článek

Jak jsem se (ne)stal solárním baronem

Asi jako všichni, byl jsem okolnostmi posledních měsíců nucen přemýšlet o energiích, jejich cenách a dostupnosti. A to v soukromém i v pracovním životě. Stalo se standardem, že mediální masáž dosahuje obludných rozměrů a je čím dál obtížnější zůstat racionální. Tentokrát se mi to podařilo a rád se s vámi o moje úvahy podělím

První panika nastala v obavách z nedostatku plynu. Doma plyn nemám a v zaměstnání jsem jako každý správný hospodář zajistil již v lednu dodávky plynu na vytápění továrny až do roku 2024. Cena je fixovaná, byť byla o 40 % dražší než předchozí tři roky. Budiž, pro nás to není zásadní náklad, z hlediska controllingu je přece lepší nějaká jistota pro plánování a rozpočtování režijních nákladů, než to nechat na náhodě a spekulovat o ceně na burze. Proto mě překvapila hysterie a panika některých podniků a jejich představitelů, kteří se začali domáhat státní pomoci s argumenty o nevyhnutelných bankrotech, propouštění atd. Je přece rozhodnutím každého podnikatele, zda sází na riziko, nebo na jistotu. Skutečně nechápu, proč by stát měl hrát roli zachránce…

Abych jen nepolemizoval, rozhodl jsem se ještě více pojistit pracovní podmínky pro své zaměstnance. Investovali jsme do duálního hořáku na zemní plyn i na LTO. Jedno nebo druhé snad bude, doinstalovat nádrž na LTO je celkem jednoduchá věc a nestojí až tak moc peněz. V době, kdy máme zakázek nejvíce v dějinách firmy, je to rozhodně náklad opodstatněný.

O něco horší to bylo s elektřinou. Jsem mírně progresivistický ohledně ekologie a alternativních způsobů výroby elektřiny. Sám mám doma tepelné čerpadlo vzduch-vzduch. Začal jsem tedy zvažovat pořízení solárních panelů – ideálně i s bateriovým úložištěm nejen ve firmě, ale i doma. U nás na venkově totiž není díky povětrnostním podmínkám výjimkou mnohahodinový výpadek elektřiny. Mít zálohované některé okruhy, jako je vodárna, pár zásuvek a světel, se rozhodně hodí. Plochu střechy máme ve firmě i doma obrovskou, se správným sklonem i na správnou světovou stranu. Neváhal jsem tedy poptat pár dodavatelských firem. Přišli, zaměřili a spokojeně odešli, že to budou jednoduché projekty. Jednoduché ovšem do chvíle, kdy přišly cenové nabídky. Náš největší distributor dokonce nabízí speciální tarif pro solární elektrárny, kde je (zjednodušeně řečeno) nákup elektřiny za skoro stejné peníze jako výkup přebytečné elektřiny a je fixován na 3 roky. Pro soukromé potřeby ještě (snad) získáte dotaci. Použil jsem tedy mocného nástroje Excelu a nasimuloval kalkulaci návratnosti této investice. Obchodní zástupce tvrdil, že se to aktuálně vrátí za 4 roky, což by bylo skvělé. Nicméně, pokud jsem porovnával svůj aktuální tarif (nefixovaný; fixace mi bohužel skončila v lednu 2022), započetl náklady na financování stavby aktuálně minimálně 6 %, teoretickou dotaci a snížení účinnosti panelů vlivem stárnutí, vyšlo mi 11 let. Po důkladném prostudování technických specifikací je to za hranicí realistické životnosti nejen baterií, ale i panelů samotných. Celá ta obchodní manipulace byla založena na faktu, že v dané chvíli se elektřina krátkodobě obchodovala na burze za 25 Kč/kWh. Pokud by takovou cenu přenesli distributoři do cen konečným zákazníkům, tak ano, pak se to asi vrátí za cca 6 let. Nicméně pokud by to opravdu stálo 25 Kč/kWh, tak já osobně se odpojuji od sítě, svítím svíčkami a topím v kamnech, protože na to bych asi opravdu neměl a investice do solárů by byla nesmysl. A to nemluvím o spekulativnosti toho, co se stane s těmito solárními tarify po 3 letech po skončení fixace.

 

Pro zajímavost jsem poptal solární panely bez baterek i na střechu továrny, neboť zde je odběr přes den větší než v domácnosti. Tady ale jakožto podnik v režimu velkoodběru narážíme na technické limity stability sítě. Laicky řečeno, když svítí slunce moc, elektřinu nespotřebujeme sami a chtěli bychom jí prodat zpět do sítě, záleží na vůli distributora, zda jí bude chtít nebo ne. Nepodařilo se nám najít takové technické řešení, které by naše rozkolísané denní a sezonní výkyvy spotřeb pokrylo „tak akorát“ a neřešili jsme hrozbu, že budeme dokonce za nadvýrobu doplácet. Natož aby se jednalo o nějaké návratné řešení, zvláště když i cenu elektřiny máme zafixovanou na další 3 roky.

Jsem rád, že jsem udělal tuto zkušenost a že jsem se nenechal strhnout davovou panikou. Už ve škole jsme se učili, že stabilitu rozvodné sítě jsou schopné udržet v podstatě pouze velké točné soustavy. Veškeré zelené zdroje, které jsou závislé na počasí, jen dodávají špičkovou energii, a spíše mají tendenci soustavu rozvažovat, když se spotřeba nepotkává s výrobou. Jsem zvědav, jak si s touto výzvou za stávající situace rozkmitaného světového řádu poradí energetický průmysl, a hlavně politické špičky. Já ještě chvíli solárním baronem nebudu.

 

Ladislav Hovorka
Po absolvování VŠ se pro Ladislava stala manažerskou premiérou a po dvanáct let domovskou společností firma vyvíjející řídící systémy pro kolejová vozidla. Skvělou průpravou pro vedoucí pozici a členství v představenstvu byla osobní dlouhodobá zkušenost v oblasti vývoje. Navazujících sedm let vedl výrobní divizi se 120 zaměstnanci společnosti zaměřené na oblast Medical. Zde, mimo uvedení v život nových technologií, zdokonaloval motivační a odměňovací systém pro místní i zahraniční kolegy. V současnosti je jednatelem firmy působící ve strojírenském průmyslu. Díky tomuto odvětví má možnost dále rozvíjet a obohacovat nabyté zkušenosti z předchozích oblastí.

Další zprávy z této kategorie