Desítky miliard korun vložili tuzemští střadatelé v posledním roce na spořicí účty, termínované vklady či do fondů zaměřených na krátkodobé dluhové cenné papíry. Klíčovou motivací pro ně byly nabízené výnosy. Úrokové sazby se alespoň nominálně drží na dlouho nevídaných úrovních díky České národní bance. Ta svou základní míru drží v rámci boje proti inflaci už od června minulého roku na úrovni sedmi procent. Tak vysoko byla naposledy na konci 90. let.

Zlaté časy střadatelů však mohou brzy končit. Inflace se pomalu sune dolů, navíc hospodářský růst pokulhává, takže se blíží čas, kdy centrální bankéři přistoupí ke snižování úrokových sazeb. Spolu s tím půjdou dolů i výnosy u bankovních vkladů, ostatně některé bankovní domy již tento krok avizují.

Kdo si chce zajímavé a poměrně bezpečné zhodnocení volných peněz zajistit i na další roky, měl by začít vážně přemýšlet i o dalších možnostech, například o investici do některého z dluhopisových fondů. Blíží se přecenění dluhopisů. „Investoři mají nejvyšší čas začít uvažovat nad tím, kam své peníze z těchto účtů přesunout, aby i nadále přinášely zajímavý výnos,“ říká portfolio manažer J&T Investiční společnosti Martin Kujal. „Pokud budou s rozhodnutím váhat, nejzajímavější výnos jim uteče, neboť dluhopisy pak již budou přeceněny a dluhopisové fondy mezitím vyskočí nahoru,“ dodává.

„Dnes nesou krátkodobé státní dluhopisy výnos okolo šesti procent, dlouhodobé přes čtyři procenta ročně. To vrací dluhopisy zpět do hry o jejich pozici v portfoliu jako konzervativní složky, která i při nízkém riziku může přinášet rozumný výnos,“ říká Richard Siuda, předseda představenstva investiční společnosti Conseq Investment Management. Připomíná, že v minulosti se tuzemští drobní i větší investoři dluhopisovým fondům, jejichž výkonnost byla kvůli nízkým až nulovým výnosům slabá, vyhýbali a dávali přednost například nemovitostním fondům.

Ty jsou ostatně posledních zhruba deset let velkým hitem na tuzemské investiční scéně. Podle ekonoma finanční skupiny Partners Martina Mašáta budou i konzervativní dluhopisové fondy – tedy takové, které nakupují například české vládní dluhopisy – schopné v nejbližších letech svými výnosy nejen porážet inflaci, ale jako bonus dokážou i zhodnocovat peníze investorů jako rizikovější akciové fondy.  „V naší investiční společnosti očekáváme, že výkonnost dluhopisových fondů – mluvím o strategiích investujících do kvalitních korporátních a státních dluhopisů v české koruně – může dosáhnout v nejbližších letech zhodnocení kolem sedmi až devíti procent,“ říká Mašát.

K takovému zajímavému zhodnocení přispějí dvě věci. Jednak fondy v současnosti drží v portfoliích dluhopisy s výnosy leckdy přesahujícími pět a více procent. A za druhé, jak půjdou dolů spolu se sazbami ČNB i tržní sazby, dojde k přecenění dluhopisů v portfoliích směrem nahoru. Trh již kroky ČNB do jisté míry předvídá, a tak jsou v současnosti výnosy českých vládních dluhopisů nižší, než tomu bylo před rokem.

Například ten, kdo nakoupil portfolio českých vládních dluhopisů na začátku letošního roku, dosáhl k polovině září měřeno ukazatelem S&P Czech Republic Sovereign Bond Index slušného zhodnocení okolo sedmi procent. Ani tak ale není na vstup do dluhopisových fondů pozdě. Možnosti za oceánem. Fondy zaměřené na české vládní dluhopisy však nejsou jedinou možností, jak v této třídě aktiv zhodnotit volné peníze.

„České úrokové sazby na středním a dlouhém konci vládní křivky již poměrně výrazně poklesly a dostaly se na úroveň svých amerických protějšků,“ upozorňuje portfolio manažer investiční společnosti Emun Vojtěch Železný. „Vyplatí se tedy v rámci dluhopisů a jejich fondů podívat i na zahraniční trhy,“ dodává.

Přinést pěkné zhodnocení mohou také dluhopisy vydávané americkými firmami, zejména pak těmi, které mají kvalitní hospodaření, a mají proto vysoký rating schopnosti splácet dluhy a půjčky. „Korporátní emise investičního stupně nesou v USA celkem zajímavé kreditní marže. Pokud nedojde k prudké recesi, mohly by kvalitní firemní dluhopisy dodat dodatečný výnos nad vládní obligace,“ upozorňuje Železný z Emunu.

Fond nebo přímý nákup? Investoři samozřejmě mají v současné době možnost kupovat státní i firemní dluhopisy přímo, nemusí tedy nutně investovat do fondu. V případě korporátních cenných papírů však fondy nabízejí diverzifikaci. Obvykle mají ve správě velké peníze, takže mohou do portfolia nakoupit vyšší počet cenných papírů a rozložit tak riziko. „U firemních dluhopisů je podstatná také schopnost dlužníka-firmy své dluhopisy splácet. Fondy se proti riziku nesplacení brání tím, že položky do svého portfolia pečlivě vybírají a firmy si prověřují. Zároveň fondy drží desítky různých dluhopisů – rozkládají rizika,“ vysvětluje Martin Kujal z J&T Investiční společnosti.

Doplňuje, že pokud by přece jen nastala situace, kdy by některý z dluhopisů v portfoliu nebyl splacený, dopad na výkonnost fondu by byl ve výsledku jen velmi malý. „Proto individuálním investorům doporučujeme raději využít služeb profesionálního správce než podnikové dluhopisy kupovat přímo,“ říká.

Zdroj: E15