Jak vozidlo poskytnout

Právo na soukromé jízdy nemá zaměstnanec automaticky. Zákoník práce využití majetku zaměstnavatele pro soukromou potřebu podmiňuje souhlasem zaměstnavatele. Souhlas  k soukromým jízdám firmy pravidla zahrnují do vnitřního předpisu nebo přímo do pracovní smlouvy. Úprava ve vnitřním předpisu představuje obecná pravidla pro soukromé užívání vozidel a obvykle se vztahuje na všechny zaměstnance na daných pozicích. Naopak úprava v pracovní smlouvě má dopad jen na konkrétního zaměstnance. Hlavní nevýhodou úpravy v pracovní smlouvě je, že pracovní smlouvu může zaměstnavatel změnit jen se souhlasem zaměstnance.

Zaměstnavatel má široký prostor stanovit pravidla pro soukromé užívání vozidel. Může například rozhodnout, kdo bude hradit palivo, nebo zda bude za soukromé jízdy požadovat kompenzaci.

Na znění pracovněprávních dokumentů záleží, zda je možnost soukromého užívání zaměstnanci garantována (je to jeho „nárok“) nebo zda se jedná o pouhou dobrou vůli zaměstnavatele, který může soukromé užívání vozidel kdykoli zrušit všem nebo jej ponechat pouze vybraným zaměstnancům. V případě, že se zaměstnavatel rozhodne soukromé užívání přiznat jako nárokové, je i povinen zaměstnanci kompenzovat případy, kdy je možnost soukromého užívání omezena (například pokud by nadřízený zaměstnanci uložil vozidlo vrátit).

Statutární orgán

V případě jednatelů a členů představenstva nebo dozorčí rady se situace komplikuje potřebou souhlasu vlastníků. Jakoukoli výhodu včetně možnosti soukromého užívání vozidel totiž musí schválit vlastníci společnosti, zpravidla prostřednictvím valné hromady nebo v některých případech dozorčí rady. Úprava ve vnitřních předpisech pro zaměstnance se na členy orgánů právnické osoby nepoužije.

Předem dohodnutá pravidla

Je běžné si se zaměstnancem dohodnout pravidla pro užívání vozidla. Jejich součástí mohou být například povinnosti zaměstnance při péči o vozidlo, postup při dopravní nehodě, postup pro předávání vozidla a stanovení, kdo vozidlo může řídit.

Kdo a kde řídil

Zaměstnavatel, jako provozovatel služebního vozidla, má povinnost vědět, kdo vozidlo řídí. Pokud zaměstnavatel není schopen na žádost Policie nebo správního orgánu sdělit, kdo vozidlo v konkrétní chvíli řídil, dopouští se přestupku, za který hrozí pokuta až 100 000 Kč. Pro zaměstnavatele je proto důležité mít přehled o tom, kdo služební vozidlo řídí.

V dnešní době je čím dál rozšířenější sledování polohy služebních vozidel, ať už jen pro elektronickou knihu jízd nebo i pro sofistikované řízení vnitřních procesů. V případě takového sledování musí zaměstnavatel o rozsahu sledování zaměstnance prokazatelně předem informovat a umožnit jim sledování polohy při soukromých jízdách vypnout. Během soukromé jízdy může být sledována pouze ujetá vzdálenost, nikoli přesná poloha vozidla. Běžná komerční řešení sledování vozidel s touto možností již počítají.

Odpovědnost

Z pohledu odpovědnosti zákoník práce striktně rozlišuje jízdu v souvislosti s výkonem práce a jízdu soukromou. Při jízdě v souvislosti s výkonem práce (pracovní cesta) se uplatní zvýšená ochrana zaměstnance a přísná odpovědnost zaměstnavatele. Naopak při soukromé cestě se pravidla podstatně mění. Za cestu soukromou se obecně považuje i cesta z domova do práce a zpět. Podle judikatury, ale může být jako pracovní cesta posouzen i případ, kdy je povinností zaměstnance vozidlo garážovat v místě svého bydliště. Řízení vozidla do práce a z práce je potom výkonem práce zaměstnance.

Při soukromé cestě se v případě škody na vozidle uplatní na zaměstnance přísná pravidla občanského zákoníku. Soudy například rozhodly, že pokud při soukromé cestě dojde k odcizení zapůjčeného vozidla, musí zaměstnanec zaměstnavateli nahradit jeho plnou hodnotu. Neuplatní se tak omezení čtyřapůlnásobkem průměrného výdělku, a dokonce se předpokládá, že zaměstnanec škodu na vozidle zavinil. Toto riziko pro zaměstnance lze samozřejmě snížit vhodně sjednaným havarijním pojištěním.

Závěr

Možnost soukromého užívání vozidla je natolik rozšířená, že zaměstnanci ji už často ani nepovažují za benefit, ale za samozřejmost. Právní dopady soukromého užívání však zůstávají částečně stranou zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů. Přitom lze řadu rizik snížit vhodným nastavením dokumentace pro soukromé užívání služebních vozidel.

Mgr.Tomáš Procházka

____________________________________________________________________________

Tomáš spolupracuje s advokátní kanceláří Dvořák Hager & Partners od roku 2005. Předtím působil jako externí právní poradce pro společnost MARKER CZ. Tomáš absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Právo studoval rovněž v Irsku na univerzitě v Limericku. Tomáš Procházka je aktivním členem Výboru pro pracovní právo a sociální záležitosti v rámci Americké obchodní komory, zakládajícím členem Czech Employment Lawyers Association (CzELA), členem Kolegia expertů Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a od roku 2017 také členem Sekce pro pracovní právo České advokátní komory. Ministerstvo práce a sociálních věcí jmenovalo Tomáše Procházku zprostředkovatelem pro kolektivní pracovněprávní spory. Vedle advokátní praxe se Tomáš věnuje přednáškové činnosti a pravidelně přispívá do různých odborných časopisů. Kromě češtiny hovoří plynně anglicky.