Respondenti

Vzorek z 37 firem v České republice není nejspíš úplně reprezentativní (branžový pohled odpovídající počtu respondentů uvedených pro jednotlivé sektory v 1.1 proto nebudeme u jednotlivých otázek uvádět) a pevně věříme, že následující sezóna dopadne lépe. Přesto nejsou výsledky bez zajímavosti, zejména pokud uvážíme, že šlo z větší části o střední podniky (přes 100 zaměstnanců, resp. přes 300 mil. tržeb. Připomeňme ovšem, že anketní charakter s dobrovolným rozhodnutím o poskytnutí informací bude zřejmě poněkud vylepšovat skutečnou situaci. Máme důvod se domnívat, že ti, kteří vydrželi až do konce dotazníku, byli nejspíš z míst, kde si již controlling vybojoval své významné postavení. 

Více než polovina respondentů působí v podnicích zpracovatelského průmyslu (54 %), pětina pak ve službách. Dominantní část respondentů (81 %) pracuje v podniku, jehož tržby v loňském roce přesáhly 300 mil. Kč. Podíl respondentů pracujících v podnicích s počtem zaměstnanců od 100 do 500 a nad 500 byl vyrovnaný (po 40,5 %). Zbylých 19 % respondentů přišlo z podniků s počtem zaměstnanců nižším než 100.

73 % podniků je z hlediska vlastnictví dceřinou společností, 24 % pak samostatným podnikem, což je příznačné pro české prostředí. Podnik, na který narazíte nejčastěji, je dceřinou společností renomovaných zahraničních firem. Boj o rentu jsme stále ještě nevyhráli.

Polovina respondentů uvedla, že pracuje na útvaru centrálního controllingu/financí, 40,5 % respondentů pak pracuje na útvaru decentralizovaného controllingu/financí. Zbylý počet respondentů pak působí mimo controllingové/finanční útvary. Rozložení odpovědí nejspíš tak úplně nevypovídá o překvapivě širokém rozšíření decentralizovaného controllingu (40%) v českých zemích. Nezapomeňte, že v případě dceřiných společností bude pod tímto označením nejspíš jen centrální controlling podniku na podřízené úrovně holdingového uspořádání.

Jak vypadají controllingová oddělení?

Žádný důvod k radosti, zejména s uvážením předchozích poznámek k převládajícímu charakteru odpovědí. Moderní controlling už není pouze finanční, pracuje s kompletní datovou základnou podniku a nemá žádný důvod zůstávat v podřízenosti finančního oddělení a vlastně ani CFO, což je na úrovni teorie proklamováno již více než dvacet let. Nepochybně si také zaslouží samostatný útvar, nejlépe štábního charakteru (odpovídá první z uvedených variant odpovědí v 3.2), i kdyby měl mít jediného zaměstnance. Jak je vidět, s prosazením teorie do praxe se nijak nespěchá. Trpělivost je nutnou výbavou controllera.

Za komentář děkujeme Tomáši Nekvapilovi