V našem průzkumu 60% respondentů má možnost tohoto benefitu využít. Vyhledávanými kurzy jsou nejen ty, které úzce souvisí s vykonávanou prací zaměstnance, ale také např. právní školení, jazykové kurzy nebo kurzy, které rozvíjejí zaměstnance i v jiných ohledech, nepracovních oblastech. A právě v tomto okamžiku se „láme“ daňová (ne)uznatelnost nákladů na školení. Souvisí-li školení či jiná forma vzdělávání s předmětem činnosti zaměstnavatele a jde li o nepeněžité plnění, jedná se v případě zaměstnance o příjem osvobozený od daně z příjmů, který nepodléhá ani pojistnému. V případě zaměstnavatele pak jde zpravidla
o daňově uznatelný náklad.

Pokud se bude zaměstnanec dále vzdělávat ve svém oboru, navštěvovat vybranou školu nebo vzdělávací zařízení, jsou náklady jako školné nebo náklady za účast na školení, učební pomůcky, náhrada mzdy za pracovní úlevy, cestovní náhrady do „školy“ daňově účinné. Zaměstnanci také častěji vyhledávají vzdělávací kurzy, jejichž splnění pro ně bude mít určitou přidanou hodnotu, např. v podobě certifikátu o jeho absolvování apod.

Odborný rozvoj zaměstnanců z pohledu zákoníku práce

Podle vymezení v zákoníku práce se odborným rozvojem zaměstnanců rozumí zejména:
• zaškolení a zaučení,
• odborná praxe absolventů škol,
• prohlubování kvalifikace a
• zvyšování kvalifikace.

Zaškolení a zaučení

Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, a rovněž zaměstnance, který přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud je to nezbytné. Zaškolení nebo zaučení je považováno na straně zaměstnance za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda (plat). Náklady na zaškolení a zaučení zaměstnance hradí zaměstnavatel.

Odborná praxe absolventů škol

Absolventem školy se rozumí zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba strávená na mateřské nebo rodičovské dovolené. Odborná praxe je považována na straně zaměstnance za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda (plat). Náklady na její zajištění hradí zaměstnavatel.

Prohlubování kvalifikace

Prohlubováním kvalifikace zaměstnance se rozumí situace, kdy se nemění podstata práce a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce, a dále udržování a obnovování této kvalifikace zaměstnance. Účast na školení za účelem prohloubení kvalifikace se považuje na straně zaměstnance za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda (plat). Zasahuje-li školení do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou mu přísluší náhrada mzdy nebo platu. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel.

Kvalifikační dohoda při prohlubování kvalifikace

Při prohlubování kvalifikace může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena tzv. kvalifikační dohoda specifikovaná v § 234 ZP, a to tehdy, jestliže předpokládané náklady na zabezpečení prohlubování kvalifikace zaměstnance dosahují alespoň 75 000 Kč. V takovémto případě však platí, že zaměstnanci nelze prohloubení kvalifikace uložit zaměstnavatelem, musí jít o souhlas zaměstnance s takovýmto rozsahem prohloubení kvalifikace.

Zvýšení kvalifikace

Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace (např. pro výkon náročnější, kvalifikovanější práce, pro výkon nové vyšší funkce, pro který dosud zaměstnanec požadovanou kvalifikaci nesplňoval). Zvyšovat kvalifikaci zaměstnance můžeme studiem, vzděláváním, školením nebo jinou formou přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže je tato činnost v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Rozsah pracovního volna při zvyšování kvalifikace:
Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace následující pracovní volno s náhradou mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku:
• v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
• 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
• 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
• 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
• 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, a dále opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobnému ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy (platu).

V příští části se podíváme na kvalifikační doložku při zvýšení kvalifikace, jak probíhá rekvalifikace a další důležité pojmy.

RNDr. Tomáš Nekvapil

 _________________________________________________________________________________

 Po studiu oboru matematická analýza na Masarykově univerzitě v Brně absolvoval roční kurz „Bankovnictví“ na VŠE v Praze. Působil jako ředitel pro ekonomiku, IT a organizaci střídavě v bankách, finančních institucích a strojírenských podnicích. V období fúze s IPB v roce 1998 byl vrchním ředitelem pro IT a vnitřní řízení Banky Haná, zastával post ekonomického ředitele akciové společnosti Kordárna a od roku 2002 pracoval jako finanční ředitel v akciové společnosti Tusculum, kde byl zodpovědný za projekty procesního řízení, ABC rozpočtování a implementaci informačního systému. Od června 2004 působí jako nezávislý konzultant. Realizoval četné projekty, zaměřené na plánování, kalkulace nebo strategické řízení a rovněž workshopy v oblasti controllingu.