Počet zemí s eurem se rozrostl na 19 z původních 11 a objem ekonomiky eurozóny se zvýšil o 72 procent na 11,2 bilionu eur (289 bilionů korun). Eurozóna je tak druhou největší ekonomikou světa za Spojenými státy, což z EU činí globální sílu, se kterou je třeba počítat. Tento úspěch však zakrývá rozdíly, kterým se zřejmě nedalo vyhnout kvůli obrovské ekonomické a kulturní rozmanitosti jednotlivých zemí. Agentura Bloomberg vytvořila řadu testů, aby zjistila, jak se zemím eurozóny podařilo díky euru dosáhnout většího blahobytu. A výsledky ukazují, že jen hrstka zemí díky tomu prosperuje. Není překvapením, že mezi zeměmi, kterým zavedení eura nejvíce pomohlo, je Německo, protože euro znamenalo pro největší evropskou ekonomiku devalvaci a tedy podporu obchodu a konkurenceschopnosti. Také pozdější členové eurozóny Slovensko a Slovinsko si výrazně polepšily, hlavně díky tomu, že euro drasticky snížilo riziko výkyvů směnných kurzů a umožnilo jim prohloubit obchodní vztahy v bloku. Do nejhorší skupiny se dostaly tři z pěti největších ekonomik eurozóny - Francie, Itálie a Španělsko. Těmto zemím výrazně uškodila ztráta možnosti devalvace, kterou se dá reagovat na krizi. Je to hlavně proto, že mají omezený prostor pro snížení mezd, takže jejich konkurenceschopnost se zhoršila.