Koho se česká úprava týká

Pravidla dopadají na skupiny s konsolidovanými výnosy alespoň 750 mil. EUR. Pokud je vaše česká společnost součástí takové skupiny, velmi pravděpodobně se vás dorovnávací daně týkají – bez ohledu na to, zda nejvyšší mateřská společnost sídlí v České republice, nebo v zahraničí. 

I česká dceřiná společnost zahraniční skupiny tak má povinnost podat vlastní přehledy v České republice a případně zde odvést dorovnávací daň.

Jaké povinnosti a v jakých termínech vznikají

Za rok 2024 budou české společnosti podávat:

• do 30. 6. 2026 informační přehled k přiřazované dorovnávací dani a informační přehled k české dorovnávací dani (případně jejich notifikaci)
• do 31. 10. 2026 daňové přiznání k přiřazované dorovnávací dani a daňové přiznání k české dorovnávací dani

Pokud skupina používá jiné účetní období než kalendářní rok, lhůty se budou odvíjet od konsolidovaného období skupiny.

Praktický příklad z praxe

Představme si českou výrobní společnost, která patří do mezinárodní skupiny se sídlem v Německu. Skupina na centrální úrovni připraví výpočet efektivní daňové sazby a dospěje k závěru, že díky aplikaci bezpečného přístavu nevznikne žádná dorovnávací daň. 

Česká společnost však nedostane detailní vysvětlení metodiky ani rozpad použitých dat. Zároveň musí v České republice podat vlastní informační přehled. Pokud pouze převezme závěr mateřské společnosti bez kontroly, riskuje, že její podání nebude plně odpovídat českým požadavkům. 

V praxi pak může docházet k tomu, že se těsně před podáním budou dohledávat podklady, přepočítávat úpravy zisku a znovu se vyhodnocovat, zda bude možné bezpečný přístav skutečně použít i z pohledu české úpravy.

Jaké problémy můžeme očekávat

1. Data nejsou připravena v potřebné kvalitě 

Výpočet efektivní daňové sazby vyžaduje detailní informace o účetním výsledku, zahrnutých daních a o úpravách na tzv. kvalifikovaný zisk či ztrátu. Může se stát, že:

• data nejsou dostupná v požadované struktuře
• účetní a daňové týmy používají odlišné přístupy
• lokální společnost nemá přehled o skupinové metodice

Bez kvalitních vstupů se celý proces zbytečně komplikuje. 

2. Komunikace ve skupině nefunguje hladce 

Česká společnost často čeká na podklady nebo instrukce od mateřské společnosti a další postup závisí na informacích ze zahraničí. Pokud si skupina předem nevyjasní odpovědnosti a časový harmonogram, vzniká tlak na poslední chvíli. 

3. Státy implementují pravidla rozdílně 

Ne všechny jurisdikce zavedly pravidla současně a ve stejné podobě. Skupinový výklad bezpečných přístavů nebo přechodných pravidel proto nemusí plně odpovídat české úpravě. Česká společnost by si měla ověřit, že globální přístup skutečně pokrývá i lokální požadavky. 

4. Neexistuje (zatím) automatická výměna informací 

Na rozdíl od country-by-country reportingu zatím nefunguje plně automatická výměna informací pro účely dorovnávacích daní. Česká společnost tedy nemůže spoléhat na to, že podání jiné společnosti ve skupině bude automaticky sdíleno s českou správou daně. O to větší důraz je potřeba klást na lokální kontrolu a dokumentaci.

Odpovědnost vedení společnosti

Za správnost a včasnost podání odpovídá statutární orgán české společnosti. I když skupina připravuje výpočty centrálně, konečné podání vůči české správě daně zůstává odpovědností konkrétní české společnosti. 

CFO nebo jednatel by proto měl aktivně ověřit, že:

• rozumí použité metodice
• má k dispozici dostatek informací o skupinovém výpočtu
• podání vychází z prověřených a obhajitelných údajů

Jak k plnění povinností přistoupit 

Pokud se vaší společnosti dorovnávací daně týkají, začněte tím, že si vyjasníte, jak tuto agendu řeší vaše nejvyšší mateřská společnost. 

Informační přehled (GloBE Information Return) skupina obvykle připravuje centrálně a používá jej pro více jurisdikcí. Doporučujeme proto co nejdříve kontaktovat společnost ve skupině, která globální přehled zpracovává, a ověřit, že obsahuje všechny informace, které vyžaduje i česká legislativa. 

Následně se zaměřte na údaje za Českou republiku. Ověřte zejména:

• výši kvalifikovaného zisku nebo ztráty
• výši zahrnutých daní
• provedené úpravy a použití bezpečných přístavů

Na základě tohoto ověření se můžete rozhodnout, zda pro české povinnosti postačí výstupy mateřské společnosti, nebo zda bude potřeba doplnit lokální výpočty či upravit prezentovaná data.

Specifická situace skupin s nejvyšší mateřskou společností v ČR

Pokud nejvyšší mateřská společnost sídlí v České republice, situace je ještě náročnější. Česká mateřská společnost zpravidla koordinuje výpočet na globální úrovni a může nést odpovědnost za aplikaci pravidla IIR. To vyžaduje detailní znalost zahraničních pravidel, silnou koordinaci napříč skupinou a kvalitní technologickou podporu.

Závěrem

Dorovnávací daně nepředstavují pouze další formulář. Vyžadují systematickou práci s daty, otevřenou komunikaci ve skupině a aktivní zapojení vedení společnosti. 

Doporučujeme zahájit přípravu včas, vyjasnit si roli vaší společnosti ve skupině a ověřit, že globální přístup odpovídá i českým požadavkům. Rádi s vámi projdeme vaši konkrétní situaci a pomůžeme nastavit postup, který bude srozumitelný, praktický a přiměřený rozsahu vaší skupiny.

Petra Pospíšilová
Petra pracovala nejprve jako daňová poradkyně pro advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík. V období let 2005–2007 vykonávala funkci ředitele odboru Legislativy nepřímých daní na Ministerstvu financí ČR, kde kromě daně z přidané hodnoty měla na starosti rovněž agendu spotřebních daní a zavedení legislativní úpravy energetických daní. V letech 2007 - 2024 pracovala v ČSOB na pozici ředitele útvaru Daní, kde měla na starosti daňovou agendu celé skupiny ČSOB v České republice. Od roku 2024 působí ve společnosti BDO na pozici Partner. Je také prezidentkou Komory daňových poradců ČR.