers as well:
    • mandatory capital conservation buffer of 2.5% of capital for coverage extra risks (above defined credit, market and operational risks);
    • discretionary counter-cyclical buffer, which would allow national regulators to require up to another 2.5% of capital during periods of high credit growth;
    • Cyclicity (its reduction is desired) – see counter-cyclical buffer;
    • Leverage ratio, which reflects increasing value of off-balance sheet items; capital is devided by sum of balance sheet items and off-balance sheet items and the result should be at least 3%; implementation of the ratio is considered from January 1, 2018 onwards.
Další zprávy z této kategorie
Controller je zodpovědný za informační zajištění hodnotového řízení podniku. Controller má pravomoc vymezit obsah a pojetí základních hodnotových kate...
Náklad (ve smyslu cost) je částka (skutečná nebo potenciální) způsobená nebo přiřaditelná specifické věci nebo aktivitě. Slovo náklad (ve smyslu cost)...
Tento výraz je používán ve třech významech. Prvním z nich je sledování nákladů spojených s určitým aktivem po celý jeho životní cyklus, za účelem r...
Jde o přístup ke kalkulaci nákladů a řízení aktivit, který zahrnuje sledování spotřeby zdrojů a kalkulaci finálních výkonů. Náklady se přiřazují nejpr...
Režijní náklady jsou náklady, jejichž spotřeba není (a často ani nemůže být) normována (standardizována) ve vztahu k jednotce produkce. Režijní nákla...
© 2017 Česká asociace pro finanční řízení, z.s. (CAFIN)
www.cafin.cz
RSS Kanály     Newsletter     LinkedIn     Napište nám