Interkulturní komunikace jako klíč k úspěšnému vedení mezinárodního týmu
24.1.2025Pokud už jste ode mě četli nějaký článek, slyšeli mě mluvit na eventu nebo navštívili můj kurz, téměř s jistotou se jednalo o téma z oblasti dat, analytiky nebo AI. A ač jsou to témata hard-skillová, vždycky se snažím zdůraznit, že i v nich má nezastupitelné místo komunikace. Bez ní vaše analýzy srozumitelně nepředáte, ani nenaimplementujete žádnou změnu. Pojďme vaše znalosti ohledně správné komunikace posunout ještě na další level - level interkulturní.
Když kulturní rozdíly ovlivňují mezinárodní spolupráci
Geert Hofstede, otec zakladatel oboru interkulturní komunikace, ve své knize Cultural Consequences (str. 445-448, 2. edice, 2001) uvádí řadu studií, které analyzovaly mezinárodní obchodní spolupráce (fúze, akvizice a joint ventures) a poukazuje na vztah mezi úspěchem propojení firem a kulturní vzdáleností – jak moc se liší kultury, ze kterých partnerské firmy pochází. Asi nepřekvapí, že čím větší vzdálenost, tím větší pravděpodobnost, že akce dopadne neúspěšně. Na úrovni propojení firem může jít o problém s velkými finančními dopady. Nemalé dopady však má, když spolupráce vázne také v rámci týmu, který tvoří kolegové z různých zemí, což je čím dál běžnější.
Pro mě je v současnosti interkulturní komunikace významné téma z toho důvodu, že tým analytiků a data scientistů, který vedu, se nachází v Indii. Indie je obrovská země a nelze u ní mluvit pouze o jedné kultuře. Nicméně i přes tuto rozmanitost lze najít společné vzorce, které se výrazně liší od toho, co je v Česku obvyklé, resp. považované za normu.
Moje cesta k interkulturní komunikaci
Není to poprvé, kdy na tohle téma narážím. Mezinárodní spolupráce, jíž je interkulturní komunikace neoddělitelnou součástí, mě zajímala už od střední školy v rámci organizací jako jsou European Youth Parliament, Model NATO nebo Model OSN. Kromě techničtější statistiky jsem se proto věnovala i druhému oboru Česko-německých studií na UK, protože německy mluvící země jsou pro náš region hospodářsky nejvýznamnější. Právě zde jsem se poprvé setkala s interkulturní komunikací jako oborem, který mě mimořádně zaujal a zažila jsem díky němu spoustu aha momentů. Zpracovala jsem v rámci něj případovou studii na téma interkulturních rozdílů ve výuce, které vnímaly německé učitelky vyučující české žáky.
Tu bych právě označila za jeden z těch aha momentů. Poprvé jsem se totiž se svojí němčinářkou bavila ne o německé gramatice, ale o tom, jestli jsme jí jako žáci připadali v něčem jiní než žáci v Německu. A nestačila jsem se divit. Z jejího pohledu jsme totiž nadužívaly zdvořilostní fráze, málo jsme diskutovali a pokud už jsme ve výuce mluvili, tak pouze směrem k ní. Neříkali jsme si aktivně o pomoc a úkol jsme nosili, jen když za to byla známka. Možná si říkáte „klasika“, ale pro Němce to bylo spíš „podivné“.
A právě znalost principů interkulturní komunikace mi pomáhá, abychom s týmem mohli efektivně fungovat. Pokud i vy spolupracujete s dodavateli nebo zákazníky v jiných kulturách, máte pobočky v zahraničí, o expanzi uvažujete nebo podobně jako já máte zahraniční kolegy, popřípadě vás tohle téma prostě jen zajímá, následující řádky jsou pro vás.
Kulturní škály jako nástroj pro porozumění rozdílům
O interkulturní komunikaci a rozdílech mezi kulturami se můžete dočíst z mnoha zdrojů. Mě osobně přijde nejpřístupnější populárně naučná forma, se kterou přišla Erin Meyer ve své knize The Culture Map. Rozdíly vysvětluje za pomoci tzv. kulturních škál. Každá škála má dva póly, mezi kterými jsou jednotlivé země umístěny, přičemž ve vnímání rozdílů hraje roli jak relativní pozice dvou zemí vůči sobě, tak i vzdálenost. Pojďme se nyní podívat na 7 škál tak, jak je Erin Meyer popisuje. Některé budu zároveň prokládat mými vlastními zkušenostmi a pozorováními. Shrnutí všech rozdílů najdete v doprovodném vizuálu zpracovaném podle The Country Mapping Tool od Erin Meyer, kde je znázorněna pozice Česka, Německa a Indie na všech sedmi kulturních škálách.
Sedm oblastí kulturních rozdílů v pracovním prostředí
(Pracovní) Důvěra: budována na základě odvedené práce nebo na základě mimopracovních společných zážitků
Tato kulturní škála vyjadřuje, jak získáváte důvěru v to, že vaši kolegové dobře odvedou svoji práci. V kulturách, které jsou blíže levé straně škály, hraje roli vaše pracovní historie, kvalita odváděné práce nebo váš skillset. V kulturách z opačné strany škály hrajou i v pracovní rovině podstatnou roli mimopracovní zážitky a vztahy. K těmto kulturám se řadí i Indie.
Překonávat tento kulturní rozdíl v remote prostředí není snadné, ovšem kde je vůle, tam je i cesta. Proto když to jde, začínáme meetingy „online kuchyňkou“, než se dostaneme k pracovním tématům.
Nicméně co byl pro mě určitě game-changer byla cesta za týmem přímo do Indie. Po tolika online meetinzích a Teamsových zprávách jsme se konečně měli možnost vidět naživo. Na jednu stranu to byl úplně přirozený přechod z obrazovky do kanceláře (i když - znáte ty úsměvné scény, když zjistíte, jak je kdo doopravdy vysoký?
Tereza Fukátková
Tereza se v oblasti dat pohybuje již deset let. V současnosti vede Data Insights tým ve FEGu, který se specializuje na využívání pokročilé analytiky a strojového učení pro přinášení strategických vhledů do sázení a online her v pěti zemích. Při práci klade důraz na spolupráci s byznysem a srozumitelnou komunikaci skrze vizualizace. Analytika jí je nejen prací, ale i vášní, a proto učí a mentoruje v rámci Digitální akademie od Czechitas.