Dnes odpovídá...
Martin Vlasatý
23.10.2019Martin působí šestým rokem ve společnosti Roche. Po absolvování globálního trainee programu nastupuje jako vedoucí controllingu v pražské pobočce farmaceutické divize této společnosti. Později se Martin posouvá do Švýcarska, kde má v diagnostické divizi Roche roli business controllera pro region EMEA-LATAM, kam spadají trhy v rámci Evropy, Blízkého a Středního východu, Afriky a Latinské Ameriky. V tomto regionu plánují v rámci controllingu zkrátit svůj pracovní týden. Co si počnou s uspořeným časem?
V roce 2013 jste nastoupil do Roche. Byla to Vaše „vysněná firma“? Co nejvíce ovlivňovalo Váš výběr a směřování po ukončení inženýrského studia?
Kdybychom se potkali začátkem roku 2012, kdy jsem měl před sebou poslední rok studia na VŠE, a Vy mi položila otázku o mé vysněné firmě, odpověděl bych Vám něco ve smyslu: “hledám firmu, jejíž vize a hodnoty mi nebudou úplně cizí, kde budu moci pracovat se zajímavými lidmi, bude zde prostor a příležitosti profesně růst, a v neposlední řadě má práce bude férové platově ohodnocena.”
Co nejvíce ovlivnilo můj výběr? Řekl bych, že to byla kombinace štěstí a zvědavosti. Měl jsem velké štěstí, že při hledání zahraniční stá- že, která byla povinnou součásti mého studia programu CEMS na VŠE, jsem narazil na firmu Roche. Pro tuto organizaci, která v mnoha ohledech splňuje má kritéria vysněné firmy, jsem později dostal příležitost začít pracovat jako trainee v programu Finance Perspectives.
Zvědavost jsem zmínil proto, že mě bavilo (a stále mě baví) objevovat příležitosti v oblastech, o kterých jsem v té době neměl sebemenší tušení – v biotechnologii a in-vitro diagnostice. To jsou dvě klíčové oblasti, ve kterých firma Roche vyniká.
V rámci Vašeho regionu jste v Roche spustili zajímavý projekt týkající se změny náplně práce controllerů. Povíte nám o něm více?
Na podzim loňského roku náš tým regionálních controllerů vyrazil na dvoudenní offsite do nedalekého Lucernu. Většinu času jsme věnovali diskuzi o tom, jak se naše práce v controllingu mění, co pro nás znamená vlna digitalizace, automatizace, umělá inteligence apod.
Nikdo z nás pochopitelně neuměl s určitosti říci, jak tyto nové trendy ovlivní finance a controlling v naší organizaci. Všichni jsme se ale shodli na tom, že požadavky ze strany byznysu na to, co se očekává od nás controllerů, se poměrně rychle mění. Dospěli jsme také k tomu, že máme dvě možnosti: Tou první je pokračovat v controllingu tak, jak ho známe a umíme. Jinými slovy zvolit strategii „vyčkejme a uvidíme”. Druhou možností je začít proaktivně jednat. My se jednohlasně rozhodli pro druhou z těchto možností.
Výsledkem bylo spuštění iniciativy, kdy v rámci regionu pracujeme na tom, abychom práci, která nám nyní zabere celý pracovní týden, zvládli do středy. To znamená, že některé aktivity budeme muset přestat dělat, jiné přesunout do shared service centra, či zautomatizovat. Cíl je věnovat čtvrtek a pátek oblastem, kde věříme, že controlling má v budoucnu potenciál pozitivně ovlivnit směřovaní byznysu – např. využitím big data / prediktivních modelů pro získání nových poznatků, či zaměřením se na rozvoj dovedností a kompetencí, které budou klíčové pro controllera v době digitalizace.
Nyní jsme ve fázi, kdy se soustředíme na zvládnutí současných controllingových aktivit v době od pondělí do středy. Jakmile se nám povede část ze čtvrtečního a pátečního dne uvolnit, máme připraveno několik pilotních projektů např. s využitím AI, které by nám měly umožnit lépe pochopit nové trendy v controllingu a připravit se na ně.
Co pro Vás bylo zatím tou největší pracovní výzvou?
Jednoznačně má první role, kdy jsem měl na starosti tým. V Roche jsem v té době byl již třetím rokem a měl poměrně slušnou představu o fungování naší organizace. Také jsem měl solidní znalost klíčových controllingových aktivit a procesů. V mnoha oblastech jsem přirozeně měl více znalostí a zkušeností než členové mého týmu. Byl jsem to tedy já, kdo z našeho týmu uměl nejrychleji a nejpřesněji zodpovědět dotazy ohledně budgetu marketingového týmu, vývoje tržeb či nastavení procesů plánování pro následující rok.
Zní to velmi intuitivně, ale nějakou dobu mi trvalo uvědomit si, že pokud budu pokračovat v dělání toho, čím jsem byl úspěšný jako controller, rozhodně se ze mě nestane vedoucí úspěšného controllingového týmu. Tou největší výzvou pro mě tedy bylo přestat trávit většinu času děláním controllingu, a místo toho začít dávat daleko více prostoru členům svého týmu. Toto otevřelo prostor pro novou výzvu, které se věnuji dodnes: vytvoření takového prostředí pro růst, díky němuž bude mít každý controller dostatek příležitostí naučit se ovládat oblasti controllingu a práci s byznys partnery na špičkové úrovni.
Máte kolegy z controllingu v moha zemích. Liší se nějak přístup ke controllingu v jednotlivých zemích?
Přístup ke controlingu v jednotlivých zemích se z mého pohledu zásadně neliší. Pokud se dostaneme k jádru práce controllera v naší organizaci, jde v převážně o shromáždění a analýzu dat, jejichž výsledkem jsou po- znatky či doporučení. Ty umí kompetentní controller podat byznys partnerům tak, že jsou tyto poznatky či doporučení zohledněny při rozhodování.
Konkrétní oblasti, na které se controlleři v jednotlivých zemích zaměřují, jsou však různé trh od trhu. Controller v Argentině nepochybně tráví daleko více času analýzou míry inflace či vlivů devalvace lokální měny než například controller v Anglii, který již nějakou dobu řeší možné scénáře a dopady Brexitu.
Dalším zásadním faktorem je velikost lokální organizace. Pobočky v Německu, Francii či Anglii s několika sty zaměstnanci mají celé týmy controllerů. Ti se poměrně úzce specializují na určitou oblast, jako je například business partnering pro obchodní tým, controlling nákladů, reporting, credit management apod. V menších pobočkách pak prostor pro úzkou specializaci není. Několik controllerů má na starosti celé spektrum controllingových oblastí a aktivit.
V současné době žijete v centrálním Švýcarsku. Hodláte se zde usadit nebo máte ještě v plánu se za prací dále stěhovat?
Během posledních šesti let jsme se se ženou za prací stěhovali celkem šestkrát. Na jednu stranu bylo úžasné objevovat nová místa a poznat se s lidmi z různých koutů světa. Na druhou stranu jsme velmi rádi, že se objevila možnost na nějakou dobu zakotvit v centrálním Švýcarsku. Spíše než stěhování za prací často se ženou probíráme, zda a případně kdy se vrátit domů do Čech. Vše ale prozatím necháváme otevřené a snažíme se naplno si užívat hor, jezera, vynikajícího švýcarského sýra a čokolády.
Děkuji za rozhovor,
Olga Cechlová, CAFIN