Balanced Scorecard (BSC) dává do vzájemných souvislostí měřící kritéria a nástroje, která byla dříve využívána většinou odděleně. Navíc oproti tradičním systémům výkaznictví, zaměřeným pouze na finanční ukazatele, bere Balanced Scorecard při hodnocení výsledků v úvahu také nefinanční kategorie.

Klasická forma Balanced Scorecard je založena na čtyřech perspektivách řízení:

• Zákaznická perspektiva – Jak se jevíme naším zákazníkům?;
• Perspektiva interních procesů – V čem musíme excelovat?;
• Perspektiva učení se a růstu – Dokážeme se stále zlepšovat a vytvářet hodnotu?;
• Finanční perspektiva – Jak se jevíme svým vlastníkům?

Identifikuje vztahy mezi jednotlivými perspektivami a tuto souhrnnou a provázanou charakteristiku dává do souvislosti s vizí a strategií podniku. Významným přínosem této koncepce je nový pohled na zařazení finanční perspektivy do hierarchie vztahů. Základní myšlenkou je pokus o mnohem komplexnější měření výkonnosti podniku. Tradiční měřítka považovala za určující faktor podnikové výkonnosti dosaženou úroveň finančních ukazatelů. S příchodem koncepce BSC začala být věnována mnohem větší pozornost měřítkům, která jsou významným indikátorem výkonnosti podniku ve strategickém časovém horizontu. Začal být kladen důraz na hodnocení úrovně péče o zaměstnance, začalo být bráno na zřetel, jak se podnik jeví svým zákazníkům, jak významné jsou jeho inovační aktivity apod. Teprve v důsledku dosažení žádoucí úrovně těchto měřítek („tvůrců hodnoty“) může dojít k naplnění cílů vyjádřených finančními měřítky výkonnosti („hodnotovými výsledky“).

Balanced (vyvážený) scorecard by měl být vyvážený ve všech myslitelných dimenzích:

• Rovnováha mezi čtyřmi základními perspektivami BSC;
• Rovnováha mezi finančními a nefinančními měřítky;
• Rovnováha mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli;
• Rovnováha mezi všemi zainteresovanými skupinami (stakeholders).

Balanced Scorecard

Balanced Scorecard (BSC) integrates criteria and tools that were previously used mostly in isolation. As ordinary reporting systems concentrate in mere financial ratios, with the balances scorecard also non-financial elements should be taken into account when evaluating results.

In its classical form the balanced scorecard is built with four perspectives of control in mind:

• Customer perspective – How do customers see us?;
• Internal business process perspective – What must we excel at?;
• Learning and growth perspective – Can we continue to improve and create value?;
• Financial perspective – How do we look to shareholders?

It identifies relationships between four major prospects and links them with business vision and business strategy. A major contribution of this approach is a new understanding of the financial perspective. It is the attempt to create a more comprehensive measurement system of company’s performance. Traditional measures considered the level of financial indicators as a determining factor in business performance. Thanks to the BSC concept much greater attention to the scales and measures, which are an important indicator of business performance in strategic time horizon, began to be given. The level of care for employees began to be taken into consideration as well as the way the company appears to its customers; it is also possible to express how important are the innovative activities, etc. Only as the impact of reaching the desired level of so-called value drivers, the objectives in terms of financial performance measures (so-called value results) can be met.

The balanced scorecard should be balanced in all the dimensions as follows:

• Balance between the four different perspectives of the scorecard;
• Balance between financial and non-financial measures;
• Balance between short-term and long-term objectives;
• Balance between stakeholders (Investors, Customers, Employees, Society).