Ve Veneuzele se řada lidí během minulého víkendu stala miliardáři. Alespoň tedy v místní měně bolívaru. A nemuseli mít ani závratné jmění. Důvodem je drastická devalvace bolívaru o 95 procent vůči dolaru, která je jednou z největších v historii. I další země s menší devalvací vlastní měny než ve Venezuele mají ekonomické problémy. Příkladem je Turecko, jehož měna v posledních týdnech zažila volný pád. Od začátku roku ztratila turecká lira vůči americké měně pětatřicet procent. Tureckou měnu táhnou dolů spory s USA kvůli vězněnému americkému pastorovi, zdvojnásobení amerických cel na tureckou ocel a rovněž obavy investorů o nezávislost turecké centrální banky. V návaznosti na pád turecké liry oslabila rovněž indická rupie, která se dostala na rekordní minimum vůči americké měně. Ztrácí rovněž jihoafrický rand, argentinské peso, ale i polský zlotý či maďarský forint. Spolu s propadem měn oslabují akcie v těchto zemích. Úprk kapitálu se dotkl i české ekonomiky, kterou investoři řadí do skupiny rozvíjejících se zemí. Výsledkem je pomalejší oslabování české koruny, než předpokládala Česká národní banka, což ovlivňuje její rozhodování. ČNB rychlejším tempem zvyšuje úrokové sazby. Od začátku roku již centrální bankéři zdražili peníze třikrát, čímž se klíčová sazba dostala na 1,25 procenta. Ta se pak promítá do dražších úvěrů včetně hypoték. Ve zvyšování přitom mohou ještě letos pokračovat.