Meziroční nárůst o 1,4 procenta byl podle dat ČSÚ nejvýraznějším meziročním posílením české ekonomiky za čtvrtletí od třetího kvartálu 2022.

„Ve třetím čtvrtletí tohoto roku vzrostly meziročně výdaje domácností o 3,3 procenta, a jejich příjmy stouply o 2,5 procenta,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ. Vladimír Kermiet. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností meziročně stoupl o 2,5 procenta a mezikvartálně o 0,3 procenta.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil v loňském třetím čtvrtletí 48 116 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 1,3 procenta, meziročně o 3,5 procenta. Klesla naopak míra úspor domácností, a to na 18,8 procenta. To bylo o 0,1 procentního bodu méně v porovnání s loňským druhým čtvrtletím a o 0,7 procentního bodu méně meziročně.

Míra investic domácností mezičtvrtletně stagnovala na 11,1 procenta. Oproti stejnému období předchozího roku se mírně zvýšila.

Míra zisku nefinančních podniků v předposledním kvartále loňského roku činila 45,9 procenta. Meziročně byla nižší o 0,7 procentního bodu, mezikvartálně klesla o půl procentního bodu. Míra investic klesla mezičtvrtletně o 0,2 procentního na 26,6 procenta. Meziročně se snížila o půldruhého bodu.

Podle expertů česká ekonomika dál poroste
Česká ekonomika za celý loňský rok vzrostla o jedno procento, letos pak její růst dosáhne okolo dvou procent. Vyplývá to z odhadů analytiků. „Nic se ovšem nemění na příběhu, za růstem ekonomiky stála především spotřeba domácností a zásoby, zatímco investice a zahraniční obchod ji brzdily,“ řekl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Růst českého hospodářství za celý loňský rok podle něj nejspíše dosáhl jednoho procenta, což není s ohledem na propad Německa rozhodně zlý výsledek. „V letošním roce bude nicméně možné považovat za velký úspěch, pokud bude růst začínat dvojkou,“ dodal.

 
Pokles míry úspor domácností potvrzuje, že tuzemské domácnosti jsou pozvolna více ochotné utrácet, na což má mimo jiné vliv nižší inflace, a také klesající úrokové sazby v české ekonomice, uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice je podle něj postupný mezikvartální pokles ziskových marží podniků dobrou zprávou, neboť jde o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výraznější nárůsty cen.

Klíčovým důvodem zlepšení je vyšší růst vládních výdajů, než jaký ČSÚ zahrnul do svého předchozího odhadu, míní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Koncem loňského listopadu předpokládal úřad navýšení vládních výdajů meziročně o rovná tři procenta, aktuálně už však zahrnul jejich nárůst o 3,3 procenta. Loni v září, tedy ještě ve třetím čtvrtletí, zasáhly Česko ničivé povodně. V reakci na ně musela vláda novelizovat státní rozpočet a navýšit jeho schodek, loni o 30 miliard korun, letos pak o dalších deset miliard korun, podotkl Kovanda.

 
V celoročním vyjádření vykáže česká ekonomika za rok 2024 růst HDP zhruba o jedno procento, odhadl Jáč. V roce 2025 by růst HDP mohl dosáhnout zhruba 2,3 procenta, klíčovými tahouny růstu HDP by měla být podle něj spotřeba domácností a také vývoj stavu zásob. Rizikem ve směru slabšího růstu české ekonomiky v letošním roce zůstává zahraniční vývoj, zejména budoucí výkon německé ekonomiky a vývoj cen energií, dodal Jáč. „Za celý rok 2024 by ekonomika měla přidat rovné jedno procento, letos pak poroste tempem 1,8 procenta,“ předpokládá Kovanda.

Zdroj: E15