Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) v polovině února projednal materiál ministerstva financí a České národní banky, který hodnotil plnění maastrichtských kritérií a to, zda je Česká republika ekonomicky sladěná se zbytkem eurozóny. Následně požádal Národní ekonomickou radu vlády, aby vypracovala materiál, který se více zaměří na českou realitu.

Podle ekonoma Mojmíra Hampla, který je členem NERV a podílel se na přípravě zmiňovaného dokumentu, panovala mezi autory zprávy shoda. Vláda chtěla díky analýze zjistit, zda má v tuto chvíli cenu vstupovat do takzvaného ERM II, tedy Evropského mechanismu směnných kurzů. Členství v něm je totiž jedním z požadavků pro přijetí eura.

Jaké jsou zásadní body analýzy NERV?

• Česká republika v současnosti neplní všechna maastrichtská kritéria, do konce roku by je ale podle NERV plnit mohla (kromě účasti v ERM II)
• Kromě maastrichtských kritérií by podle ekonomů měla budoucí diskuse zahrnout český pohled, a tedy to, zda je v dané chvíli přijetí eura pro českou ekonomiku přínosem.
• Přijetí eura sice povede k monetárnímu sblížení (inflace, dlouhodobé úrokové sazby), ale nevede obecně k větší fiskální odpovědnosti a nemá tak zásadní dopad na hospodářský růst
• Přijetí eura nezvyšuje inflaci – a pokud ano, tak minimálně
• Spontánní přechod k euru již probíhá, zatím ale pouze v podnikové sféře a není navíc jasné, zda jde o trvalý jev
• Rizika přechodu na euro pro ekonomiku se jeví jako nízká, výjimkou jsou nízkopříjmové domácnosti a finanční sektor

Zdroj: E15