Představte si, že jako člen představenstva (a zástupce majoritního akcionáře) k výzvě minoritního akcionáře svoláte valnou hromadu, na které se neodsouhlasí nic, co minoritní akcionáři chtěli v rámci programu valné hromady prosadit (například odvolání členů představenstva, změnu stanov atd.). Jelikož na valné hromadě nebyly přijaty potřebnou většinou hlasů žádné změny, není důvodu požadovat zápis změn do obchodního rejstříku.

Po několika týdnech nahlédnutím do obchodního rejstříku zjistíte, že jste byl odvolán z představenstva a nahrazen osobou zvolenou minoritním akcionářem a byly přijaty další změny. Ve sbírce listin objevíte zápis podepsaný nově zvoleným členem představenstva, jehož obsah ale neodpovídá skutečnému průběhu valné hromady. 

Jakým způsobem lze tohoto neoprávněného stavu dosáhnout?  

Nabízí se následující varianty: 

a) Minoritní akcionář může jednoduše padělat (změnit) obsah zápisu z jednání valné hromady, nechat jej podepsat osobami, které dle zápisu měly být zvoleny do představenstva, případně může padělat převodní smlouvy k akciím či podílům a tvrdit, že se stal jediným (či majoritním akcionářem). Uvedeným jednání pravděpodobně ale naplní skutkovou podstatu trestného činu (podvodu případně padělání veřejné listiny), a lze předpokládat, že tento postup nezvolí. 

b) Alternativně může tvrdit, že hlasy majoritního akcionáře jsou neplatné resp., že se z nějakého důvodu k jeho hlasům nepřihlíží (hlasovací práva jsou „sistována‘“). 

Jaké argumenty může použít pro podporu tohoto tvrzení: 

- může tvrdit, že jste jako člen představenstva (a společník) případně jako osoba jednající ve shodě se společníkem porušil povinnosti při výkonu funkce člena statutárního orgánu a za takového stavu nemůžete na valné hromadě hlasovat (ustanovení § 426 Zákona o obchodních korporacích); 

- může tvrdit, že majoritní akcionář, v jehož orgánu jste členem (nebo s nímž jednáte ve shodě) nemá podle Zákona o evidenci skutečných majitelů řádně zapsané skutečné majitele, přičemž zákon s tímto nedostatkem spojuje ztrátu práva hlasovat na valné hromadě (ustanovení § 54 Zákona o evidenci skutečných majitelů).

Jak je to možné:  

Ačkoliv zásadně nesouhlasíme s možností následujícího postupu, soud provádějící zápis do obchodního rejstříku argumenty o důvodech ztráty hlasovacích práv majoritního akcionáře nezkoumá a změnu zápisu provede pouze na základě doloženého (obsahově nesporného) zápisu z jednání valné hromady.  

Soudní úřednice není schopna (a ani nemůže) posoudit, zda se jedná o obsahově upravený nebo zcela zfalšovaný zápis z jednání valné hromady a podrobně jej nezkoumá.     

Jak to napravit: 

Chcete-li dosáhnout nápravy musíte se obrátit na soud s žalobou o neplatnost usnesení valné hromady případně s dalšími žalobami či návrhem na vydání předběžného opatření. 

Jste-li akcionář s hlasovacími právy odpovídajícími alespoň 90% všech hlasů, můžete využít procesu vytěsnění minoritního akcionáře a zahájit u příslušného soudu proces tzv. squeeze-outu. Alternativně můžete využít procesu upraveného Zákonem o přeměnách obchodních korporacích a odsouhlasit převod jmění na akcionáře, průběh řízení je obdobný procesu vytěsnění. 

Všechny tyto spory jsou obvykle na roky soudních tahanic a po celou dobu je bohužel členem představenstva nežádoucí zástupce minoritního akcionáře, nepodaří-li se vám cestou předběžného opatření tomuto stavu zabránit.  

Jak těmto situacím předcházet: 

Za důležité považujeme mít pod kontrolou akcionářskou strukturu vaší společnosti, umět předvídat jednání některých akcionářů, sledovat pravidelně údaje zapisované do obchodního rejstříku a aktualizovat údaje v evidenci skutečných majitelů. 

Konečným řešením je vytěsnit minoritní akcionáře v době, kdy ještě máte firmu pod kontrolou, nebo převést jmění na majoritního společníka/akcionáře postupem upraveným v zákoně o přeměnách.  

Závěr 

Bohužel víme, že jsou „podnikatelé“ a právníci, kteří si na tomto „business modelu“ vybudovali zdroj příjmů s cílem nikoliv (obvykle) vaši firmu zničit, ale „něco stranou vydělat“. 

Zápisu nepravdivých údajů do obchodního rejstříku nelze zcela zabránit a je tak na vás a vašich poradcích umět tyto případ eliminovat, ideálně ještě před jejich vznikem. 

Stopku těmto metodám by dala přísnější legislativa v oblasti rejstříkového řízení, nic obdobného český parlament, ale na programu v nejbližším období k projednání nemá. 

Jan Roub

Jan Roub vystudoval Právnickou fakultu Západočeské Univerzity v Plzni. Jako zakládající a řídící advokát advokátní kanceláře ROSE Legal s.r.o., která je součástí mezinárodní poradenské skupiny Accace, získal bohaté zkušenosti v oblastech budování značky, business developmentu a marketingu, zkušenosti s vedením a budováním poradenské firmy a při poskytováních interních a klientských právních služeb v regionu střední a východní Evropy. V průběhu své praxe získal bohaté zkušenosti v oblastech obchodního a občanského práva, práva nemovitostí, daňového a korporátního práva a v oblasti M&A, a to především jako řídící advokát Accace Legal, in-house právník a advokát v Sekyra Group a senior advokát v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS.