Novela momentálně prochází připomínkovým řízením, poté o ní ještě musí jednat vláda. Jednou z hlavních změn je povinnost zaměstnavatele rozvrhnout dohodáři pracovní dobu, určit její začátek a konec a seznámit ho s tímto rozvrhem nebo jeho změnou nejméně týden předem.

V současné době nic takového zavedeného není, smlouvy díky tomu byly značně flexibilní. To, jak moc velkou změnu bude povinnost rozvrhu znamenat pro vztah zaměstnance a zaměstnavatele, závisí podle Petry Schneiderové, advokátky z kanceláře Deloitte Legal, především na druhu vykonávané práce a současném rozvrhu. Zaměstnavatelům dohodářů pracujících v pravidelných dnech a časech to přinese zejména vyšší administrativní zátěž a nutnost přenastavení některých procesů.

Větší problém budou mít firmy využívající dohody pro nárazové, nepravidelné práce a na práci, kterou zaměstnanci provádějí samostatně v libovolně zvolené době. „V takových případech by připadala do úvahy flexibilní pracovní doba nebo dohoda o tom, že zaměstnanec pracující na dálku (dle současné legislativy mimo pracoviště zaměstnavatele) si pracovní dobu rozvrhuje sám,“ říká advokátka.

Příplatek za neděli i za ztížené pracovní prostředí i pro dohodáře

Pro dohodáře přináší novela zákoníku práce i mnoho příznivých změn. Zaměstnavatelé totiž budou nově dodržovat v případě dohod podobná pravidla jako u pracovních poměrů. Zaměstnancům na dohodě musí garantovat poskytnutí odpočinku, příplatku nebo náhradního volna, případně také náhradu odměny z dohody za práci během svátku, příplatek za noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích.

Zaměstnanci, kteří na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti pracují v jednom roce nepřetržitě alespoň 28 kalendářních dnů a zároveň odpracují alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, mají nově právo na dovolenou. I kvůli stanovení její délky novela počítá s povinným rozvržením pracovní doby, na jejímž základě bude zaměstnanec čerpat volno. 

Zaměstnanec nově může po určité odpracované době požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Větší šance na získání zaměstnání tím však pravděpodobně nezíská, protože mu zaměstnavatel vyhovět nemusí. „Šlo by pouze o zformalizování procesu, které může mít spíše určitý psychologický efekt. Zaměstnanec na sebe například upozorní jako na možného kandidáta na určitou pozici a projeví zájem stát se stabilním zaměstnancem. Zaměstnavatel se s touto žádostí bude muset vypořádat a své rozhodnutí odůvodnit,“ vysvětluje Schneiderová.

V důvodové zprávě MPSV přiznává, že některá pravidla týkající se dohod o pracích kladou na firmy větší administrativní i finanční zátěž. Ministerstvo ale uvádí, že nové podmínky zlepší postavení pro specifické skupiny obyvatel, které tento typ smluv často využívají. Osoby se zdravotním postižením, osoby sociálně slabé a matky s dětmi tak získají větší právní jistotu.

Home office svázaný písemnou dohodou

Mezi další změny, které novela přináší, patří pravidla home office. Zaměstnavatelé musí umožnit práci z domova zaměstnancům pečujícím o děti nebo další blízké osoby a těhotným zaměstnankyním, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody nebo povaha vykonávané práce. V případě, že této žádosti nevyhoví, musí pracovníkovi zamítnutí písemně odůvodnit. Stejná pravidla budou platit také pro žádosti o kratší pracovní dobu.

Při práci na dálku také musí zaměstnanci mít písemnou dohodu, která bude obsahovat mimo jiné místo výkonu práce, způsob komunikace a způsob přidělování práce a její kontroly, způsob náhrady nákladů a způsob zajištění bezpečnosti práce. 

Dohoda o home office tak teoreticky znemožní práci odkudkoliv. „Zejména s ohledem na odpovědnost zaměstnavatele za bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bude v zájmu zaměstnavatelů, aby zaměstnanec pracoval z jednoho konkrétního místa,“ vysvětluje Iva Bilinská, advokátka Deloitte Legal.

Otázky vyvolává také způsob, jakým by měl zaměstnavatel zajistit bezpečnost práce a její kontrolu. „Přesně v tomhle bodu bych čekala opačnou změnu, tedy omezit odpovědnost zaměstnavatele za bezpečnost na minimum, když zaměstnanci pracují na home office. Alespoň v případě zaměstnanců ‚u počítače‘,“ vysvětluje Bilinská, podle ní se jedná o zpřesnění k horšímu. Vznikne tím více sporů mezi firmami a jejich zaměstnanci. „V kontextu všech změn, které novela přináší, přestane home office fungovat tak, jak dosud, dovolím si říct celkem dobře,“ říká advokátka.

K zavedení řady změn v zákoníku práce muselo MPSV přistoupit z důvodu nutného zavedení evropských směrnic z roku 2019 – o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (WLB) a o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (TPWC). Zavedené měly být již letos v srpnu.

Novela reaguje také na změny ve využívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. „Situace se postupem doby změnila tak, že velké množství zaměstnavatelů využívá stále více tyto flexibilní formy práce a v důsledku toho zaměstnanci, kteří pracují výhradně v těchto pracovněprávních vztazích, nemají standardní úplnou sociální ochranu,“ stojí v důvodové zprávě.

Zdroj: E15